Ochrana proti ionizujícímu záření

6.4.2

Ochrana proti ionizujícímu záření

Radon je inertní přírodní radioaktivní plyn, bezbarvý, bez chuti a zápachu, který vzniká rozpadem uranu U-238 v různých množstvích přítomného v zemské kůře. Radon sám se přeměňuje na další radioaktivní prvky (izotopy polonia, olova a vizmutu), ty se při vdechování zachycují v dýchacích cestách a ozařují je. Izotopy Rn-219 a 220 jsou považovány za méně nebezpečné vzhledem ke krátkému poločasu rozpadu, avšak radon Rn-222 s poločasem rozpadu téměř 90 hodin způsobuje radiaci podloží, staveb a vody. Radon se dostává do domu nejčastěji z podloží pod budovou, kde může být vysoká koncentrace radonu. Ve vytápěné budově vzniká u podlah sklepa a přízemí mírný podtlak, kterým je radon jakoby nasáván z podloží prasklinami a netěsnostmi. Mnohem menší význam má uvolňování radonu ze stavebního materiálu a z podzemní vody přiváděné do budov. U lidí, kteří se dlouhodobě dostávají do styku s vysokými koncentracemi radonu, byl zjištěn vyšší výskyt rakoviny plic. Bylo prokázáno, že příčinou toho bylo ozáření dýchacích cest produkty přeměny radonu.

 NahoruPLATNÉ NORMY A PŘEDPISY

Zákon č. 18/1997 Sb.,

o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů

Ustanovení § 6 Ozáření z přírodních zdrojů ukládají v oblasti stavební činnosti:

 NahoruStanovení radonového indexu

Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi nebo žádá o stavební povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Postup pro stanovení radonového indexu pozemku uvádí prováděcí vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.

Termín obytná nebo pobytová místnost definuje vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, na kterou zákon odkazuje, takto:

• obytná místnost je část bytu, která svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m². Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m² a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m² ; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m;

• pobytová místnost je místnost nebo prostor, splňující svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním požadavky k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby.

Vzhledem k naší problematice je pobytovou místností každá obytná místnost a v tomto smyslu se vztahují požadovaná opatření jen na pobytové místnosti dále uváděné ČSN; prováděcí vyhláška k atomovému zákonu ctí terminologii zákona.

 NahoruPreventivní opatření

Pokud se stavba s obytnými nebo pobytovými místnostmi umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení.

 NahoruVýjimka

Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch.

 NahoruStavby

Ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi, u kterých úroveň ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší je vyšší než stanovené směrné hodnoty a toto ozáření lze snížit takovým zásahem, s nímž spojené očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem, je vlastník budovy povinen usilovat o jeho snížení na úroveň, jakou lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Přesahuje-li úroveň ozáření prováděcím právním předpisem stanovené mezní hodnoty, stavební úřad nařídí provedení nezbytných úprav na stavbě z důvodů závažného ohrožení zdraví, je-li to ve veřejném zájmu. O překročení směrných nebo mezních hodnot a o provedených zásazích musí vlastník budovy informovat nájemce.

Vlastník nemovitosti, na které byl zjištěn zdroj přetrvávajícího ozáření, je odpovědný za přípravu a provedení zásahu. Přesahuje-li zjištěné přetrvávající ozáření stanovené směrné hodnoty, je vlastník nemovitosti povinen neprodleně oznámit zjištěnou situaci Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a osobám, které tuto nemovitost užívají, ohraničit dotčený prostor a zajistit přiměřenou regulaci vstupu na pozemky a do budov a jejich užívání.

 NahoruStavební materiály

Výrobci a dovozci stavebních materiálů jsou povinni zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vést o výsledcích evidenci a oznamovat tyto údaje Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a na vyžádání poskytnout veřejnosti. Stavební materiály se nesmí uvádět do oběhu, pokud

• obsah přírodních radionuklidů překročí mezní hodnoty nebo

• obsah přírodních radionuklidů překročí směrné hodnoty, s výjimkou případů, kdy náklady spojené se zásahem ke snížení obsahu radionuklidů by byly prokazatelně vyšší než rizika zdravotní újmy.

Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně

ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. změna vyhlášky o radiační ochraně

Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanovil tuto vyhlášku k provedení zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, v platném znění.

Vyhláška vymezuje veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany, stanoví rozsah jejich sledování, měření, hodnocení, ověřování, zaznamenávání, evidence a způsob předávání údajů Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost.

Pro účely této vyhlášky se rozumí přírodními zdroji ionizujícího záření, na které se v této kapitole zaměříme, zdroje ionizujícího záření pozemského původu z přírodních radionuklidů v půdě a ve stavebních materiálech.

 NahoruPovolení k měření a hodnocení

Podle ustanovení § 59 vyhlášky jsou službami významnými z hlediska radiační ochrany, k nimž je třeba povolení podle § 9 atomového zákona

• měření a hodnocení ozáření z přírodních radionuklidů, včetně měření a hodnocení výskytu radonu a produktů přeměny radonu ve stavbách a stanovení radonového indexu pozemku;

• měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a ve vodě.

