Požadavky zákona o vodovodech a kanalizacích

3.7

Požadavky zákona o vodovodech a kanalizacích

Ing. Bohumír Číhal

Dnem 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 275/2013 Sb., o vodovodech a kanalizacích, kterým byl novelizován zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s novelou zákona byla novelizována i prováděcí vyhláška vyhláškou č. 48/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. 

Vyhláška je účinná od 1. 4. 2014, vybraná ustanovení od 1. 9. 2014, 1. 9. 2015 a 1. 1. 2016.

Zákon č. 275/2013 Sb.,

kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruZměny zákona

Při seznámení s novelou zákona se zaměřujeme především na změny, které tato novela přináší (s příslušnými vazbami na stávající ustanovení). Následující pasáže proto neobsahují některá neměněná ustanovení zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění, zejména proto, že jsou obsahem jiných částí publikace (např. Ochranná pásma), nebo se vymykají zaměření publikace.

Obecná ustanovení zákona

Nová ustanovení zpřesňují předmět zákona, pozitivně a negativní vymezují jeho působnost. Zákon zpřesňuje a zavádí nové pojmy (např. fyzická osoba trvale využívající vodovod nebo kanalizaci, obnova apod.).

 NahoruPůsobnost zákona

Zákon se nově vztahuje na vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den je 10 m³ a více. Vztahuje se též na každý vodovod nebo kanalizaci, které s nimi provozně souvisejí.

Zákon se nevztahuje na vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody, oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod a vodovody a kanalizace nebo jejich části, na které není připojen alespoň jeden odběratel. U klasifikace "jiné než pitné vody" se novela odkazuje na ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na oddílné kanalizace a na vodovody, které nesplňují uvedené podmínky, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň dva odběratelé.

Vymezení některých nových pojmů

 NahoruFyzická osoba

Fyzickou osobou trvale využívající vodovod nebo kanalizaci je fyzická osoba, která má v obci, kde se nachází vodovod nebo kanalizace, trvalý pobyt (zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

 NahoruVnitřní kanalizace

Upřesnění pojmu vnitřní kanalizace obsahuje zákon č. 274/2001 Sb. v ustanovení § 2 odst. 8. Dochází tím k odstranění pochybností o tom, ve kterých místech končí vnitřní kanalizace domu nebo pozemku a kde začíná kanalizační přípojka.

Podle tohoto ustanovení je vnitřní kanalizace potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.

 NahoruObnova

Obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie.

 NahoruProvozně související vodovod a kanalizace

Provozně souvisejícím vodovodem nebo provozně související kanalizací je vodovod, který je propojen s vodovodem jiného vlastníka nebo kanalizace, která je propojena s kanalizací jiného vlastníka.

Přípojky

Ustanovení zákona o přípojkách zahrnují kromě jejich vymezení též úpravu vlastnických vztahů. Jde o výrazné zjednodušení, neboť se přípojky již nedělí na veřejnou a domovní část. Prováděcí vyhláška k tomuto zákonu zrušila vyhlášku č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích k předchozímu znění vodního zákona, a tím i povinné (zpravidla bezplatné) předávání veřejné části přípojek vlastníkovi vodovodu.

K uvedenému považujeme za prospěšné připojit charakteristiku vodovodní a kanalizační přípojky a povinnosti s ní související podle ustanovení zákona a výklad některých dalších ustanovení.

 NahoruCharakteristika

Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru; není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu.

Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě.

Vodovodní ani kanalizační přípojka nejsou vodními díly, jsou obecnými stavbami povolovanými obecnými stavebními úřady. K jejich realizaci postačí územní souhlas dle zákona č. 183/2006 Sb. (§ 96 odst. 2a ve spojení s § 103 odst. 1e bod 10 stavebního zákona).

Ve smyslu občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb. jsou přípojky v právním slova smyslu samostatnými věcmi, a podle jeho ustanovení § 509 jsou inženýrskými sítěmi a jako takové jsou příslušenstvím k nemovitostem, jímž slouží (ustanovení § 510 až 512).

Přípojkou nejsou potrubí, která nejsou napojena do vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu (jsou napojena např. ke studni, do domovní ČOV nebo k žumpě).

 NahoruVlastník přípojky

Vodovodní a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak. Vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

Vlastníkem vodovodní nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vlastnictví přípojky jinou osobou je nutno prokázat dokladem o vlastnictví (jejím pořízení) nebo o jejím předání vlastníku vodovodu nebo kanalizace. Důkazní břemeno leží na tom, kdo zpochybňuje vlastnictví vlastníka pozemku.

 NahoruPovinnosti vlastníka přípojky

Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu. Pokud toto vlastník vodovodní přípojky nezajistí, hrozí mu podle zákona č. 274/2001 Sb. v ustanovení § 32 odst. 5a a § 33 odst. 7a pokuta do 50 tis. Kč.

Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. V případě, že kanalizační přípojka těmto požadavkům nevyhovuje, může příslušný stavební úřad vlastníku přípojky nezbytné úpravy postupem podle ustanovení § 137 zákona č. 183/2006 Sb. (stavebního zákona).

 NahoruOpravy a údržba ve veřejných prostranstvích

Opravy a údržbu vodovodních a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství (podle ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. Veřejným prostranstvím se podle uvedeného zákona rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další plochy přístupné každému bez omezení (tzn. plochy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví těchto ploch).

 NahoruOprava

Takovou opravou jsou například práce spojené s odstraněním poruchy potrubí přípojek z důvodu nadměrného zatížení těžkým dopravním provozem (pokud není znám viník), odstranění poruchy potrubí způsobené např. bludnými proudy u kovového potrubí nebo vadou použitého materiálu, výměna případných armatur na vodovodní přípojce, čištění kanalizační přípojky (pokud se neprokáže ucpání předměty, které nejsou přirozenou součástí odpadních vod). Zpravidla se čistí celá přípojka a náklady se dělí podílově podle délky přípojky pod veřejným prostranstvím a ostatní plochou. Opravou není výměna potrubí po uplynutí jeho životnosti nebo v důsledku rychlé koroze, popřípadě výměna potrubí z nevyhovujícího materiálu (např. z olova).

 NahoruÚdržba

Údržbou se rozumí například práce spojené s úpravou povrchu nad přípojkami způsobené sedáním zeminy ve výkopové rýze, nebo s kontrolou, zda pokles není způsoben nezjevným únikem vody z přípojky, úprava povrchu kolem poklopů ovládacích armatur na vodovodních přípojkách a poklopů revizních šachet na kanalizačních přípojkách. U kanalizačních přípojek je údržbou odstraňování náletového porostu, pokud by mohl být příčinou prorůstání kořenů do potrubí.

 NahoruPovinnost připojení na vodovod nebo kanalizaci

Obecní úřad může, podle zákona č. 274/2001 Sb. ustanovení § 3 odstavce 8, v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

Postup při rozdělení vlastnictví pozemků nebo staveb

 NahoruNový § 3a

Ustanovení nového § 3a zákona stanoví postup v případech vzniklých při rozdělení vlastnictví k pozemkům nebo stavbám připojeným na vodovod nebo kanalizaci a v případech tzv. "sdružených přípojek". Ustanovení se použijí např. v případech vlastnicky rozdělených bývalých areálů průmyslových a zemědělských podniků či družstev, areálů nemocnic, výzkumných ústavů, škol, rekreačních zařízení a podobně (které podle dříve platné vyhlášky č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, nebyly veřejným vodovodem), u kterých při dělení na samostatné nemovitosti různých vlastníků došlo ke ztrátě charakteru rozvodů vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace (někdy nazývaných "areálový vodovod nebo areálová kanalizace“).

 NahoruVarianty možností

V případech, kdy celou vodovodní a kanalizační síť převzal jediný vlastník a dodává pitnou vodu a odvádí odpadní vody minimálně jednomu odběrateli, stává se vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu (odebírá-li pitnou vodu od jiného vlastníka vodovodu) nebo provozně související kanalizace (vypouští-li odpadní vody do kanalizace jiného vlastníka).

V případě že vlastník takového vodovodu nebo kanalizace pitnou vodu sám vyrábí a odpadní vody sám čistí, je vlastníkem vodovodu pro veřejnou potřebu a je nutné překvalifikovat takové sítě na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu a vodovodní a kanalizační přípojky. V případě že je vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu a provozně související kanalizace, překvalifikuje svou přípojku a vnitřní vodovod na vodovod (provozně související) a kanalizaci (provozně související) a vodovodní a kanalizační přípojky.

Pokud nedošlo k vlastnickému rozdělení vodovodních a kanalizačních potrubí v rámci areálu, mělo by dojít k dohodě o vlastnictví (spory řeší soud) a následně se postupuje, jak uvádíme výše.

V případech, kde se z vodovodních a kanalizačních přípojek a z vnitřních vodovodů a vnitřních kanalizací stávají charakterem vodovody a kanalizace provozně související, může je převzít vlastník provozně souvisejících vodovodů a kanalizací; v tom případě účtuje odběratelům odběratelskou cenu. Pokud získá část rozvodů jiný vlastník, vznikne mu nárok na cenu mezi provozovateli (pitná voda předaná a odpadní voda převzatá) a sám pak kalkuluje cenu pro své odběratele.

V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci rozděleny na dva nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky (nejedná se o povinnost). Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci za podmínek stanovených zákonem č. 274/2001 Sb. ustanovením § 8 odst. 5.

