dnes je 30.6.2022

Input:

Procesní způsobilost a zastoupení ve správním řízení

10.9.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Základní způsobilost subjektu vystupovat ve správním řízení, a svými vlastními úkony nabývat procesních práv a povinností, je upravena v ust. § 29 správního řádu. Dle tohoto ustanovení svědčí procesní způsobilost každému v tom rozsahu, v jakém je způsobilý nabývat práv a povinností dle předpisů občanskoprávních.

Nyní, podle nového občanského zákoníku, odpovídá procesní způsobilost svéprávnosti. Jestliže byly osoby soudem ve svéprávnosti omezeny, nemají procesní způsobilost v rozsahu tohoto omezení. Podle nového občanského zákoníku lze ve svéprávnosti pouze omezit, tzn. že osoby jí nemohou být zbaveny.

Fyzické osoby se stávají plně svéprávnými zletilostí, příp. dříve, pokud o tom rozhodne soud. Právnickým osobám svědčí procesní způsobilost bez omezení, v určitých situacích je dokonce přiznávána procesní způsobilost i organizačním útvarům, které hmotným právem za právnické osoby uznány nejsou. Rozsah právní subjektivity právnických osob občanský zákoník neomezuje rozsahem a předmětem jejich činnosti. Způsob jednání právnických osob ve správním řízení upravuje správní řád v ust. § 30, podle kterého činí úkony jménem právnické osoby ten, kdo je k tomu dle zvláštního právního předpisu oprávněn v řízení před soudem.

Fyzické i právnické osoby mohou v řízení jednat typicky samostatně nebo v zastoupení. Co se týče samostatného jednání fyzických osob, nový občanský zákoník pro tento způsob jednání zavedl nový institut, a to institut tzv. podpůrce. Jedná se o situaci, kdy je fyzická osoba plně svéprávná, nicméně určitá okolnost, jako je např. duševní porucha, způsobí, že tato osoba cítí potřebu pomoci při rozhodování. V takovém případě si může s jinou osobou (podpůrcem) ujednat poskytování podpory. Jedná se o smlouvu o nápomoci, která se stává účinnou jejím schválením soudem. Do doby schválení smlouvy soudem se tedy podporovaná osoba nemůže před orgány veřejné moci existence vztahu s podpůrcem účinně dovolávat. V každém případě se však nejedná o zastoupení, ale pouze o určitou nápomoc (přítomnost podpůrce na jednáních, při nahlížení do spisu atd.). I podporovaná osoba tedy jedná zcela samostatně.

Samostatné jednání právnických osob sice nový občanský zákoník koncipoval svou dikcí nově (nyní již statutární orgán nejedná jménem právnické osoby, ale za právnickou osobu), ve správním řízení zůstává způsob jednání právnické osoby prakticky totožný. Přestože totiž část odborné veřejnosti vyjádřila názor, že člen statutárního orgánu nebo např. pověřený zaměstnanec je od 1. 1. 2014 zákonným zástupcem právnické osoby, Poradní sbor ministerstva vnitra ve svém závěru č. 130 ze dne 14. 2. 2015 k jednání právnických osob uvedl, že ve správním řízení se po 1. 1. 2014 pro úkony právnické osoby i nadále použije ustanovení § 30 odst. 1 správního řádu ve spojení s ustanovením § 21 občanského soudního řádu, a

Nahrávám...
Nahrávám...