dnes je 26.6.2022

Input:

Obecné zásady a doporučení pro zakládání pozemních staveb

30.4.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2
Obecné zásady a doporučení pro zakládání pozemních staveb

VYMEZENÍ POJMŮ DLE ČSN ISO 6707-1 (730000)

Vymezení pojmů

Pozemní stavba (Building) je stavba, jejímž jedním z hlavních účelů je poskytovat ochranu jejím uživatelům nebo vnitřnímu obsahu, obvykle je částečně nebo úplně uzavřená a je trvale umístěna na jednom místě. Podle účelu, kterému stavba slouží, jde zpravidla o stavby obytné, stavby občanské vybavenosti nebo stavby pro výrobu a služby.

Základ (Foundation) je konstrukce, která přenáší síly do základové půdy.

Základová půda (Ground) je zemina, hornina a násyp existující na místě před prováděním stavby.

Základová deska (Slab foundation) je základ ve tvaru souvislé nosné betonové desky pod celým půdorysem nosné konstrukce.

Základová patka (Footing) je odstupňovaná konstrukce, která roznáší zatížení z paty stěny nebo sloupu.

Pásový základ (Strip foundation) je dlouhý úzký obvykle vodorovný základ.

Pilota (Pile) je štíhlý nosný prvek převážně pod zemí, který přenáší síly do nosných vrstev pod povrchem základové půdy.

FUNKČNÍ POŽADAVKY

Požadavky na funkci základů

Požadavky na funkci základů vyplývají:

  • jednak z předpisů obecně závazných, jimiž jsou zejména:

    • stavební zákon č. 183/2006 Sb,

    • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby,

    • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,

    • nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky,

    • nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.,

  • jednak z technických norem,

  • jednak ze zvláštních přání stavebníka.

Poznámka: Vzhledem k častým změnám legislativních předpisů a norem je třeba při práci s nimi pracovat vždy s platným zněním.

Závazné požadavky

Závaznými požadavky jsou zejména:

  • Ustanovení § 156 zákona č. 183/2006 Sb., které stanoví, že vlastnosti výrobků, materiálů a konstrukcí musí zaručovat, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání a udržování stavby včetně bezbariérového užívání, ochranu proti hluku a úsporu energie a ochranu tepla. Tento požadavek je též v souladu s ustanovením směrnice 89/106 EHS (CPD).

  • Ustanovení § 152 a 153 zákona č. 183/2006 Sb. Zde se stanoví povinnosti a odpovědnost stavebníka, stavbyvedoucího a stavebního dozoru.

Prohlášení o shodě

  • Ustanovení § 13 zákona č. 22/1997 Sb., stanoví, že stanovené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh jen po posouzení shody jejich vlastností s požadavky na bezpečnost výrobků stanovenými tímto zákonem a technickými předpisy. Výrobce nebo dovozce je povinen vydat písemné prohlášení o shodě těchto výrobků s technickými předpisy a o dodržení stanoveného postupu posuzování shody.

Vybrané výrobky používané při zakládání staveb

  • Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., stanoví jako vybrané výrobky používané při zakládání staveb zejména tyto:

    • cement,

    • betonářská a předpínací výztuž,

    • popílek a struska do betonu a malty,

    • přírodní kamenivo do betonu a malty,

    • přísady do betonu,

    • beton třídy C12/15 a vyšší,

    • lehký beton pro nosné konstrukce,

    • stříkaný beton,

    • prefabrikované betonové výrobky (z hutného i lehkého betonu) pro konstrukční použití,

    • malty k injektáži,

    • vápno pro stavební účely,

    • kovové konstrukční profily a plechy a dílce,

    • svařovací materiály,

    • konstrukční spojovací prostředky nosných konstrukcí (nýty, šrouby, čepy, matice),

    • hydroizolační materiály pro izolaci podlah, základových van, stěn a vodorovných konstrukcí,

    • geosyntetické materiály (membrány a textilie),

    • kovové a plastové kotvy do betonu,

    • popílky a granulát pro násypy a zásypy,

    • prefabrikované výrobky pro drenáže,

    • horninové kotvy,

    • předpínací systémy stavebních konstrukcí a jejich prvky.

  • Ustanovení § 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví, že všechny prostupy přípojek nebo příslušného odběrného technického zařízení do stavby nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí být řešeny tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí vně objektu průnik plynu do stavby.

Požadavky týkající se mechanické odolnosti a stability

  • Ustanovení § 9 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví podrobný výčet požadavků týkajících se mechanické odolnosti a stability, které se dotýkají základových konstrukcí a budou dále rozebrány. Návrh a provedení stavby nesmí způsobit:

    • náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,

    • nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,

    • poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,

    • ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací a drah v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci a dráze přiléhající ke staveništi,

    • ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby,

    • porušení staveb v míře nepřiměřené původní příčině, zejména výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele, kterému by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo jej alespoň omezit,

    • poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních vod vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo dynamickými účinky povodňových průtoků, případně hydrostatickým vztlakem při zaplavení,

    • ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, případně údolních profilů, mostů a propustků.

