Nedávno se mi dostal k vyjádření Plán BOZP, který si náš klient nechal zpracovat pro výměnu oken a zateplení fasády u administrativní budovy. Klient je znalý jak svých povinností, tak i toho, že jsem taky koordinátorem BOZP a Plán BOZP mi dal k posouzení, protože se mu zkrátka nějak nezdál.
Na mou otázku, co se mu nezdá, povídá: „Než jsem se do něj podíval, zajímalo mě, jak je dlouhý. A tak jsem došel na poslední stránku, která měla označení „Strana 10 z 11“. To mě zaujalo. Spočítal jsem strany a bylo jich 11, ale číslování od 1 začínalo až na druhé stránce. Ještě kouknu do obsahu, co vlastně plán obsahuje a co si přečtu. Z 9 bodů se koordinátorovi BOZP někam zatoulal bod č.8. No nic, řekl jsem si, to se může stát, asi neovládá WORD. Ale on je tu hlavně přes tu koordinaci BOZP, aby se nikomu, pokud možno, nic nestalo.“
„Pak mě zaujalo, že odůvodnění zpracování Plánu BOZP bylo na jeden a půl stránky, když ty jsi mi to předtím zdůvodnil jednou větou. Protože barák je vyšší než 10m a budou tam práce ve výškách, tak se zpracování plánu nevyhneš, protože je to na stavební povolení a bude tam více zhotovitelů. Tak jsem začal počítat. Plán BOZP mně stál 11 000,- Kč, tj. 1 000,- Kč na stránku, tak jsem za to zdůvodnění zaplatil 1 500,- Kč.“
„Takhle, to nemůžeš přepočítávat.“ řekl jsem mu a potichu uvažoval, co se to vlastně snaží ve zdůvodnění zpracování plánu koordinátor prodat. Že by tabulku, do které dal 11 rizikových činností z nařízení vlády a zaškrtávací pole? Nebo rádoby odborně právnické věty typu „Plán BOZP má za úkol vyhledávat rizika vznikající při stavební činnosti a následně je řešit pomocí vhodně zvolených postupů jak pracovních, tak technologických.“? Já jsem na tuhle větu asi málo studovaný, protože jí nerozumím. A taky, už jsem napsal několik plánů, ale přiznám se, asi všechny špatně, protože žádný z mých plánů se nezvedl a nešel vyhledávat rizika.
Nahlas jsem se, ale ještě kolegy, který by měl taky kopat za BOZP, pokusil zastat a říkám: „To víš, to jsou takový ty odborný bla, bla, bla … co občas musí být.“
Jenže klient - zadavatel, jak byl v ráži, přešel do útoku, a povídá… „Hele, sám víš, kolik k nám chodí lidí, kolik z nich jde kolem toho baráku a kolik jde dovnitř a ven. A za všechny tyhle lidi a za své zaměstnance, ve svém areálu, přece odpovídám. Tak jsem v tom plánu hledal, jak to bude vyřešeno, aby se jim nic nestalo. Výsledek? Nenašel jsem nic, ani stříšku nad vchody, nenašel jsem ani informaci přejděte na druhou stranu cesty, než je lešení, nebo tu červenobílou pásku, aby se k lešení nepřiblížili. Co když někomu nahoře z toho lešení něco spadne?“ A vnutil mi plán do ruky, ať si ho přečtu.
A já se dočetl:
- „V místě se denně pohybují osoby, a to zejména zaměstnanci, kteří se pohybují také uvnitř budovy.“ Sláva, takže o tom problému klienta Koordinátor věděl. Ale už jsem také nenašel žádné opatření. Jen snad v následující větě „Bude proto nutné reflektovat skutečný stav v areálu společnosti,…“
- „Staveniště bude ohraničeno lešením, které bude (cca po 10 metrech) opatřeno tabulkou ZÁKAZ VSTUPU NA STAVENIŠTĚ a NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN. Takže oni fakt budou chodit poblíž lešení a zadavatel, měl pravdu, že jim něco může spadnout na hlavu.
- „V blízkosti bude i mobilní chemické WC, tedy v doběhové vzdálenosti od pracovišť.“ To mě rozesmálo. Jednak z praxe…