Za řádné a kvalifikované vykonávání těchto služeb v závislosti na typu služby se považuje

• používání metodik, které odpovídají náležitostem vzorové metodiky uvedeným v přílohách vyhlášky;

• vypracovávání zkušebních protokolů, které odpovídají náležitostem vzorového protokolu uvedeným v přílohách vyhlášky;

• zajištění účasti fyzických osob s odpovídající zvláštní odbornou způsobilostí zastupujících držitele povolení na porovnávacích měřeních.

 NahoruZásahy ke snížení ozáření

Zásahy ke snížení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření se provádějí v těch případech, kdy se zjistí, že dochází nebo by mohlo dojít k významnému zvýšení zdravotní újmy z tohoto ozáření, a to včetně případů, kdy se tak stává neúmyslně. Zásahy ke snížení ozáření v našem případě spočívají v provedení technických nápravných opatření.

 NahoruMezní a směrné hodnoty

Mezní hodnoty a směrné hodnoty zásahových úrovní pro ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření v souvislosti s výstavbou budov, dodáváním stavebních materiálů a dodáváním vody jsou stanoveny v § 94 až 97 vyhlášky. V jiných odůvodněných případech stanoví zásahové úrovně Státní úřad pro jadernou bezpečnost v souvislosti s vykonávanou kontrolní činností.

Pokud není stanoveno jinak, použijí se jako rozpětí směrných hodnot pro přípravu a provádění zásahů k odvrácení nebo snížení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření hodnoty 5 mSv až 50 mSv, a to pro průměrné efektivní dávky u jednotlivců z kritické skupiny obyvatel za kalendářní rok. Očekává-li se, že zásahem odvrácená efektivní dávka překročí 5 mSv za rok, realizace zásahu se zvažuje s ohledem na jeho rozsah, proveditelnost, nákladnost a případné důsledky. Očekává-li se, že zásahem odvrácená efektivní dávka překročí 50 mSv za rok, zásah se zpravidla provede.

 NahoruRadonový index pozemku

Radonový index pozemku je určen k posouzení a usměrnění možného pronikání radonu z geologického podloží do budov. Při jeho stanovení se postupuje tak, že se vychází

• z reprezentativního souboru měření objemové aktivity radonu Ra-222 v půdním vzduchu;

• z posouzení plynopropustnosti základových půd v kontaktním prostředí budovy s geologickým podložím;

• z posouzení dalších ukazatelů a charakteristik geologického podloží ovlivňujících transport radonu v základových půdách.

Podrobnosti ke stanovení radonového indexu pozemku jsou uvedeny v příloze vyhlášky. Při měřeních a hodnoceních ke stanovení radonového indexu pozemku se postupuje podle metodik uvedených v programu zabezpečování jakosti posouzených Úřadem v rámci vydávání příslušného povolení podle § 9 atomového zákona.

 NahoruSměrné hodnoty radionuklidů

Směrné hodnoty pro rozhodování o tom, zda má být ve zkolaudovaných stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi proveden zásah ke snížení stávajícího ozáření z přírodních radionuklidů, jsou podle § 95 vyhlášky:

• 400 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti; tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání;

• 1 μSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti.

Zásahem ke snížení stávajícího ozáření se rozumí zejména úprava užívání místnosti, úprava výměny vzduchu, provedení stavebních úprav nebo jiné vhodné opatření. Nejsou-li pro optimalizační analýzu zásahu známa data lépe odpovídající dané situaci, počítá se, že při snížení objemové aktivity radonu o 100 Bq/m³ v místnosti a při ročním pobytu osoby v tomto prostředí po dobu 7 000 hodin dojde k odvrácení efektivní dávky pro 1 osobu přibližně o 2 mSv ročně.

 NahoruMezní hodnoty radionuklidů

Mezní hodnoty pro ozáření z přírodních radionuklidů ve zkolaudovaných stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi jsou

• 4 000 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti; tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání,

• 10 μSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti.

 NahoruSměrné hodnoty radonu

Směrné hodnoty pro rozhodování o tom, zda mají být v projektovaných a stavěných budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi připravována a prováděna opatření proti pronikání radonu z podloží, stavebních materiálů a dodávané vody a proti zevnímu ozáření gama zářením ze stavebních materiálů, jsou podle § 95 vyhlášky:

• 200 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti; tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání,

• 0,5 μSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti.

 NahoruStavební materiály

Při měření a hodnocení, zda jsou překročeny uvedené směrné nebo mezní hodnoty, se postupuje podle metodik uvedených v programu zabezpečování jakosti posouzených Úřadem.

Stavební materiály, na které se vztahuje požadavek systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů, jsou v následující tabulce. Při překročení uvedených mezních hodnot obsahu přírodních radionuklidů se nesmí tyto stavební materiály uvádět do oběhu.

Tab. č. 1: Stavební materiály a jejich mezní hodnoty hmotnostní aktivity

 NahoruSměrné hodnoty

Směrné hodnoty obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech jsou stanoveny hodnotami indexu hmotnostní aktivity uvedenými podle způsobu použití stavebních materiálů ve stavbách v následující tabulce.