dnes je 29.6.2022

Input:

Odpadní voda versus odpad

13.11.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Hodnocení obsahu bezodtokových jímek a septiků - kdy jde o odpadní vodu a kdy se jedná o odpad?

V souladu s § 38 odst. 6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je ten, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce (žumpě) povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod. Z ustanovení je zřejmé, že obsah žump tvoří odpadní vody.

Jelikož žumpa není zařízením způsobilým snížit znečištění akumulovaných odpadních vod (není čisticím zařízením), nelze z ní odpadní vody bezprostředně vypouštět do vod povrchových či podzemních. K vypouštění nečištěných odpadních vod nelze ze strany vodoprávního úřadu vydat povolení. Pravděpodobně jedinou se zákonem souladnou variantou zneškodňování odpadních vod akumulovaných v bezodtokové jímce je tak její vývoz na centrální čistírnu odpadních vod, kdy k prokázání zneškodnění těchto vod „v souladu se zákonem“ zřejmě postačí doklad o předání osobě oprávněné k podnikání, která k tomuto účelu (vyvezení na ČOV) odpadní vody od producenta převzala.

V případě, že osoba oprávněná k podnikání převezme odpadní vody s tím, že je odveze na centrální čistírnu odpadních vod a neučiní tak (například jej vypustí na zemědělskou půdu), lze její jednání podřadit pod skutkovou podstatu nedovoleného vypouštění odpadních vod uvedenou v § 125a odst. 1 písm. b) vodního zákona. Při rozstřiku akumulovaných nečištěných odpadních vod ze žump na pozemky totiž nelze z důvodu míry znečištění odpadních vod a s ohledem na značnou nepředvídatelnost jejich transportu do podzemních vod zřejmě nikdy vyloučit ohrožení jakosti vod. Tomuto závěru svědčí též rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) publikovaný pod č. 8/2009 Sb. NSS, podle kterého: „je ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, „vypouštěním odpadních vod“(také) jejich odtok

Nahrávám...
Nahrávám...