dnes je 16.1.2021

Input:

Povolování kácení dřevin - aktuální metodika

2.12.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.70
Povolování kácení dřevin – aktuální metodika

Mgr. Martina Pavelková

Kácení dřevin a jeho povolování provází mnohdy stavební činnost v území, a jako takové je po administrativní stránce poměrně úzce spjato s procesy dle stavebního zákona. Úprava povolování kácení dřevin je obsažená v ust. § 8 a 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK”) a ve vyhlášce č. 189/2013 Sb., a stejně jako stavební zákon prošla v minulosti mnohými změnami. Vzájemný vztah obou úprav a zejména jejich časová a funkční provázanost byla v minulosti mnohokrát předmětem odborných diskusí, metodik a soudní judikatury (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 3 As 94/2013, který nejenže zdůraznil požadavek na věcné odůvodnění povolení ke kácení dřevin s ohledem na jejich funkční a estetický význam, ale zejména konstatoval, že povolení ke kácení dřevin má následovat po vydání územního rozhodnutí a nikoliv mu předcházet).

V prosinci 2017 vyšla ve Věstníku MŽP metodika, která postup orgánů ochrany přírody při povolování kácení dřevin rostoucích mimo les a ukládání náhradní výsadby za účelem sjednocení poměrně roztříštěné praxe upřesnila, v lednu 2020 byla ve Věstníku předmětná metodika aktualizována, zejména s ohledem na přijetí zákona č. 367/2019, kterým se s účinností od 15. ledna 2020 změnil zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách. Tato nová právní úprava založila provozovateli dráhy oprávnění odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník.

V úvodu metodického materiálu jsou definovány pojmy, např. je vysvětleno, jakou konkrétní činnost lze považovat za kácení dřevin ve smyslu § 8 ZOPK, co přesně si lze představit pod pojmem funkční a estetický význam dřevin, co to jsou závažné důvody pro kácení dřevin a další.

V rámci souběhu právní úpravy povolování kácení dřevin jsou v metodice doplněny položky kácení dřevin u pozemních komunikací a kácení dřevin u železničních drah. V rámci této položky je nově vysvětleno, jakým způsobem má být pro účely „volného” odstraňování dřevin posouzena míra ohrožení dráhy. Současně je zdůrazněno, že volný režim se týká pouze železničních drah, tzn. že u odstraňování dřevin např. u drah tramvajových, trolejbusových nebo lanových, je třeba žádat o povolení standardním způsobem.

Následně je v metodice upřesněn postup při povolování kácení dřevin, k němuž dochází ve správním řízení dle obecných ustanovení správního řádu. Žádost o vydání příslušného povolení musí vedle obecných náležitostí dle správního řádu obsahovat zejména náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem. Dle ust. § 4 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb. musí žádost o vydání povolení ke kácení dřevin obsahovat označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres, doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku, specifikaci dřevin, které mají být káceny (podrobněji viz příslušné ustanovení) a odůvodnění. Kromě toho vyhláška upravuje také náležitosti oznámení o kácení dřevin, které se podává, pokud kácení dřevin dle ust. § 8 odst. 2 a 4 ZOPK povolování nepodléhá. Skutečnosti uváděné v žádosti metodika správním orgánům doporučuje

Nahrávám...
Nahrávám...