dnes je 29.3.2024

Input:

Povinnosti stavebníka při přípravě stavby

12.5.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.1 Povinnosti stavebníka při přípravě stavby

Ing. Bohumír Číhal

Povinnosti stanovené stavebním zákonem

§ 152 stavebního zákona

Základní vymezení povinností a odpovědnosti stavebníka při přípravě a provádění staveb upravuje ustanovení stavebního zákona č. 183/2006 Sb.§ 152, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, je stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. K tomu je povinen zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných právními předpisy. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené. Rovněž u staveb prováděných svépomocí je stavebník povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.

Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřaduje je stavebník povinen:

  • oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu;

  • v případě, že na stavbě bude prováděn výkon koordinátora BOZP na staveništi, musí ohlásit 8 dní před předáním staveniště zahájení výstavby na příslušný inspektorát práce;

  • před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku;

  • zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie;

  • ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit;

  • ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení;

  • oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu;

  • u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu zpracovala osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Příprava realizace stavebního záměru

Stavební zákon i po poslední obsáhlé novele je značně nepřehledný jak pro pracovníky stavebních úřadů, tak pro občany – stavebníky. I nadále zůstává zachována dvojí úroveň veřejnoprávního rozhodování o stavbách (územní řízení a stavební řízení) s mnoha obsahovými i formálními překryvy a systémem vícenásobného projednávání věcí prakticky obsahově shodných (zejména překryvy se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí a zákonem o ochraně přírody a krajiny). Stavby je třeba posuzovat z hlediska jejich možného umístění a poté povolení realizace. Pozornost je přitom třeba věnovat zákonem umožněné právní úpravě možnosti zjednodušených forem řízení a činnosti autorizovaných inspektorů.

V dalším uvedeme jednotlivé případy z oblasti umísťování a povolování staveb v rámci ustanovení stavebního zákona.

Činnost investora v oblasti územního plánování

Územní rozhodnutí

Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu (nestanoví-li zákon jinak).

Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.

Nevyžadují územní rozhodnutí

Výčet staveb a zařízení, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle ustanovení § 79 stavebního zákona:

  • stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci;

  • bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku;

  • skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení;

  • přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky; stavby mostních vah;

  • stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; oplocení lesních školek; oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability;

  • důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů;

  • povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla;

  • sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti; opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím; propustky na neveřejných účelových komunikacích;

  • informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací; stožáry pro vlajky do výšky 8 m; podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích; cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo;

  • antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách; signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely;

  • výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma;

  • stavební úpravy a udržovací práce.

Uvedené se nevztahuje na kulturní památky a na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Ustanovení se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska vlivů na životní prostředí.

Pokud uvedené stavby vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu. Povinnosti stavebníka spojené s archeologickým průzkumem uvádíme samostatně.

Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let.

Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti stanoví příloha č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., v platném znění. K žádosti žadatel připojí přílohy uvedené v části B formuláře a dokumentaci podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Grafické přílohy žádosti a dokumentace se přikládají ve dvou vyhotoveních.

K dokladům není potřeba dokládat ověřené souhlasy sousedů, není nutno mít vlastnické právo (např. k pozemku vybranému k umístění stavby), nebo smlouvu s vlastníkem pozemku, stačí jeho písemný souhlas. Ve stanoviscích dotčených orgánů mohou být uvedeny podmínky.

U staveb, u kterých se územní řízení spojuje s vybranými postupy podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, resp. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů, je třeba k žádosti připojit dokumentaci vlivu stavby na životní prostředí.

Proces územního řízení

Územní řízení, které upravují ustanovení stavebního zákona č. 183/2006 Sb.§ 76 až 94, je vedeno jako veřejné: zahájení řízení se oznamuje veřejnou vyhláškou, je vyvěšováno na úřední desce, stavebníkovi a obci, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, se doručuje jednotlivě, ostatním účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. Během řízení je žadatel povinen na vhodném, veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, vyvěsit informaci (např.: ceduli či jiný informační zdroj) o svém záměru s jeho grafickým vyjádřením. Výsledkem územního řízení je vydání územního rozhodnutí.

Proces územního řízení s příslušným posuzováním a projednáním žádostí je, i bez případného přerušení, časově náročný a je třeba s potřebnou časovou lhůtou při přípravě záměru počítat. Například proces řízení veřejnou vyhláškou znamená vyvěsit oznámení zahájení řízení na úřední desku, internet (min. celkem 30 dní) a k tomu času připočíst potřebnou dobu pro seznámení účastníků s podklady rozhodnutí (minimálně 14 dní). Po přibližně 1,5 měsíci lze vydat územní rozhodnutí, a to je nutno opět zveřejnit po dobu minimálně 15 dní. Souhrnně lze počítat s lhůtou potřebnou k získání pravomocného územního rozhodnutí minimálně 2 až 3 měsíce. V uvedeném procesu je navíc zapojeno mnoho účastníků a někteří mohou sledovat i své cíle a celý postup zdárně komplikovat.

Územní rozhodnutí lze nahradit

  • územním souhlasem, za podmínek uvedených v § 96 stavebního zákona, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu;

  • veřejnoprávní smlouvou o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území za podmínek uvedených v ustanovení § 78a.

Společné stavební a územní řízení

Podá-li žadatel žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení a připojí společnou dokumentaci, je zahájeno společné územní a stavební řízení. Společná dokumentace k tomuto řízení musí splňovat požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení.

