dnes je 20.4.2024

Input:

Obecné zásady a doporučení pro volbu nosných svislých konstrukcí

22.10.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2
Obecné zásady a doporučení pro volbu nosných svislých konstrukcí

VYMEZENÍ POJMŮ DLE ČSN P ISO 6707-1 (730000)

Vymezení pojmů

Stěna, zeď (wall) – svislá konstrukce, která ohraničuje nebo člení prostor a obvykle plní nosnou nebo opěrnou funkci.

Příčka (partition) – vnitřní nenosná svislá konstrukce, kterou se člení prostor.

Sloup (column) – štíhlý nosný prvek obvykle svislý, který přenáší převážně tlakovou sílu, která na něj působí.

Konstrukce (construction) – smontovaná nebo dokončená část stavby, která je výsledkem práce na staveništi.

Zdivo (masonry) – část stavby z kamene, cihel nebo tvárnic.

NOSNÝ SYSTÉM

Volby nosného systému

Návrh svislé nosné konstrukce nemůže být uvažován jako možnost výběru jedné z technologií, případně systému, ale vychází jako výsledek kombinace konstrukčních principů řešení konstrukčního systému celé stavby.

V případě primární volby nosného systému stěnového je nutno v částech s otvory, průchody, průjezdy apod. doplnit tento systém o řadu tyčových prvků – průvlaky, výměny apod., které původní stěnový systém doplňují.

V situaci volby nosného principu typu skeletu zjistíme, že je tento systém třeba na různých místech doplnit zavětrovacími stěnami, ztužujícími jádry apod., konečný systém je opět kombinací více systémů.

Lze tedy konstatovat, že v převážné většině konstrukcí je nutné počítat jak s nosnými prvky deskovými – stěnami, tak tyčovými – skeletový princip.

OBECNÉ POŽADAVKY

Obecné požadavky

S ohledem na současnou legislativu je třeba dbát požadavků následujících předpisů a norem:

  • Zákon č. 183/2006 Sb., (stavební zákon),

  • Zákon o technických požadavcích na výrobky č. 22/1997 Sb.,

  • Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,

  • Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technickýh požadavcích na stavby,

  • ČSN EN 1991 Zatížení staveb,

  • ČSN EN 1992-1-1 Navrhování betonových konstrukcí – pozemní stavby,

  • ČSN EN 1992-1-3 Navrhování betonových konstrukcí – montované konstrukce,

  • ČSN EN 1995-1-1 Navrhování dřevěných konstrukcí – pozemní stavby, 2006,

  • ČSN EN 1995-1-2 Navrhování dřevěných konstrukcí – účinky požáru,

  • ČSN P ENV 13670-1 Provádění betonových konstrukcí, 2003,

  • ČSN EN 1090-2 Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí – Technické požadavky na ocelové konstrukce,

  • ČSN EN 12812 Podpěrná lešení,

  • ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území, 1989,

  • ČSN 73 0202 Geometrická přesnost ve výstavbě,

  • ČSN 73 0210-1 Přesnost osazení, 1992,

  • ČSN 73 0210-2 Přesnost monolitických betonových konstrukcí, 1993,

  • ČSN 73 0212-5 Kontrola přesnosti stavebních dílců,

  • ČSN 73 0420 Přesnost vytyčování staveb, 2002,

  • ČSN 73 0532 Ochrana proti hluku v budovách, 2010,

  • ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, 2005, 2010,

  • ČSN EN ISO 13788 (73 0544) Tepelně vlhkostní chování konstrukcí, 2002,

  • ČSN P 73 0600 (730600) Hydroizolace staveb, 2000,

  • ČSN 73 2480 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí, 2003,

  • ČSN 73 4301 Obytné budovy, 2004,

  • ČSN 73 8101 Lešení, 2005,

  • ČSN EN 934 (722326) Přísady do betonu,

  • ČSN EN 206-1 (732403) Beton,

  • ČSN EN 12354-1 Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi, 2001,

  • ČSN EN 12354-6 Zvuková pohltivost v uzavřených prostorech,

  • ČSN EN ISO 13788 Tepelně vlhkostní chování stavebních dílců.

