dnes je 30.6.2022

Input:

Právní režim v území se zrušenou částí územně plánovací dokumentace

25.9.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Územní plány, dříve vydávané obecně závaznou vyhláškou, jsou dnes, stejně jako na regionální úrovni zásady územního rozvoje, vydávány formou opatření obecné povahy.

To je přezkoumatelné jak nadřízeným správním orgánem v přezkumném řízení, tak i soudem ve lhůtě do 3 let od nabytí účinnosti (z důvodu takto stanovené lhůty již není možné přezkoumat územní plány vydávané podle starého stavebního zákona). Zatímco nadřízený správní orgán vede řízení z moci úřední, a pokud shledá, že opatření obecné povahy trpí rozporem se zákonem, zruší jej celé, ledaže by trpělo takovou vadou, pro kterou by stačilo zrušit pouze jeho část, soud je bez ohledu na charakter zjištěných vad a rozporů vázán rozsahem žalobního návrhu. Většinou je žaloba podána pouze na zrušení určité části územního plánu nebo zásad územního rozvoje, a proto často nastává situace, kdy je územně plánovací dokumentace zrušena pouze v části. Předmětem tohoto textu je úvaha, jaké situace mohou v následně vedených územních řízeních po zrušení části územně plánovací dokumentace nastat, a jakým způsobem by měl stavební úřad v těchto případech soulad s územně plánovací dokumentací hodnotit.

Nejčastějším případem je ten, kdy soud v územním plánu zruší vymezenou plochu nebo koridor s určitým požadovaným způsobem využití. Tato plocha může být vymezena jako zastavitelná, přestavby, ale de facto taky nezastavitelná, pokud např. řešené území vymezuje v zastavitelném území jako plochy městské zeleně, veřejné prostranství apod. Je nutno si totiž uvědomit, že plocha se může nacházet v zastavěném či nezastavěném území. Vymezování zastavěného území je samostatným procesem v rámci pořizování územního plánu (stejně jako vymezování funkčních ploch a koridorů), který je upraven v ust. § 58 a násl. stavebního zákona. Pokud tedy soud (nebo nadřízený správní orgán) zruší plochu či koridor, vymezení zastavěného území v územním plánu zůstává. Samozřejmě však může nastat i taková situace, kdy soud z důvodu nedodržení zákonných pravidel upravujících, které pozemky mají být do zastavěného území zahrnuty, zruší i vymezené zastavěné území.

Na otázku, jaký bude postup stavebního úřadu v území, kde byl částečně zrušen územní plán, je tedy možné odpovědět v zásadě dvojím způsobem, výsledek bude však obdobný. Pokud soud zruší vymezenou funkční plochu, postupuje se podle vymezeného zastavěného území. V nezastavěném území pak lze po zrušení zastavitelné plochy umisťovat záměry pouze v souladu s ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona, s tím, že je možná přiměřená aplikace ust. § 188, podle kterého je v obci, která nemá územní plán, možné v nezastavěném území umisťovat stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území. V zastavěném území je možné umisťovat záměry v souladu s ust. § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., tzn. stavby pro bydlení, rodinnou

Nahrávám...
Nahrávám...