 NahoruZměna užívání stavby

Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z hlediska svého členění charakter provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vodoprávní úřad rozhodne o změně v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace podle tohoto zákona. 

Žádost o změnu užívání stavby podává její vlastník vodoprávnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i odůvodnění požadované změny. K žádosti se připojí doklady o vlastnictví staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy, dokumentace stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím vyhotovení. O změně užívání stavby rozhoduje místně příslušný vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností v řízení zahajovaném z moci úřední.

Vodoprávní úřad si za účelem vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko příslušného stavebního úřadu. Stanovisko stavebního úřadu je nezbytné vzhledem k tomu, že vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní přípojky a kanalizační přípojky patří do jeho kompetence. Na změny v užívání stavby se vztahují ustanovení § 126 a § 127 zákona č. 183/2006 Sb. (stavebního zákona).

Pokud část vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb má z hlediska svého členění charakter vodovodní nebo kanalizační přípojky, stavební úřad rozhodne o změně užívání stavby části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku. Žádost o změnu užívání stavby podává její vlastník stavebnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i odůvodnění požadovaného záměru. K žádosti se připojí doklady o vlastnictví staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy, a dokumentace stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím vyhotovení.

 NahoruPřechodné ustanovení

Přechodné ustanovení k zákonu č. 275/2013 Sb. stanoví, že pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z technického hlediska charakter provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vlastníci vodovodní nebo kanalizační přípojky a vnitřního vodovodu požádají vodoprávní úřad nejpozději do 31. prosince 2017 o vydání rozhodnutí podle zákona č. 274/2001 Sb. ustanovení § 3a na tento vodovod nebo kanalizaci.

Příklad vymezení vodovodů a vodovodních přípojek vzniklých z vodovodních přípojek a vnitřních vodovodů je uveden v grafické podobě na následujících obrázcích.

Obr. č. 1: Příklad areálu jednoho vlastníka V

Obr. č. 2: Areál po rozdělení se čtyřmi vlastníky V1 až V4

Plány rozvoje

Celá pasáž věnovaná Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a území státu je novelizovaná. Zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací v desetiletém období je nahrazeno jeho průběžnou aktualizací.

Zpracování plánu rozvoje pro území kraje zajišťuje, schvaluje a aktualizuje kraj v samostatné působnosti. Při zpracování aktualizací plánu rozvoje vychází z návrhů změn předkládaných obcemi ve stanovené elektronické podobě, formátu a obsahu. Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění se zpracovává na základě kolaudačních souhlasů jejich staveb. Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením projedná kraj s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán týká, s Ministerstvem zemědělství, s dotčeným orgánem územního plánování, s příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem.

Zpracování, aktualizaci a schválení plánu rozvoje pro území státu zajišťuje Ministerstvo zemědělství, které ho před jeho schválením projedná s Ministerstvem pro místní rozvoj.

Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje stanoví prováděcí předpis.

Evidence vodovodů a kanalizací

Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit též průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů.

Nově se ukládá vlastníku předávat vybrané údaje z majetkové a provozní evidence v elektronické podobě a ve stanoveném formátu (do. 28. 2. za předcházející rok) a vodoprávnímu úřadu se upravuje termín předání zpracovaných údajů ministerstvu na 31. března, v elektronické podobě a ve stanoveném formátu.

Provozování vodovodů a kanalizací

 NahoruOprávnění k provozování

Zákon nově ukládá povinnost stavebníků a vlastníků vodovodů a kanalizací provozně souvisejících upravit svá vzájemná práva písemnou dohodou (smlouvou), která opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat. Písemná dohoda stavebníků a vlastníků vodovodů nebo kanalizací je podmínkou vydání kolaudačního souhlasu a osobě k jejich provozování.

 NahoruObsah dohody vlastníků

Podle nového ustanovení § 8 odstavec 15 musí písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodů a provozně souvisejících kanalizací alespoň obsahovat

• u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů:
  strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví vodovodů, stanovení podmínek dodávky (jakost, množství, tlakové poměry, měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody;

• u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících kanalizací:
  strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví kanalizací, stanovení podmínek odvádění odpadních vod (čištění odpadních vod, limity znečištění, množství a způsob jejich měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost o významných situacích, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody.

Ustanovení § 6 také nově upravuje náležitosti žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace. K formuláři žádosti se přikládá kopie živnostenského oprávnění, kopie smlouvy, kterou uzavřel žadatel s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na jejich provozování, pokud jím žadatel není sám, identifikační čísla vodovodů a kanalizací, uvedená ve vybraných údajích majetkové evidence podle tohoto zákona, kterých se povolení k provozování týká, úředně ověřená kopie dokladů o vzdělání a praxi odborného zástupce a jeho písemný souhlas včetně ověřeného podpisu, pokud sám není žadatelem. Odborným zástupcem provozovatele je…