2.2.49
Dodatečné povolení stavby - důkazní břemeno v řízení
Mgr. Martina Pavelková
Jedním ze základních rozdílů mezi řádným a dodatečným povolením stavby, tedy takovým, které je vydáváno až po její realizaci, je ten, že na rozdíl od řádného povolování nese v řízení o dodatečném povolení důkazní břemeno ohledně prokázání souladu stavby se zákonnými požadavky žadatel. Jakkoliv se může zdát tento teoretický rozdíl na první pohled zřejmý, rozhodovací praxe stavebních úřadů a zejména správních soudů vyvolává otázku, co přesně tato úprava pro žadatele v praxi přináší.
S ohledem na různorodost zákonných požadavků na povolované stavby nelze charakter prokazování jejich naplnění jednoduše zobecnit. V mnoha případech totiž bude soulad stavby s požadavky právních předpisů zřejmý už z jejího umístění, provedení a popisu či znázornění v projektové dokumentaci. U těch otázek, kde by však v řádném povolovacím řízení měl být konstatován soulad záměru s požadavky právních předpisů aplikací správního uvážení stavebního úřadu, musí toto správní uvážení nahradit svou úvahou prokazující naplnění zákonných požadavků sám žadatel.
Obdobně se v minulosti vyjádřil již několikrát i Nejvyšší správní soud, např. v rozsudku ze dne 16. 7. 2014, čj. 5 As 161/2012-36, publ. ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 3117/2014. V právní větě tohoto rozsudku je řečeno, že k dodatečnému povolení stavby dle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona z roku 2006, ve znění účinném do 31. 12. 2012, provedené bez příslušného rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu v nezastavěném území nepostačuje, je-li tato stavba formálně označena v žádosti o dodatečné povolení a v projektové dokumentaci jako jedna z těch staveb, které lze dle taxativního výčtu uvedeného v § 18 odst. 5 stejného zákona v nezastavěném území umisťovat (např. jako stavba informačního centra), ale musí být jednoznačně prokázáno, že se materiálně o takovou stavbu skutečně jedná a že veřejný zájem na jejím provozování převažuje nad veřejným zájmem na ochraně nezastavěného území. Důkazní břemeno k prokázání těchto skutečností přitom nese žadatel o dodatečné povolení stavby (tj. stavebník nebo vlastník stavby).
Z obdobných rozhodnutí lze zmínit např. také rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 3. 2015, č. j. 57 A 56/2014-112, ve kterém krajský soud uvedl, že pro řízení o dodatečné povolení stavby je typické, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečností, které je nezbytné v průběhu tohoto řízení ověřit, neleží na správním orgánu, nýbrž na žadateli. Pokud žadatel nebude tvrdit pro rozhodnutí podstatné skutečnosti, nebo svá tvrzení nedoloží, správní orgán jej v přiměřené lhůtě vyzve k doplnění tvrzení či předložení důkazů, respektive dokladů, a po uplynutí této lhůty o žádosti bez zbytečného odkladu rozhodne. (...) v řízení o dodatečném povolení stavby je důsledkem nečinnosti žadatele neprodlené vydání rozhodnutí o zamítnutí návrhu na dodatečné povolení stavby, nikoli důvod pro nečinnost správního orgánu.
Z uvedených principů tedy vyplývá, že na žadateli v řízení o dodatečném povolení stavby neleží pouze břemeno…