Poznámka: Vzhledem k častým změnám legislativních předpisů a norem je třeba při práci s nimi pracovat vždy s platným zněním.

Pro volbu nosných svislých konstrukcí je třeba zvažovat celou řadu funkčních požadavků:

POŽADAVKY STATICKÉ

Požadavky statické

Mechanická odolnost a stabilita patří k základním požadavkům při zvažování volby svislé nosné konstrukce.

V této souvislosti se lze opírat o poměrně vysoký standard znalostí jak z hlediska materiálového, tak z hlediska zavádění účinků vnějších i vnitřních sil a vlivů na zvolený systém.

Z hlediska materiálových okrajových podmínek pro další úvahy jde o hodnoty vlastní tíhy, modulu pružnosti, pevnostní charakteristiky, pracovní diagramy materiálů, vlastnosti tepelné, vliv na účinky teplotních rozdílů apod.

Obdobně je třeba respektovat požadavky na vliv účinků vnějších vlivů, tj. zatížení jednak od provozních účinků, od větru, od případných vlivů provozů (dynamické účinky od výrobních technologií), vliv teplotních rozdílů, oslunění apod.

Soubor výše uvedených údajů je podkladem pro provedení statického a dynamického výpočtu celého objektu tak, aby od žádných účinků vnitřních nebo vnějších sil a přetvoření nedošlo k překročení přípustných limitů, vesměs uváděných v příslušných normách, standardech a certifikátech.

Druhy zatížení

Pokud jde o účinky a druhy zatížení, lze je rozdělit do několika skupin:

a) stálá,

b) nahodilá.

ad a)

  • vlastní tíha všech trvalých částí objektu,

  • trvale působící tlaky hornin, sypkých hmot a kapalin,

  • účinky předpětí.

ad b)

  • zatížení užitná,

  • klimatická,

  • od vynucených přetvoření v důsledku změn teploty, vlhkosti a pod.

  • montážní apod.

V závislosti na velikosti hodnot a délce působení, se rozeznávají zatížení:

  • dlouhodobá,

  • krátkodobá,

  • mimořádná.

Ve statických výpočtech se vesměs posuzují konstrukce na kombinace jednotlivých účinků zatížení.

POŽADAVKY TEPELNĚ TECHNICKÉ

Požadavky tepelně technické

Velká část svislých nosných konstrukcí plní současně funkci obvodových stěn, které oddělují vnitřní prostor od venkovního prostředí. Na tyto konstrukce jsou kladeny speciální požadavky, které umožňují udržení požadované kvality a parametrů vnitřního prostředí, pokud možno s minimální energetickou náročností. V našem klimatickém pásmu se přitom v průběhu roku mění požadavky na obvodové konstrukce v závislosti na ročním období. V zimním období potřebujeme maximální omezení prostupu tepla z vytápěných prostor do venkovního prostředí a oceňujeme vysokou akumulační schopnost obvodové konstrukce, která umožňuje udržet tepelnou pohodu i při přerušovaném vytápění. Je třeba si uvědomit, že i zimní slunce hřeje, a tedy i tepelné zisky mohou být v tomto období přínosem. V přechodných obdobích jara a podzimu je jednoznačnou výhodou obvodová konstrukce umožňující vysoké tepelné zisky s vysokou akumulační schopností, naopak v letním období je výhodnější tepelné zisky omezit. Ve všech ročních obdobích potřebujeme vyloučit nebo alespoň minimalizovat možnosti kondenzace vodních par na vnitřním povrchu obvodových stěn. Jak je patrné z tohoto přehledu měnících se požadavků, není návrh obvodové konstrukce zdaleka jednoduchým problémem a vždy

Nahrávám...
Nahrávám...