801
Převzetí stavby a kolaudační souhlas
Ing. Josef Ladra
Zkoušky a revize, předání a převzetí stavby, příprava ke kolaudačnímu řízení, vady a jejich reklamace, záruční doba
Cíl lekce
Objasnit průběh potřebných zkoušek. Vysvětlit postupy při převzetí stavby od zhotovitele, při změně stavby a při přípravě kolaudačního řízení. Seznámit se zákonnou odpovědností za vady díla a záruční dobou.
NahoruKontrola dodržování podmínek provádění stavby
Pro provádění stavby jsou v ČR stanoveny podmínky řadou zákonných předpisů, (zákony, vyhlášky a nařízení vlády). S těmi nejdůležitějšími se postupně seznamujete. Kromě těchto obecných podmínek však pro stavbu platí také podmínky, které jsou určeny stanovenými orgány státní správy jednak v územním rozhodnutí, (§ 92 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona), jednak ve stavebním povolení, (§ 115 stavebního zákona).
Zhotovitel stavby ale musí také svoji činnost podřídit smluvním podmínkám, které obsahují především následujících dokumenty:
-
Projektová dokumentace schválená stavebníkem (investorem) a ověřená stavebním úřadem při stavebním řízení.
-
Rozpočet stavebních prací a dodávek schválený stavebníkem.
-
Schválený časový plán výstavby, který je základem pro stanovení termínů ve smlouvě o dílo v části “ČAS PLNĚNÍ“.
-
Smlouva o dílo uzavřená mezi objednatelem (stavebníkem) a zhotovitelem stavby. Smlouva završuje výše uvedené dokumenty.
Kontrola dodržování těchto podmínek, kterou provádí TDS, musí být průběžná s tím, že u podmínek, které mají zvláště stanovený termín plnění, se vždy sepíše zápis o jejich splnění do stavebního deníku podepsaný zástupcem objednatele i zhotovitele (nejčastěji stavbyvedoucím).
NahoruZkoušky zabudovaných zařízení
Má-li být řádné provedení díla podle smlouvy prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené, teprve když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. K účasti na nich je zhotovitel povinen objednatele včas pozvat. Zhotovitel oznámí objednateli datum, po němž bude připraven provést každou z přejímacích zkoušek ve smlouvou dohodnuté lhůtě. Neúčast objednatele na zkouškách nebrání provedení zkoušek. Výsledek zkoušek se zachytí v zápisu podepsaném oběma stranami. Není-li objednatel přítomen, podepíše zápis místo něho hodnověrná a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila. V zájmu objektivního posouzení zkoušky je proto nutné, aby se TDS zúčastnil všech jednotlivých zkoušek před vlastním předáním a provozováním ucelených staveb a dodávek.
Jestliže stavba nebo její část neprojde přejímacími zkouškami, objednatel i zhotovitel mohou požadovat, aby se zkoušky za stejných podmínek opakovaly.
Individuální zkoušky
Individuální vyzkoušení je v praxi používaný pojem pro smluvní povinnosti zhotovitele a dodavatele na vyzkoušení stroje, zařízení nebo technického systému v plném rozsahu nutném pro prověření jeho úplnosti a jeho základních funkcí a současně na ověření řádného provedení montáže. Pokud má být individuální vyzkoušení smluvní povinností zhotovitele, musí být toto ujednání ve smlouvě uvedeno. Není-li tomu tak, pak je individuální zkouška prováděna pouze pro potřeby zhotovitele nebo dodavatele v souvislosti s dodávkou a v bezprostřední návaznosti na její ukončení.
Individuální zkoušky jsou průkazem k připravenosti vyššího dodavatele ke komplexním zkouškám, ke zkušebnímu provozu, popř. ke garančním zkouškám
Komplexní zkoušky
Komplexní zkouška je označení systému dohodnutých zkoušek pro dodávku souborů strojů a zařízení tvořících samostatný funkční celek provozního souboru nebo celku. Komplexním vyzkoušením se obvykle prokazuje, že dodávka je kvalitní a je schopná buď zkušebního, anebo běžného provozu.
Komplexní zkoušky zpravidla navazují na individuální zkoušky a mají prokázat všechny vlastnosti vyšší dodávky. Rozumí se tím průkazné zjištění, že vyšší dodávka plní alespoň podmínky minimálního využití. Podmínky a parametry úrovně prokazující schopnost zahájení užívání, tj. podmínky, za kterých bude provedené komplexní vyzkoušení považováno za úspěšné, je nutné sjednat v příslušné smlouvě o dílo. Pro vyšší dodávky většího rozsahu je obvyklé provádět komplexní zkoušky po ucelených částech stavby nebo po jiných vhodných celcích vyšší dodávky.
Přípravou ke komplexním zkouškám se rozumí provádění prací a zkoušek potřebných u obou účastníků smlouvy k zahájení komplexních zkoušek. Objednatel musí pro zhotovitele zajistit také potřebné seřízení cizích strojů, které jsou pro komplexní vyzkoušení jeho dodávky nezbytné. Příprava ke komplexním zkouškám obvykle zahrnuje také soustředění veškeré dokumentace a dokladů, které mají být současně s vyšší dodávkou předány. Podmínky přípravy ke komplexním zkouškám i vlastních komplexních zkoušek je nutné stanovit již v dokumentaci stavby a to na úrovni dokumentace souborného řešení projektu. Je samozřejmé, že stavebník musí zabezpečit součinnost svého technického dozoru a dodavatele stavby. Zvláštní pozornost je nutné věnovat při komplexním zkoušení systémům řízení bez ohledu na to, jedná-li se o samostatnou vyšší dodávku, nebo je-li systém řízení součástí souboru strojů a zařízení tvořících samostatný funkční celek. K optimalizaci funkce obvodů systému řízení dojde obvykle po jejich seřízení. K tomu je často potřeba jistá doba ustáleného chodu řízení strojů a zařízení, které je nutno pro tento účel vyzkoušet. Tuto skutečnost je nutné vzít v potaz při zpracování technických, organizačních a smluvních podmínek a připustit komplexní vyzkoušení postupné nebo připustit komplexní vyzkoušení řídích systémů až během zkušebního provozu.
Také doba zahájení a ukončení přípravy ke komplexním zkouškám a vlastních komplexních zkoušek je vzhledem k nutné součinnosti obou smluvních stran obvykle předmětem dohody. V průběhu komplexních zkoušek se pořizují dílčí protokoly a zápisy o provozu jednotlivých strojů a technologických celcích.
O celkovém výsledku komplexních zkoušek se pořizuje protokol nebo zápis, ve kterém se uvedou ty odchylky oproti projektovaným parametrům, které je nutné odstranit.
NahoruZkušební provoz
Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace.
Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh zkušebního provozu, rozhodne o něm stavební úřad obvykle již v průběhu stavebního řízení a stanoví pro něj podmínky.
Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo stavebním povolením, může stavební úřad na podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti stavebníka anebo v jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Teprve po ukončení a vyhodnocení zkušebního provozu nebo jeho časového úseku požádá objednatel (stavebník) o vydání kolaudačního souhlasu.
Při potřebě zkušebního provozu po dokončení stavby, postupuje zhotovitel podle ustanovení dohodnutých ve smlouvě o dílo a o výsledku zkušebního provozu se sepíše zápis, který podepíší obě smluvní strany.
Zkušební provoz je počáteční fáze provozu stavby či zařízení. Obvykle probíhá podle tzv. náběhové křivky; tímto způsobem se naplňují cíle celého projektu. Zkušební provoz spojuje komplexní vyzkoušení, které je zpravidla zahájením užívání stavby, s celkovým vyhodnocením splnění cílů projektu. O tom zda je zkušební provoz nutný, rozhodují zpravidla technická hlediska budoucího užívání stavby.
Zkušební provoz obvykle slouží:
