dnes je 25.6.2022

Input:

Pojem nemovitost v novém občanském zákoníku

5.6.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“), který je účinný od 1. 1. 2014, zavádí zcela nové vnímání nemovitých věcí, a to především přijetím zásady superficies solo cedit, podle které nejsou stavby samostatnými nemovitými věcmi, ale jsou součástmi pozemků, se kterými jsou pevně spjaty. Z této zásady však NOZ připouští několik výjimek.

V souvislosti s obecným nazíráním na základní pojmy soukromého práva je potřeba si nejprve uvědomit, že NOZ hned v prvním ustanovení zdůrazňuje postavení soukromého práva, jehož uplatňování je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Z tohoto důvodu musíme i k výkladu pojmů přistupovat tak, aby odpovídal především soukromoprávní úpravě, nezávisle na jejich úpravu obsaženou v právu veřejném, která může být v mnoha případech podstatně užší.

 

Kromě pozemků a věcných práv k nim jsou samostatnými nemovitými věcmi podzemnístavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim. Dle důvodové zprávy se může jednat např. o metro, vinný sklep nacházející se pod cizím pozemkem, z povahy věci se může také jednat o podzemní chodby, hrobky, vojenské podzemní stavby a podobně. Obecně lze tedy definovat, že se jedná o stavby, které se nacházejí pod zemským povrchem a účel, k jakému mají být užívány, je výrazně odlišný od účelového určení pozemku, na kterém se tyto stavby nacházejí. Typicky se bude jednat o podzemní stavby nacházející se na více pozemcích, dle citovaného výčtu se však může jednat i o stavbu, která je na pozemku jediném (protiatomový kryt).

 

Podle zákonné definice nemovité věci (§ 498 odst. 1 NOZ) se pak řadí mezi samostatné nemovité věci také ty věci, o kterých právní předpis stanoví, že nejsou součástí pozemku, nelze-li je zároveň přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty. NOZ tak zjevně nechce i přes nezávislost práva soukromého na právu veřejném zasahovat do veřejnoprávní úpravy některých speciálních staveb, jako jsou např. komunikace, letiště, tratě nebo např. do úpravy ložisek výhradních nerostů. V těchto případech je veřejnoprávní úprava vůči úpravě nemovitých věcí v NOZ úpravou speciální. Ne všechny předpisy obsahující úpravu obdobných staveb, resp. věcí, již byly v souladu s NOZ aktualizovány, proto je při výkladu třeba postupovat obezřetně a charakter těchto věcí dovozovat také s ohledem na smysl příslušných předpisů.

 

Další kategorií samostatných nemovitých věcí jsou práva, která za nemovitost prohlásí zákon, což je právo stavby. Právo stavby označuje NOZ za věc nemovitou, která se zapisuje do katastru nemovitostí, přičemž předmětná stavba je jeho součástí. Slovy zákona představuje právo stavby oprávnění určité osoby mít na cizím pozemku nebo pod jeho povrchem stavbu, a to nejen do budoucna, ale i stavbu již existující. Součástí této nemovitosti může být i pozemek, který je kolem stavby, kdy právo stavby bude představovat nejen právo mít na specifikované části pozemku stavbu, ale také právo okolní pozemek užívat a obhospodařovat. Co se týče přístupu k součástem práva stavby přes zbytek pozemku, který není jeho součástí, je doporučováno si ho smluvně ošetřit, protože v opačném případě bude mít oprávněný z práva stavby nárok na zajištění tohoto přístupu pouze v tom nejnezbytnějším rozsahu. Vzhledem k tomu, že právo stavby lze zřídit nejvýše na 99 let (následně lze smluvně prodloužit, proto se nejedná o stavbu dočasnou ve smyslu stavebně právních předpisů), je potřeba smluvně upravit i osud stavby po zániku práva stavby, tzn. zda má být odstraněna, nebo jestli, a za jakou náhradu, připadá vlastníkovi

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...