  • Ustanovení § 9 vyhlášky č. 268/2009 Sb. věnuje zvýšenou pozornost stavbám v zaplavovaném území:

    • konstrukce staveb pod úrovní hladiny, pro kterou bylo stanoveno záplavové území, musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při povodni a jejím opadnutí,

    • při povodni musí stavebně technické řešení staveb umožňovat gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo musí být navrženo zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov,

    • nejnižší obytné podlaží je třeba navrhnout tak, aby nosná konstrukce podlah byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového území,

    • pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna před vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a překlopení. Pro podzemní nádrže na látky, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, je požadován stupeň bezpečnosti 2 a vyšší nebo posouzení mezních deformací připojovacích potrubí.

  • Ustanovení § 10 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví, že stavba nesmí ohrožovat zdraví a životní prostředí zejména následkem:

    • uvolňování látek nebezpečných pro zdraví

    • znečištění vzduchu a půdy

    • výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích.

  • Stavba musí být navržena a provedena tak, abyodolávala škodlivému působení prostředí, zejména vlivům zemní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým, záření a otřesům. Úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami pro jednotlivé typy staveb. Funkční využití místností, u kterých hrozí vniknutí vody při povodních, musí být přizpůsobeno tomuto nebezpečí.

  • Ustanovení § 18 vyhlášky č. 268/2009 Sb., stanoví, že zakládání musí odpovídat základovým poměrům a nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb. Musí být zohledněny případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod. Základy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly podle potřeby chráněny před agresivními vodami a látkami, které je poškozují. Musí být uvažováno s účinky vyvolanými kmitáním a změnami teploty na vlastnosti základové půdy (zejména u zemin soudržných). Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní zeminy nebo od základů, musí být izolovány proti zemní vlhkosti, popřípadě proti podzemní vodě. Prostory určené pro pěstování rostlin a skladování rostlinných produktů nemusí mít izolace podlah proti zemní vlhkosti nebo mohou být provedeny bez podlahy.

Požadavky vyplývající z technických norem

Pokud jde o požadavky vyplývající z technických norem, je vhodné dbát zejména ustanovení těchto norem:

  • ČSN 731001 Základová půda pod plošnými základy, od 1. 4. 2010 nahrazena ČSN EN 1997-1,

  • ČSN 731002 Pilotové základy, (informativně – norma již není platná),

  • EUROKÓDY EN 1991 zatížení staveb,

  • EN 1992 navrhování betonových konstrukcí,

  • EN 1997 obecná pravidla pro geotechniku,

  • ČSN 734301 Obytné budovy, 2004,

  • ČSN 730039 Navrhování objektů na poddolovaném území, 1989,

  • ČSN P 730600 Hydroizolace staveb, 2000,

  • ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, 2006,

  • ČSN P 730610 Sanace vlhkého zdiva, 2000,

  • ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, 2007,

  • ČSN 730532 Ochrana proti hluku v budovách, 2010,

  • ČSN EN ISO 13788 (730544) Tepelně vlhkostní chování konstrukcí,

  • ČSN 730420 Přesnost vytyčování staveb, 2002,

  • ČSN EN 12716 (731072) Trysková injektáž, 2002,

  • ČSN EN 934 (722326) Přísady do betonu,

  • ČSN 730202 Geometrická přesnost ve výstavbě,

  • ČSN EN 206-1 (732403) Beton,

  • ČSN 732480 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí.

DOPORUČENÁ OPATŘENÍ

K tomu, aby základová konstrukce vyhovovala na ni kladeným konstrukčním a funkčním požadavkům vyplývajícím ze závazných i doporučených předpisů a norem, je vhodné respektovat dále uvedená opatření.

Nezámrzná hloubka

a) Nezámrzná hloubka

Základová spára, která může být vystavena účinkům mrazu, nevyhovuje základním požadavkům na stabilitu stavby. Účinkem mrazu zvětšuje základová půda pod základem svůj objem, dochází ke zvedání základu a následně k trhlinám v základovém i nadzákladovém zdivu a k deformacím podlah v suterénu. V souvislosti s pohyby základového zdiva mohou nastat i další vyvolané velmi závažné poruchy ležaté kanalizace spojené s únikem odváděných vod do základů a základové půdy, destrukce přípojky vody, popřípadě další poruchy inženýrských sítí, které vstupují do objektu. Méně závažnými následky jsou též poruchy funkce oken a zejména dveří, především v suterénu nebo v přízemí.

Jak je tedy zřejmé, je třeba věnovat jak při navrhování stavby, tak při jejím provádění, zvýšenou pozornost ochraně základové spáry před promrznutím.

