Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nový občanský zákoník - věcná břemena od 1. 1. 2014

11.12.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.9.6
Nový občanský zákoník – věcná břemena od 1. 1. 2014

JUDr. Petr Tégl, Ph.D.

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK - VĚCNÁ BŘEMENA OD 1. 1. 2014

Nahoru Věcná břemena

Kodex se po mnoha letech vrací k tradiční úpravě služebností a reálných břemen, přičemž obě kategorie slučuje pod skupinový název věcná břemena (§ 1257 an.). Důvody nejsou jen historické, ale i – a to zejména – věcné. Zatímco služebnosti (servitutes) se historicky etablovaly již v římském právu, reálná břemena jsou výdobytkem středověkého práva – zejm. německého, českého aj. a souvisejí s tehdejšími poměry soukromoprávní závislosti mezi pozemkovými vrchnostmi a lidmi usazenými na jejich půdě. Kromě toho podstatou služebnosti je povinnost vlastníka věci ve prospěch jiného něco trpět nebo se něčeho zdržet (pasivní povinnost); u reálného břemene jde naopak o povinnost vlastníka věci zapsané do veřejného seznamu, aby jako dlužník oprávněné osobě něco dal nebo konal (aktivní povinnost). Podívejme se na obě kategorie podrobněji.

Nahoru Služebnosti

Služebnost postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Není náhodné, že služebností bude moci zatížit jakoukoli věc, tj. ať již movitou či nemovitou, ať již zapsanou ve veřejném seznamu, nebo ne. NOZ se tak zjevně odklání od stávající úpravy, dle které mohou být věcná břemena zřizována jen na nemovitých věcech.

Zřízením služebnosti tak dochází k omezení výkonu vlastnického práva vlastníkem k zatížené věci. Typickými příklady jsou např. služebnost spočívající v povinnosti strpět chůzi či jízdu přes zatížený pozemek, služebnost spočívající v povinnosti zdržet se zastavění sousedovy vyhlídky apod.

Pro služebnosti historicky platí princip nemini res sua servit, neboli nikomu nemůže sloužit jeho vlastní věc (vlastník nemůže ve svůj prospěch zřídit služebnost na vlastní věci). Zákoník však činí z této zásady jednu praktickou výjimku v § 1257 odst. 2, a to tzv. vlastnickou služebnost. Jejím účelem je možnost vlastníka zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku. Důvodová zpráva zdůrazňuje praktičnost této konstrukce pro předběžnou úpravu poměrů mezi jednotlivými pozemky, než některé z nich přejdou do cizích rukou. Odpadnou tak obtíže jednání mezi stranami sledující následnou úpravu těchto poměrů poté, co se zcizení již uskutečnilo. Tato úprava se může týkat cest, vodovodů, kanalizace, zákazu zastavění nebo podniků souseda obtěžujících apod.

Dle ustanovení § 1258 služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Navazující pravidlo výslovně odstraňuje možné pochybnosti, když stanoví, že není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

Byl-li oprávněný ve výkonu svého práva služebnosti rušen třetími osobami, poskytuje zákon ochranu obdobnou ochraně vlastnického práva (tj. zejm. vindikační a negatorní žalobu).

Nejčastějším právním důvodem vzniku služebnosti je smlouva. Zákoník pro ni obecně nestanoví žádné formální požadavky. Ty však mohou plynout z jiných částí zákoníku (např. právní jednání směřující ke vzniku věcného práva na nemovité věci), popř. z jiných právních předpisů.

Zřizuje-li se služebnost k věci nezapsané do veřejného seznamu, vzniká účinností smlouvy. Je-li však věc, která má být služebností zatížena, evidována ve veřejném seznamu, vzniká služebnost až zápisem do seznamu (intabulace). Vznikne-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i tehdy – zde ovšem pouze deklaratorně.

Zákon počítá rovněž s možností vydržení služebnosti, a to za obdobných podmínek, které by se požadovaly pro vydržení vlastnického práva k té věci, k níž má služebnost vzniknout. Právními důvody vzniku služebnosti může být rovněž pořízení pro případ smrti, rozhodnutí orgánu veřejné moci či zákon.

Kodex subsidiárně stanoví podrobná pravidla pro právní poměr vzniklý ze služebnosti. Zdůraznit je třeba zejména princip, podle něhož není-li

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: