dnes je 28.3.2024

Input:

Zákon o technických požadavcích na výrobky od 1. 1. 2021

16.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.74
Zákon o technických požadavcích na výrobky od 1. 1. 2021

Ing. Bohumír Číhal

Dnem 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 526/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.

Zákony, kterých se novela týká, jsou předmětem dlouhodobého zájmu nejen z hlediska závazné legislativy EU, ale též ve vztahu k zavádění BIM (Building Information Management) a vazbě na celý soubor platných právních a technických předpisů. Podrobná informace k oběma zákonům je uvedena v tomto článku .

Zákon o stavebních výrobcích

Předpokládalo se (a stále platí), že tyto zákony nahradí jeden zákon o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb. Návrh věcného záměru zákona schválila vláda usnesením vlády č. 872 ze dne 5. října 2016, připomínkové řízení bylo ukončeno 18. 3. 2019. Nový zákon právní úpravu stavebních výrobků zcela vyjme ze zákona č. 22/1997 Sb. a popíše jejich uvedení na trh samostatně. Navíc také určí odpovědnosti a povinnosti projektantů a zhotovitelů, jak dané vlastnosti do projektové dokumentace vložit či je vybrat do konkrétní stavby, Předpokládaná účinnost všech ustanovení zákona má být podle věcného záměru od 1. 1. 2022, s výjimkou ustanovení týkajících se autorizovaných osob, která měla nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Návrh zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vládě na začátku roku 2020. Projednávání návrhu zákona přerušila Legislativní rada vlády 5. března 2020 za účelem jeho přepracování podle předaných připomínek a doporučení. Ministerstvo průmyslu a obchodu následně návrh zákona upravilo a předložilo k opětovnému projednání Legislativní radě vlády, která 10. prosince 2020 doporučila vládě návrh zákona schválit ve znění svých připomínek, obsažených ve stanovisku. Podrobnosti o přípravě návrhu zákona uvádí tento článek .

V této situaci přistoupila vláda k další novelizaci klíčových zákonů.

Zákon č. 526/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.

Účinnost zákona je od 1. 1. 2021.

Změna zákona o technických požadavcích na výrobky

Změny upravuje Část první zákona č. 526/2020 Sb.

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů je novelizován v poslední 20. verzi účinné od 1. 9. 2017, upravené zákonem č. 265/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb. a zákon č. 22/1997 Sb. Doplňují se ustanovení § 5 a vkládají se nová ustanovení § 6a až 6d řešící poplatky za poskytnutí dokumentů.

Nové ustanovení § 19c ukládá Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zveřejňovat, ve Věstníku úřadu, způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména významná oznámení ohledně tvorby a vydávání českých technických norem a jiných technických dokumentů, oznámení ohledně notifikovaných osob v oblasti státního zkušebnictví, oznámení ohledně autorizovaných osob v oblasti metrologie a ceník Agentury.

Od 1. 1. 2022 nabude současně účinnosti zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Vazbu na mezinárodní smlouvy upravuje v Části osmnácté.

Platný právní vztah závaznosti technických norem

Základním právním předpisem pro zabezpečení tvorby českých technických norem a přístup k nim je zákon č. 22/1997 Sb., který tuto problematiku upravuje v Hlavě II Technické předpisy a technické normy. Ustanovení § 4 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že česká technická norma není obecně závazná. Podle Legislativních pravidel vlády lze v právním předpise, formou výlučného odkazu na příslušnou technickou normu, učinit tuto normu závaznou a stanovit povinnost podle této technické normy postupovat. Právní norma tím doplňuje požadavky právních předpisů, které nemohou zacházet do takových podrobností jako technické normy. Obdobně jako právní předpisy mající normativní charakter, musí být i taková technická norma zpřístupněna veřejně a bezplatně, jinak jde o uložení povinností způsobem, který není ústavně konformní.

Takový přístup byl zajištěn zpřístupněním technických norem u hasičských záchranných sborů nebo v technických knihovnách. Při zajišťování přístupu k technickým normám je rovněž nutné vycházet z pravidel evropských a mezinárodních normalizačních organizací, která neumožňují, s ohledem na ochranu autorských práv, zajistit veřejnosti zcela bezplatný přístup. Umožňují však zavést tzv. sponzorovaný přístup, kdy technická norma je pro uživatele zakoupena např. státním orgánem. Zavedení takového přístupu k technickým normám je zakotven v novele zákona (viz dále).

Zabezpečení tvorby českých technických norem

Tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem a jiných technických dokumentů zajišťuje v České republice Česká agentura pro standardizaci (ČAS) – státní příspěvková organizace zřízená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ – v zákoně uváděný jako Úřad), který plní funkci národního normalizačního orgánu. Podle doplněného ustanovení § 5 Agentura vede databázi českých technických norem a jiných technických dokumentů. Je oprávněna vybírat za své činnosti úplatu, která je příjmem rozpočtu agentury a její výše je podle platného znění zákona stanovena v ceníku, vydávaného prostřednictvím Věstníku ÚNMZ (Věstníku Úřadu).

Česká agentura pro standardizaci se stává správcem poplatku za poskytování českých technických norem a jiných technických dokumentů, poplatku za přístup do databáze českých technických norem a jiných technických dokumentů a poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentů. Z toho vyplývá, že jí náležejí pravomoci a působnost podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Odvolacím orgánem je ÚNMZ. Rozpočet České agentury pro standardizaci je veřejným rozpočtem.

Není-li Agentura zřízena, plní stanovené úkoly ÚNMZ, s výjimkou umožnění sponzorovaného přístupu.

Hlavním obsahem činností je poskytování tištěných verzí norem, účtovaných podle počtu stran, a poskytnutí přístupu do elektronické databáze norem – ČSN Online, za který se platí paušální částka za období 6 nebo 12 měsíců. Přístup je dále rozlišen podle toho, zda je možné normy pouze prohlížet nebo i tisknout; počet tisknutelných stran je omezen a v případě potřeby je lze dokupovat. Úplata za činnosti agentury vykazuje znaky poplatku (úhrada nákladů spojených s činností orgánu veřejné správy) a dosud se řídila Ceníkem zboží a služeb poskytovaných Českou agenturou pro standardizaci, s.p.o., uveřejněným ve Věstníku Úřadu č. 6/2020, platným od 1. 5. 2020.

Více v článku o prováděcí vyhlášce k zákonu o technických požadavcích na výrobky.

Udělování akreditace

Výkonem působnosti vnitrostátního akreditačního orgánu byl rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb. pověřen Český institut pro akreditaci, o.p.s. (ČIA). Podle nového ustanovení § 15 odst. 5 je nadřízeným správním orgánem akreditačního orgánu Ministerstvo průmyslu a obchodu. Akreditační orgán je povinen plnit požadavky na vnitrostátní akreditační orgány uvedené v nařízení EP a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem a týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. Dle tohoto nařízení se má za to, že vnitrostátní akreditační orgán splňuje uvedené požadavky, pokud prokáže shodu s kritérii stanovenými v příslušné harmonizované normě tím, že se úspěšně podrobí vzájemnému hodnocení. Podrobení se vzájemnému hodnocení a prokázání shody se stanovenými kritérii je pro akreditační orgán nezbytné, aby se mohl stát (či setrvat) signatářem multilaterální dohody o vzájemném uznávání výsledků akreditace.

Uvedenou harmonizovanou normou je norma EN ISO/IEC 17011:2017 převzatá do soustavy českých technických norem jako ČSN EN ISO/IEC 17011:2018 Posuzování shody – Požadavky na akreditační orgány akreditující orgány posuzování shody. Tato norma předpokládá, že akreditační orgán je ve svých procesech rozhodování nezávislý a nestranný a odpovídá za veškerá rozhodnutí na všech úrovních procesu vyřizování odvolání. Dále tato norma stanovuje, že při odvolání musí rozhodovat osoby, které nejsou zapojeny do procesu akreditace. Tento požadavek

Nahrávám...
Nahrávám...