K projednání žádosti o vydání společného rozhodnutí stavební úřad nařizuje ústní jednání, a je-li to účelné, spojí je s ohledáním na místě. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. V tom případě stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit své námitky a dotčené orgány závazná stanoviska (ne kratší 15 dnů).

Zjednodušené územní řízení

O umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení, může rozhodnout stavební úřad jestliže

  • záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše;

  • záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí;

  • žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů;

  • žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.

Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením. Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení. Toto usnesení oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat.

Územní opatření o stavební uzávěře

Územní opatření o stavební uzávěře (opatření obecné povahy podle správního řádu) omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace. Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.

Územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební uzávěry, popřípadě podmínky pro povolení výjimek. Součástí územního opatření o stavební uzávěře je grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.

Územní opatření o asanaci území

Územní opatření o asanaci území (opatření obecné povahy podle správního řádu) se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území, a je nezbytné stanovit podmínky pro odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie a pro další využití území. Vydává se rovněž pro zastavěné území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb a úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území.

Územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře vydává v přenesené působnosti rada obce (v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce). V zákonem stanovených případech (více obcí anebo v případě nečinnosti příslušné rady obce) tato opatření vydává rada kraje.

Územní souhlas

Územní souhlas podle ustanovení § 96 stavebního zákona není správním řízením. Stavební úřad vydá souhlas s umístěním stavby místo územního rozhodnutí, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Územní souhlas postačí v případech

  • stavebních záměrů uvedených v ustanovení § 103 (stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení);

  • ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení;

  • změn staveb;

  • změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce do 1 000 m2;

  • staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru;

  • terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady;

  • odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m2 nejvíce do 1000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

Žádost o územní souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. Podmínkou pro vydání územního souhlasu je, mimo jiné, že „souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů k umístění stavby” neobsahují podmínky. Požadavek, aby záměr nevyžadoval nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, se netýká např. přípojek pro stavbu.

Územní souhlas platí dva roky ode dne jeho vydání a jeho dobu platnosti nelze prodloužit.

Územní souhlas nepozbývá platnosti

  • bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo obdobné rozhodnutí, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru;

  • bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává;

  • vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat;

  • byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy, nahrazující stavební povolení, podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

Územní souhlas lze změnit na žádost oprávněného územním souhlasem nebo územním rozhodnutím za podmínek uvedených v zákoně.

Vzhledem k velmi náročným požadavkům, které je nutno splnit pro vydání územního souhlasu, volí někteří stavebníci raději cestu územního rozhodnutí, ačkoli jde o správní řízení, které vyžaduje nemalé nároky na čas. Často nelze územní souhlas vydat, i když jde o stavbu malého rozsahu, neboť se stavba navrhuje mimo zastavěné území.

Žádost o územní souhlas se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti stanoví příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., v platném znění.

Společný souhlas územní a s provedením

Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas a ohlášení stavebního záměru, které splňují požadavky uvedené v zákoně pro oba případy, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o územní souhlas nebo ohlášení stavebního záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v ohlášení, rozhodne usnesením o provedení řízení. Podané ohlášení stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební úřad stavebníkovi sdělí. Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.

Veřejnoprávní smlouva v územním řízení

Podle ustanovení zákona č. 183/2006 Sb.§ 78a může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Žadatel předkládá stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s posuzovanými požadavky. V návrhu uvede osoby, které by byly účastníky územního řízení a připojí dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí. K návrhu připojí též doklad prokazující jeho vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, nebo smlouvu resp. doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám anebo souhlas jejich vlastníka.

Činnost investora v oblasti stavebního řádu

Stavební povolení

Stavební povolení vyžadují stavby, které nelze zařadit do výčtu druhů staveb uvedených v ustanoveních § 103 a 104 stavebního zákona.

§ 103 stavebního zákona

Podle ustanovení § 103 stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavby:

  • s jedním nadzemním podlažím do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení;

  • pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2 zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek;

  • pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

  • pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla;

  • nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov;

  • podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;

  • vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;

  • rozvody tepelné energie a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;

  • vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;

  • vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní;

  • zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;

  • zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;

  • nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

  • oplocení, reklamní a informační zařízení, výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;

  • odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu dále nevyžadují

  • stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2 (nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas);

  • terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím (pokud nedochází k nakládání s odpady) nebo úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci;

  • udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou;

  • stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,

Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny uvedených staveb, jejichž provedení by mělo za následek překročení výše uvedených parametrů.

Žádost o stavební povolení

Žádost o stavební povolení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, a vyjádření vlastníka sousední nemovitosti, je-li třeba, aby umožnil provedení stavebního záměru ze své nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění.

Postup ve stavebním řízení

Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří splnění požadavků stanovených zákonem. Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší. Usnesení o přerušení se doručuje pouze stavebníkovi.

Účastníci

Účastníkem stavebního řízení je pouze

  • stavebník;

  • vlastník stavby, na níž má být provedena změna (není-li stavebníkem);

  • vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna (není-li stavebníkem), může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno;

  • vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena;

  • vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno;

  • ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno;

  • osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

Stavební úřad může ve stavebním řízení na svůj náklad přizvat autorizovaného inspektora a projektanta, kterého stavebník

Nahrávám...
Nahrávám...