dnes je 17.2.2025

Input:

Procesní nástupnictví v řízeních dle stavebního zákona

7.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Procesní nástupnictví je zdánlivě okrajové téma správního práva, fakticky se s ním v reálných podmínkách v postupech dle stavebního zákona setkáváme poměrně často. Právní úprava tohoto institutu je velmi stručná, přičemž specifika řízení podle stavebního zákona, která jsou vedena ve většině případů ve vztahu k věci, nikoliv k osobě, nezohledňuje takřka vůbec. Cílem tohoto textu je tedy popsat základní právní východiska, ze kterých lze při řešení situací procesního nástupnictví vycházet.

Procesním nástupnictvím je potřeba rozumět změny v osobách účastníků řízení. K těm může dojít v důsledku vstoupení jiné osoby do všech práv a povinností původního účastníka řízení (typicky dědění) anebo v důsledku přechodu jednotlivých práv a povinností z původního účastníka řízení na jinou osobu (typicky převod práv nebo věcí, které jsou předmětem řízení). Předpokladem procesního nástupnictví je tedy skutečnost, na základě které dojde k hmotně právnímu nástupnictví určité osoby po původním účastníkovi řízení. Pokud dojde k nějaké skutečnosti, která může změnu v účastnících řízení vyvolat, je třeba se vždy zamyslet nad předmětem vedeného řízení, a sice zda jsou jím práva a povinnosti vztahující se k určité osobě, nebo věci. Pokud je řízení vedeno tzv. in personam, tzn., že je v něm rozhodováno ve vztahu k osobě, k procesnímu nástupnictví dle právní nauky i praxe dojít v zásadě nemůže, neboť tato veřejná subjektivní práva jsou nepřenositelná. Ztratí-li v takovémto řízení, jehož předmětem jsou osobní poměry zúčastněných osob, nebo obdobně ve správním řízení trestním o správním deliktu fyzické osoby, způsobilost být účastníkem účastník dle ust. § 27 odst. 1 správního řádu, správní orgán řízení zastaví.

 

Většina řízení v režimu stavebního zákona je vedena tzv. in rem, tj. ve vztahu k věci. Jestliže správní orgán rozhoduje o právech a povinnostech týkajících se movité nebo nemovité věci, je jeho rozhodnutí závazné také pro právní nástupce adresáta původního aktu (srov. ust. § 73 odst. 2 správního řádu). Podle ust. § 162 odst. 1 správního řádu pak mohou ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo správní řízení, popř. ti, kdož účastníky takového řízení jsou, uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností, nevylučuje-li to povaha věci nebo zvláštní zákon. V zásadě tedy platí, že do doby vydání rozhodnutí může žadatel nebo ten, komu má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo

Nahrávám...
Nahrávám...