dnes je 2.7.2022

Input:

Právní úprava stavebního řádu

27.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2
Právní úprava stavebního řádu

JUDr. František Nováček, DESS

Základním právním předpisem upravujícím podmínky a náležitosti stavebního řádu je část čtvrtá zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), konkrétně ustanovení § 103 – 157 včetně. Zákon, ve znění změny č. 225/2017, nabývá účinnosti dnem 1.1.2018

Přesto se podle dosavadní právní úpravy (ve znění, platném před změnou č. 225/2017) bude postupovat. Bude to dle zákona č. 183/2006 Sb. v případech:

  1. Správní řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů.
  2. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů.
  3. V případech stavebních záměrů, pro které bylo vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, nebo u nichž byl zahájen proces posuzování vlivů na životní prostředí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se územní řízení, stavební řízení a společné územní a stavební řízení považuje za navazující řízení podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a stavební úřad postupuje též podle § 9b až 9e zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 91 až 91h a § 94i až 94r zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a o společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí se nepoužijí.
  4. Záměry, pro které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo stanovisko o hodnocení vlivů, nebo u nichž byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen proces posuzování vlivů na životní prostředí, se projednají v územním řízení, ve stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 9a odst. 3 až 5 a § 9b až 9d zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tím nejsou dotčena.
  5. Podzemní a nadzemní vedení přenosové soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov nebo vedení přepravní soustavy plynu a související technologické objekty, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov, na které bylo vydáno územní rozhodnutí nebo územní souhlas anebo uzavřena veřejnoprávní smlouva územní rozhodnutí nahrazující přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nevyžadují stavební povolení.
  6. Účinnost veřejnoprávních smluv uzavřených podle § 190 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2007 zaniká nabytím účinnosti tohoto zákona. Neukončená správní řízení se přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a obecní úřad, který již nebude na základě veřejnoprávních smluv vykonávat působnost obecného stavebního úřadu pro jiné obce, předá do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona pověřenému obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu tyto obce leží, veškeré podklady týkající se neukončených správních řízení. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k oznámení, ohlášení nebo žádosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Systematika části čtvrté stavebního zákona zahrnuje tyto okruhy (podrobněji o nich pojednávají samostatné kapitoly):

stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce,

  1. nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (v novele přibyly např. stavby jaderných úložišť, některé stavby pro zemědělství, distribuční soustavy v elektroenergetice, plynárenství a rozvodné tepelné zařízení)
  2. jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce, u který postačí ohlášení
  3. stavby se stavebním řízením, resp. veřejnoprávní smlouvou za podmínek dle § 116 či oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora za podmínek dle § 117

Lze konstatovat, že koncepce části čtvrté SZ – stavebního řádu, zůstává v principu i po novele zachována; přesto doznala jednotlivá ustanovení přepracování v tom smyslu, že ve výčtu staveb (§ 103 odst. 1 písm. e) doznala dílčích změn a upřesnění, aniž však opustila výčet konkrétních staveb k označení těchto staveb obecnými definičními znaky. Podstatnější proměnou prošla ustanovení o ohlášení, která trpěla nejasnostmi o lhůtách, o obsahu a rozsahu předkládané dokumentace a dokladů (a to podle jednotlivých druhů ohlašovaných staveb), oznámení záměrů dotčeným osobám, které by jinak byly účastníky řízení a způsobu doložení jejich souhlasu (souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn, musí být vyznačeny na situačním výkresu). Ohlášení, resp. jeho obsah, je podrobně konkretizován v ustanovení § 105. Stejně jako v předchozí úpravě, ani nyní se neprojednává ve stavebním řízení podle § 111 až 113. Na vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. Doručování souhlasu je nově upraveno v ust. § 106 odst. 2. Souhlas i nadále platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze prodloužit. Souhlas s provedením nepozbývá platnosti, bylo-li s prováděním ohlášeného stavebního záměru započato ve lhůtě platnosti. Souhlas s provedením naopak pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení stavebníka, že upustil od provádění stavebního záměru, na který byl souhlas vydán; to neplatí, bylo-li s prováděním stavebního záměru již započato. Právní úprava se vrátila naštěstí k modelu předchozí právní úpravy pro případ, dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru; v takovém případě rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení, toto usnesení oznámí pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Navíc, pokud stavební úřad dospěje k názoru, že oznámení nemá předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami (není specifikováno jakými) pomůže stavební úřad stavebníkovi odstranit nedostatky na místě nebo jej vyzve k odstranění, k čemuž mu poskytne přiměřenou lhůtu. Pro případné přezkumné řízení souhlasu je stanovena příslušnost správního orgánu, který je stavebnímu úřadu, který souhlas vydal. V případě ohlášené stavby, zahájené bez souhlasu s provedením, se ohlášení odkládá a následuje postup dle ust. § 129 odst. 2 a 3 – řízení o odstranění stavby, dodatečné povolení stavby.