Obecně platí v našich klimatických podmínkách pravidlo, že v nesoudržných zeminách (štěrky, písky) je možno zakládat v hloubce 0,8 m pod upraveným terénem, v zeminách soudržných (jíly, hlíny) 1,2 m pod upraveným terénem. Základy na kompaktní skalní hornině nejsou mrazem ohroženy, s ohledem na možné trhliny a budoucí možné větrání skalního podkladu lze i zde doporučit zakládání v hloubce 0,8 m. V horských polohách klimaticky extrémně namáhaných, je vhodné hloubku založení přiměřeně zvětšit.

Časté příiny těchto poruch

Obecné pravidlo je zdánlivě jednoduché a neměly by tedy být problémy s promrzáním základové spáry jako s častou příčinou poruch. Opak je však pravdou. Některé z častých příčin těchto poruch zde uvádíme.

  • Stavba ve svahu I

    Stavba obdélníkového půdorysu je situována ve svahu tak, že strany obdélníku nesledují směr vrstevnice. Projektant vykreslí řez středem objektu se správnou hloubkou založení, v nejvíce exponovaném nároží však není potřebná hloubka dosažena. Zhotovitel provede stavbu podle projektu, při přejímce stavby je vše zakryto a poruchy se projeví po první zimě.

    Sanace v tomto případě je poměrně jednoduchá, zpravidla bývá možné terén v nejnižších místech upravit dosypáním tak, aby základová spára byla dostatečně ochráněna. Pokud to není možné, může být řešením dostatečně široká a mocná vrstva tepelné izolace položená pod terénem podél vadné části základu. Samozřejmě musí být použit materiál, který v daném prostředí nebude degradovat a ztrácet své tepelně izolační schopnosti, např. v důsledku vlhkosti. Zpravidla bude vyhovovat extrudovaný pěnový polystyren.

  • Stavba ve svahu II

    Stavba ve svahu není podsklepena, je osazena do terénu tak, že část je vyvýšena nad původním terénem, část je zaříznuta do původního terénu. V části půdorysu na zaříznuté straně má být situována obytná místnost. Podlaha je v této části pod původním terénem, stačila by tedy minimální výška základu pod podlahou. S ohledem na závazný požadavek, že podlaha obytné místnosti musí být alespoň 15 cm nad sousedním terénem, navrhnul projektant podél obytné části anglický dvorek. Základová spára se touto úpravou dostala do zámrzné oblasti. V tomto případě musí být základová spára v oblasti anglického dvorku spuštěna hlouběji nebo musí být stěny a dno anglického dvorku odpovídajícím způsobem tepelně izolovány.

  • Vjezd do garáže

    Stavba, která je jinak správně založena v nezámrzné hloubce, obsahuje garáž v suterénu. Vjezd do garáže (sjezd) musí mít nejnižší místo pod podlahou garáže, aby bylo umožněno odvodnění. Základy v suterénu jsou jen mělce pod podlahou, neboť celý suterén je dostatečně zahlouben. Problém však nastává pod prahem vjezdových vrat do garáže, kde není dosaženo nezámrzné hloubky. Zde musí být buď vyhlouben hlubší základ, nebo lépe použito kvalitní tepelné izolace pod částí vjezdu v šířce alespoň 1 m od líce garáže. Vhodným izolačním materiálem může být i v tomto případě extrudovaný pěnový polystyren.

Únosnost základové spáry

b) Únosnost základové spáry

Základová spára plošně zakládaných staveb je zatížena kontaktním namáháním po celé ploše základu, které je podle konstrukce základu a způsobu zatížení buď přibližně rovnoměrné, nebo koncentrované v některých oblastech. Při správném výpočtu a provedení není únosnost základové spáry vyčerpána ani při nepříznivé kombinaci zatěžovacích stavů a sedání objektu je v mezích vypočtených ve statickém výpočtu. Pokud se vyskytnou případy přetížení základové spáry (vyčerpání její únosnosti) a tím způsobené nadměrné nebo nerovnoměrné sedání stavby a její následné porušení, bývá tento stav nejčastěji způsoben některou z dále uvedených příčin:

Chyba ve statickém výpočtu

  • Numerická chyba ve statickém výpočtu. Tento případ není příliš častý, nicméně se vyskytuje. Často jde o řádovou chybu, která je zjistitelná zkušeným projektantem i stavbyvedoucím, kterému zkušenost říká, že rozměr základu je podezřele subtilní a požádá statika o kontrolu výpočtu.

  • Koncepční chyba ve statickém výpočtu. Tento případ je bohužel častější a méně snadno odhalitelný. Stává se například, že projektant u podsklepených staveb sice správně započte všechna zatížení vlastní stavbou i užitné zatížení a všechna nahodilá zatížení, zapomene ale na svislou a vodorovnou složku zemního tlaku, která zejména na straně proti svahu může být u nízkopodlažních staveb významná. Sanace takovéto chyby může být značně obtížná.

Změny zatížení za provozu stavby

  • Neuvážené změny zatížení za provozu stavby. Častým případem jsou střešní nadstavby zejména u nízkopodlažních domů, kde mohou znamenat velmi významné přitížení základové spáry. Pokud jde o starší dům založený v kohezních zeminách, je velká pravděpodobnost, že zkonzolidované podloží se i s tímto

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...