Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím a zařízení pro ochranu před přechodnými přepětími

13.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.8 Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím a zařízení pro ochranu před přechodnými přepětími

Ing. Karel Dvořáček

Jedním ze základních bezpečnostních opatření v oblasti vnitřních elektrických rozvodů je ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím. V listopadu 2016 vyšla nová ČSN ČSN 33 2000-4-443 ed. 3” Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-44: Bezpečnost – Ochrana před rušivým napětím a elektromagnetickým rušením – Kapitola 443: Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím”, která nahradila normu ČSN 33 2000-4-443 ed. 2 „Elektrické instalace budov - Část 4-44: Bezpečnost - Ochrana před rušivým napětím a elektromagnetickým rušením - Kapitola 443: Ochrana proti atmosférickým nebo spínacím přepětím” z roku 2007. Tyto obě normy, zavádějící harmonizační dokument (HD 60364-4-443”), který je kapitolou z IEC 60364-4-44.

Zároveň byla zpracována i ČSN 33 2000-5-534 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Odpojování, spínání a řízení – Oddíl 534: Zařízení pro ochranu před přechodnými přepětími”, která se zabývá výběrem. umístěním a dalšími požadavky na tato ochranná zařízení.

Rozsah platnosti ČSN 33 2000-4-443 ed. 3

Pravidla této části ČSN 33 2000 jsou určena k zajištění požadavků pro bezpečnost elektrických instalací v případě napěťových rušivých napětí a elektromagnetických rušení vyvolaných z různých specifikovaných důvodů.

Vyjímky z rozsahu platnosti

Pravidla této části nejsou určena k tomu, aby se uplatňovala v sítích pro distribuci elektrické energie drobným odběratelům, ani pro výrobu a přenos pro tyto sítě (viz rozsah platnosti ČSN 33 2000 -1), přestože takováto rušení mohou být do těchto elektrických instalaci nebo mezi nimi prostřednictvím těchto napájecích sítí přenášena.

Kapitola 443 ČSN 33 2000-4 neplatí pro instalace, ve kterých následky přepětí postihují:

  1. objekty s nebezpečím výbuchu;
  2. objekty, ve kterých může poškození zahrnovat také okolí (např. chemické nebo radioaktivní emise).

Obecně

Kapitola 443 ČSN 33 2000-4 stanoví požadavky na ochranu elektrických instalací před přechodnými přepětími atmosférického původu přenášenými napájecí rozvodnou (distribuční) sítí včetně přímých úderů do rozvodné sítě a před spínacími přepětími. Kapitola 443 nestanoví požadavky na ochranu před přechodnými přepětími v důsledku přímých úderů do stavby nebo do její blízkosti.

Pro řízení rizika z hlediska ochrany před přechodnými přepětími v důsledku přímých úderů do stavby nebo do její blízkosti viz ČSN EN 62305-2 ed. 2.

Obecně mají spínací přepětí nižší amplitudu než přechodná přepětí atmosférického původu a proto požadavky týkající se ochrany před přechodnými přepětími atmosférického původu obvykle pokrývají ochranu před spínacími přepětími.

Ochrana před spínacími přepětími může být zapotřebí, jestliže není instalována žádná ochrana před poruchami atmosférického původu. Přepětí v důsledku spínání mohou trvat déle a obsahovat více energie než přechodná přepětí atmosférického původu. Viz odstavec „Řízení přepětí”.

Charakteristické vlastnosti přechodných přepětí atmosférického původu závisí na takových činitelích, jako jsou:

– charakter napájecí rozvodné sítě (podzemní nebo venkovní);

– možná přítomnost alespoň jednoho přepěťového ochranného zařízení (SPD);

– napěťová úroveň napájecí sítě.

Pokud se týká přechodných přepětí atmosférického původu, nerozlišuje se mezi uzemněnými a neuzemněnými sítěmi.

Ochrana před přechodnými přepětími je zajišťována instalováním přepěťových ochranných zařízení (SPD).