Stavební řízení je zahájeno dnem podání ohlášení; podané ohlášení se považuje za žádost o stavební povolení. Pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.

Změny doznaly i podmínky a náležitosti stavebního řízení. Podstatněji je pouze zpřesněn okruh případů, kdy musí být stavební povolení vydáno (u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak). V případě účastníků řízení došlo k vcelku zásadní změně, neboť bylo zrušeno ustanovení § 109 písm. g) ["osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí"]. V praxi tak dochází ke zrušení účasti zájmových sdružení a spolků. Cíle je bezesporu zrychlení stavebních řízení, které byly, možnostmi, které právní předpisy daly zájmovým sdružením a spolkům, neúměrně protahovány. Dílčích zpřesnění doznaly náležitosti a podmínky stavebního řízení, rozsahu a obsahu předkládaných dokladů a podkladů.

Určitou proměnou prošlo ustanovení § 117 o tzv. oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Jako novum je stanovená lhůta do 5 dnů ode dne obdržení oznámení pro jeho vyvěšení na úřední desku – dosavadní právní úprava byla vcelku vágní – bez zbytečného odkladu.

Dílčí novelizace se dočkalo i ustanovení § 118 - změna stavby před jejím dokončením. Zachována zůstává možnost změny stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, schválením rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Nově vložený odst. 7 § 118 dává možnost příslušnému stavebnímu úřadu, pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od ověřené dokumentace, kdy se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, sdělit stavebníkovi, že změnu projedná až při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Je více než pravděpodobné, že teprve praxe ukáže, co lze chápat pod neurčitým pojmem nepodstatná změna.

Dosti podstatně byla novelizována ustanovení týkající se vydání kolaudačního souhlasu. Ustanovení § 119 odst. 1 stanoví, pro které stavby je nutno vydat kolaudační souhlas nebo rozhodnutí.

Bez náhrady bylo zrušeno ustanovení § 120 – oznámení záměru o užívání dokončené stavby.

Velké změny doznalo ustanovení § 122 – kolaudační souhlas a nově vložený § 122 – kolaudační řízení. Ustanovení § 122 odst. 2 věta poslední se vrací k nepodstatným odchylkám stavby od schválené projektové dokumentace. Odst. 2 a 3 konkrétně zpřesňuje náležitosti žádosti o kolaudační souhlas.

Ustanovení nového § 122a rozebírá a upravuje kolaudační řízení, které v předchozí právní úpravě chybělo. Konkretizuje účastníky, průběh řízení. Kromě jiného též ukládá povinnost příslušnému stavebnímu úřadu vykonat vždy závěrečnou prohlídku stavby.

Část dotýkající se podmínek a náležitostí odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení (§ 128 an. SZ) nezaznamenal podstatné změny či doplnění. O odstranění stavby lze požádat, popřípadě je ohlásit; je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů a nejde o případ podle odstavce 6, stavební úřad vydá souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení. Na vydání souhlasu s odstraněním stavby se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o vlastníkovi, údaje o místu a účelu stavby a způsob provedení bouracích prací. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení vlastníkovi. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi. Vlastníkovi se doručí spolu s ověřenou dokumentací bouracích prací. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený záměr odstranit stavbu projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat. Podané ohlášení se považuje za žádost o povolení odstranění stavby, řízení je zahájeno dnem

Nahrávám...
Nahrávám...