dnes je 17.9.2021

Input:

Podjatost ve správním řízení

31.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

S podjatostí namítanou ve správních řízeních na úseku stavebního práva se v poslední době setkáváme poměrně často, ať ze strany investora či ostatních účastníků, tzn. osob dotčených projednávaným záměrem.

V následujícím textu nastíním, jakým způsobem postupovat, pokud existuje pochybnost, že oprávněná úřední osoba v předmětném správním řízení nepostupuje nezaujatě, a co pro správní řízení znamená, pokud je v něm námitka podjatosti uplatněna. Zmínku si zaslouží také v poslední době velmi diskutovaný typ podjatosti, a to systémová podjatost.

Podjatost úředních osob je upravena v § 14 správního řádu. Podle tohoto ustanovení je vyloučena každá úřední osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti. Z této na první pohled ne úplně jednoznačné zákonné formulace lze dovodit, že aby došlo k vyloučení úřední osoby, musí být u ní shledán vedle poměru k věci (předmět řízení) nebo k účastníkům řízení, resp. jejich zástupcům, také zájem na výsledku řízení. Jedná se o pojmové znaky, které, pokud se účastník řízení rozhodne v řízení námitku podjatosti uplatnit, by měly být tvrzeny. Z citovaného ustanovení také vyplývá, že důvody pro vyloučení úřední osoby z projednávání a rozhodování věci mohou existovat nejen u oprávněné úřední osoby, ale u jakékoli úřední osoby, která v tomto řízení činí úkony (typicky např. vedoucí odboru, který je v souladu s organizačním řádem oprávněn podepisovat rozhodnutí).

Pokud máme pochybnost o nepodjatosti úřední osoby oprávněné k vedení řízení, jehož jsme účastníky, je potřeba uplatnit námitku podjatosti. Zákon v § 14 odst. 2 stanoví, že účastník řízení musí námitku podjatosti uplatnit, jakmile se o důvodech podjatosti dozví (bez zbytečného odkladu). K opožděné námitce se nepřihlédne. Správní orgán, který opožděnou námitku podjatosti obdrží, o této nerozhodne usnesením, ale bude s ní zacházet jako s obecným podáním, respektive námitkou v řízení. V této souvislosti však nutno upozornit, že podjatost je stav, který existuje, a nadřízený vyloučené úřední osoby má podle § 14 odst. 4 správního řádu povinnost určit usnesením jinou úřední osobu bezodkladně poté, co se o podjatosti dozví. O důvodech podjatosti se tak nadřízený může dozvědět např. i prostřednictvím opožděné námitky. Pokud účastník řízení uplatní námitku podjatosti až v odvolacím řízení, bude o této v případě její včasnosti rozhodnuto za situace, že bude rozhodnutí správního orgánu v odvolacím řízení shledáno nezákonným, zrušeno a věc bude vrácena správnímu orgánu k novému projednání. Nejvyšší správní soud totiž v této souvislosti judikoval, že nikoli nestranné rozhodnutí nemusí být zároveň nezákonné, tj. že vydání rozhodnutí osobou, u níž existuje pochybnost o její nepodjatosti, není samo o sobě důvodem pro zrušení jinak zákonného rozhodnutí.

Častým dotazem v souvislosti s námitkou podjatosti pak je, co je považováno za poměr k věci, k účastníkům řízení (jejich zástupcům), a co může představovat zájem úřední osoby na výsledku řízení. Příkladem poměru k věci ve stavebním řízení je situace, když úřední osoba je sama účastníkem řízení, vlastníkem nemovitosti dotčené projednávaným záměrem, nájemcem bytu v nemovitosti, o které je jednáno apod., za poměr k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům je vedle příbuzenského poměru možno považovat také poměr zjevně

Nahrávám...
Nahrávám...