2.2.41
Poskytování informací na úseku územního plánování a stavebního řádu
Ing. arch. Hana Krupníková
Jedním ze základních principů dobré veřejné správy je i princip svobodného přístupu k informacím, který je akcentován zejména u informací o životním prostředí.
Kromě obecného práva veřejnosti seznámit se s informacemi na úseku územního plánování a stavebního řádu vyplývajícího ze skutečnosti, že některá řízení nebo jednotlivé úkony v rámci těchto řízení jsou dle stavebního zákona veřejná (např. řízení o územně plánovací dokumentaci, jejichž součástí je veřejné projednání), existují předpisy, které obecně upravují poskytování informací státními orgány, orgány územně samosprávných celků a jimi zřízenými právnickými osobami, právnickými a fyzickými osobami, které vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, a veřejnými institucemi. Jedná se o zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace na životní prostředí. Úprava obsažená v těchto předpisech má přednost před úpravou obsaženou ve stavebním zákoně a správním řádu, pokud je výslovně požádáno o poskytnutí informace s odkazem na tyto předpisy. Takovým způsobem je tedy možné získat mimo jiné také informace obsažné ve správních spisech, do kterých by jinak měli právo nahlížet pouze účastníci příslušných řízení nebo ten, kdo prokáže právní zájem. Poskytovány jsou informace týkající se působnosti správní orgánu, přičemž výklad této definice v praxi občas působí problémy. Vybraným problémům aplikační praxe se bude věnovat text dále (např. poskytování informací o platech a odměnách). Protože zákon č. 106/1999 Sb. je v oblasti poskytování informací úpravou nejobecnější, je cílem tohoto textu pojednat zejména o něm.
K poskytování informací podle tohoto předpisu dochází dvojím způsobem – na základě individuální žádosti nebo zveřejněním (informace obsažená v tisku, na internetových stránkách, na úřední desce apod.), přičemž povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názor, budoucích rozhodnutí a vytváření informací nových. Pokud je informace poskytována na základě žádosti, musí být poskytnuta společně s metadaty ve formátu a jazyce odpovídajícímu obdržené žádosti, s výjimkou případů, kdy by změna formátu nebo jazyku informace anebo změna nebo vytvoření chybějících metadat povinnému subjektu způsobila nepřiměřenou zátěž. V takovém případě se informace poskytuje ve formátu nebo jazyce, ve kterém byla vytvořena. Nepřiměřenou zátěží může být pro povinný subjekt také vynětí poskytované informace z většího celku informací. Povinný subjekt může takovou informaci poskytnout jako celek. S přihlédnutím k povaze žádosti a způsobu záznamu se informace poskytují primárně v elektronické podobě. Informace jsou poskytovány jejich sdělením v elektronické nebo listinné podobě, poskytnutím kopie dokumentu nebo datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, nahlédnutím do dokumentu nebo sdílením dat.
Informace poskytované zveřejněním povinný subjekt zveřejňuje jako otevřená data v Národním katalogu otevřených dat, jehož správcem je od 1. 4. 2023 Digitální a informační agentura. Povinně zveřejňované informace stanovuje ust. § 5 zákona č. 106/1999 Sb., a to včetně sazebníku úhrad za poskytování informací. Povinný subjekt může totiž žádat úhradu nákladů, které mu v souvislosti s poskytnutím informace vznikly (náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat, odesláním informací žadateli nebo náklady spojené s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informací). V případě, že povinný subjekt bude úhradu nákladů za poskytnutí informace požadovat, musí tuto skutečnost žadateli nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti písemně oznámit (včetně výše úhrady a jejího odůvodnění). Pokud žadatel do 60 dnů požadovanou úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost o poskytnutí informace odloží.
Náležitosti žádosti o poskytnutí informace stanoví ust. § 13 a § 14 zákona č. 106/1999 Sb. Oproti správnímu řádu neupravuje tento předpis povinnost opatřit žádost podpisem žadatele, postačí pouze uvést jeho identifikační údaje, tzn. fyzická osoba uvede jméno a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu nebo jinou doručovací adresu, právnická osoba název, IČO, adresu sídla, příp. adresu doručovací. Elektronická žádost musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny příslušného správního orgánu, nikoliv na e-mailovou adresu konkrétního pracovníka. Žádost o poskytnutí informace může být před správním orgánem podána také ústně.
Po podání žádosti je více možností, jak může správní orgán úplnou žádost vyřídit. Do 7 dnů může správní orgán odložit žádost, pokud se nevztahuje k jeho působnosti (což musí žadateli oznámit, avšak nemá povinnost žádost postoupit orgánu, jehož působnosti se týká), nebo žadateli sdělit, kde již zveřejněnou informaci získá (zejména odkazem na internetové stránky, kde se požadovaná informace nachází). Pro poskytnutí informace má správní orgán lhůtu 15 dnů. Ze závažných důvodů uvedených v ust. § 13 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb. (např. vyhledání a sběr objemného množství informací) může být tato lhůta prodloužena, nejvýše však o 10 dnů, o čemž musí být včetně odůvodnění prodloužení lhůty žadatel písemně informován.
Dalším důvodem pro odložení žádosti je, že žadatel do 30 dnů od výzvy povinného subjektu nedoplní žádost o jeho úplné identifikační údaje. V případě nedoplnění nesrozumitelné žádosti (není zřejmé, jaká informace je požadována) nebo příliš obecné žádosti se taková žádost odmítá.
Zákon v ustanovení § 11 a 11a stanoví další důvody, pro které může být žádost o poskytnutí informace nebo její část odmítnuta. V takovém případě vydává správní orgán rozhodnutí o odmítnutí žádosti, proti kterému může být podáno odvolání. Mezi nejčastější důvody odmítnutí poskytnutí informace patří to, že povinný subjekt poskytovanou informaci nemá nebo se nejedná o informaci ve smyslu tohoto zákona (dotaz na názor apod.). Současně se neposkytují např. informace vzniklé bez použití veřejných prostředků, informace, kterými by byla porušena autorská práva, informace o probíhajícím trestním řízení apod. Toto je ukázka důvodů, pro které má povinný subjekt povinnost informaci odmítnout. Zákon však dále stanoví také důvody, pro které správní orgán poskytnutí informace odmítnout může, a to je např. pokud se informace vtahuje výhradně k jeho vnitřním předpisům nebo se jedná o novou informaci, která vznikla před vydáním rozhodnutí (dokud rozhodnutí nebylo vydáno).
V odvolacím řízení nadřízený orgán přezkoumá prvostupňové rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Pokud dospěje k závěru, že prvostupňové rozhodnutí bylo nezákonné, musí se dále zabývat tím, zda existují případné jiné důvody pro odmítnutí žádosti. Pokud tyto…
