Kácení dřevin a jeho povolování provází mnohdy stavební činnost v území, a jako takové je po administrativní stránce poměrně úzce spjato s procesy dle stavebního zákona. Úprava povolování kácení dřevin je obsažená v ust. § 8 a 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“) a ve vyhlášce č. 189/2013 Sb., a stejně jako stavební zákon prošla v minulosti mnohými změnami.
Vzájemný vztah obou úprav a zejména jejich časová a funkční provázanost byla v minulosti mnohokrát předmětem odborných diskusí, metodik a soudní judikatury (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 3 As 94/2013, který nejenže zdůraznil požadavek na věcné odůvodnění povolení ke kácení dřevin s ohledem na jejich funkční a estetický význam, ale zejména konstatoval, že povolení ke kácení dřevin má následovat po vydání územního rozhodnutí a nikoliv mu předcházet). V prosinci 2017 vyšla ve Věstníku MŽP nová metodika, která postup orgánů ochrany přírody při povolování kácení dřevin rostoucích mimo les a ukládání náhradní výsadby za účelem sjednocení poměrně roztříštěné praxe upřesňuje.
V úvodu metodického materiálu jsou definovány pojmy, např. je vysvětleno, jakou konkrétní činnost lze považovat za kácení dřevin ve smyslu § 8 ZOPK, co přesně si lze představit pod pojmem funkční a estetický význam dřevin, co to jsou závažné důvody pro kácení dřevin a další. Následně je v metodice upřesněn postup při povolování kácení dřevin, k němuž dochází ve správním řízení dle obecných ustanovení správního řádu. Žádost o vydání příslušného povolení musí vedle obecných náležitostí dle správního řádu obsahovat zejména náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem. Dle ust. § 4 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 musí žádost o vydání povolení ke kácení dřevin obsahovat označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres, doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku, specifikaci dřevin, které mají být káceny (podrobněji viz příslušné ustanovení) a odůvodnění. Kromě toho vyhláška upravuje také náležitosti oznámení o kácení dřevin, které se podává, pokud kácení dřevin dle ust. § 8 odst. 2 a 4 ZOPK povolování nepodléhá. Skutečnosti uváděné v žádosti metodika správním orgánům doporučuje ověřit na místě v rámci místního šetření.
Dle ust. § 8 odst. 1 ZOPK lze povolení vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Funkční význam dřevin je dle metodiky výsledkem vyhodnocení souboru všech společenských a ekologických funkcí ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 189/2013 Sb., jako souboru funkcí ovlivňujících životní prostředí. Estetický význam dřevin je pak dán jejich působením na vnímání člověka, tj. jak prostřednictvím všech smyslů dřevina působí na city…