Volba a instalace SPD (přepěťových ochranných zařízení) musí odpovídat kapitole 534 ČSN 33 2000-534 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-534: „Výběr a stavba elektrických zařízení - Odpojování, spínání a řízení - Oddíl 534: Přepěťová ochranná zařízení”.

Jestliže je zde potřeba SPD (přepěťových ochranných zařízení) na silových napájecích vedeních, doporučují se doplňující SPD (přepěťové ochrany) na jiných vedeních, jako jsou vedení telekomunikací.

Požadavky na ochranu před přechodnými přepětími přenášenými vedeními pro přenos dat nejsou kapitolou 443 ČSN 33 2000-4 pokryty.

Rozsah platnosti ČSN 33 2000-5-534 ed. 2

Tato část ČSN 33 2000-5-534 ed. 2 se zabývá všeobecnými požadavky pro odpojování, spínání, řízení a monitorování a požadavky na volbu a montáž přístrojů zajišťujících plnění těchto funkcí.

Užité termíny a definice

  • - městské prostředí - oblast s vysokou hustotou zástavby nebo hustě obydlené obce s vysokými budovami. Příkladem městského prostředí je městské centrum;
  • - předměstské prostředí - oblast se střední hustotou zástavby. Příkladem předměstského prostředí jsou okraje města;
  • - venkovské prostředí - oblast se nízkou hustotou zástavby. Příkladem venkovského prostředí je vesnice s okolím;
  • - ochrana před přepětím SPD (surge protective device) zařízení obsahující alespoň jeden nelineární prvek, které je určeno k omezení rázových přepětí a ke svedení impulzních proudů

SPD je kompletní sestava, která má vhodné prostředky pro připojení;

  • - vypočítaná úroveň rizika CRL (calculated risk level) -vypočítaná hodnota rizika používaná k vyhodnocení potřeba ochrany před přechodnými přepětími
  • - jmenovité impulzní napětí UW (rated impulse voltage)- hodnota impulzního výdržného napětí, stanovená výrobcem pro zařízení nebo jeho část, charakterizující stanovenou výdržnou schopnost jeho izolace proti periodickým špičkovým napětím.
  • - sestava SPD - jeden přístroj SPD nebo soubor přístrojů SPD, který v obou případech obsahuje odpojovač SPD požadovaný výrobcem SPD, který zajišťuje požadovanou ochranu před přepětím pro druh systému uzemnění
  • - odpojovač; SPD odpojovač (SPD disconnector; disconnector)- zařízení pro odpojení SPD nebo části SPD od napájecí sítě při vzniku poruchy SPD

Není požadováno, aby pro bezpečnostní účely mělo toto odpojovací zařízení izolační schopnost. Jeho účelem je zabránit trvalé poruše v síti a slouží k indikaci poruchy SPD. Odpojovače mohou být buď vnitřní (vestavěné) nebo vnější (požadované výrobcem) nebo obojí. Odpojovače mohou mít více než jednu funkci, například funkci nadproudové ochrany a funkci tepelné ochrany. Tyto funkce mohou být v oddělených jednotkách.

mód ochrany SPD (mode of protection of an SPD)- určitá proudová dráha mezi svorkami, obsahující ochranné prvky například mezi fázemi, fází a zemí, fází a středním (nulovým) vodičem, středním vodičem a zemí

  • - zhášecí následný proud (follow current interrupt rating) In - předpokládaný zkratový proud, který je SPD schopna přerušit bez zapůsobení odpojovače
  • - jmenovitý zkratový proud (short-circuit current rating) ISCCR - nejvyšší očekávaný zkratový proud napájecí sítě, pro který je SPD ve spojení se stanoveným odpojovačem navržena
  • - napěťová ochranná hladina (voltage protection level)Up - nejvyšší napětí očekávané na svorkách SPD v důsledku namáhání impulzy s definovanou napěťovou strmostí a namáhání impulzy výbojového proudu s danou vrcholovou hodnotou a tvarem vlny

Napěťová ochranná hladina je dána výrobcem a nesmí být překročena

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: