dnes je 29.6.2022

Input:

Rekodifikace stavebního práva

28.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.15
Rekodifikace stavebního práva

Mgr. Martina Pavelková

Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo na konci ledna tohoto roku do mezirezortního připomínkového řízení věcný záměr rekodifikace stavebního zákona zpracovaný Hospodářskou komorou ČR. Aktuálně běží lhůta pro uplatňování připomínek k tomuto záměru. Jedná se o věcný záměr zcela nového stavebního zákona, který navrhuje zásadní změny v oblasti stavebního procesního i hmotného práva a zejména reformu stávajícího systému správních orgánů spočívající ve zrušení přenesené působnosti. Níže uvádíme zásadní oblasti, které má věcný záměr za cíl revidovat a upravit odlišně oproti stávajícímu stavu.

1) Institucionální změny

Věcný záměr navrhuje zrušit v oblasti stavebního práva současný spojený model výkonu veřejné správy, v rámci kterého byla působnost v některých oblastech výkonu veřejné moci (stavební právo, ochrana životního prostředí, památková péče apod.) přenesena na územní samosprávné celky, které ve stávajícím systému na svých úřadech zajišťují výkon příslušných agend. Co se struktury stavebních úřadů týče, ty v současné době nefungují pouze jako obecné stavební úřady u územních samosprávných celků, ale také jako speciální stavební úřady, jiné stavební úřady či vojenské stavební úřady. Právě tato roztříštěnost a současně také tvrzená nedostatečná odborná úroveň výkonu agend, neefektivní metodické vedení a riziko tzv. systémové podjatosti vede předkladatele věcného záměru, resp. k jeho tvůrce, k návrhu vytvoření zcela nové soustavy stavebních úřadů. V čele této soustavy by stál Nejvyšší stavební úřad. Dále pak mají navrhovanou soustavu tvořit krajské stavební úřady se sídlem v jednotlivých krajích a územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností (na základní úrovni). Soustava by tedy byla dvoustupňová, nicméně systém dvojinstančnosti správního řízení by měl dle věcného záměru zůstat zachován. Speciální, jiné a obecné stavební úřady budou v této soustavě zahrnuty, stejně jako by měly být integrovány všechny správní orgány, příp. jejich části, dotčené v řízeních a postupech dle stavebního zákona. Kontinuita výkonu agendy a tedy i přechod stávajících úředníků má být zajištěn tzv. delimitací, v obdobné podobě jako u rušeného systému okresních úřadů v letech 2001 – 2003.

2) Elektronizace stavební agendy

Dalším z obecných cílů věcného záměru je elektronizace stavební agendy a vytvoření uceleného informačního systému v oblasti stavebních agend. V rámci tohoto nového systému by mělo dojít k elektronizaci správních řízení a ke vzniku národního geoportálu územního plánování. V důsledku elektronizace stavebního řízení budou žadatelé činit podání pouze elektronicky prostřednictvím interaktivních formulářů. Elektronicky budou žádat také o stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury. V informačním systému budou své úkony činit elektronicky také účastníci řízení, včetně nahlížení do spisu a seznamování s podklady rozhodnutí. Věcný záměr neřeší, jakou konkrétní podobu by měl informační systém mít, a zda bude vedle něj existovat rovněž vedení spisu v listinné podobě. Způsob zřizování přístupu do systému zůstává rovněž otázkou.

3) Změny na úseku územního plánování

V  návrhu institucionálních změn je s přechodem do soustavy nových, samostatně stojících stavebních úřadů počítáno také u úřadů územního plánování. Princip územního plánování, a sice že se jedná o dokumentaci pořizovanou obcí (samostatná působnost) prostřednictvím pořizovatele (přenesená působnost) má zůstat zachován. Co se struktury a obsahu územně plánovací dokumentace a procesu vedoucímu k jejímu vydání týče, je navrhováno několik systémových změn.

A. Hierarchie a struktura územně plánovací dokumentace

Politika územního rozvoje bude nahrazena celostátním nástrojem územního plánování, který by měl být přinejmenším v relevantních částech zpracováván v podrobnosti umožňující přímé umístění záměrů celostátního významu. Zásady územního rozvoje by měly být nahrazeny krajským územním plánem, který by měl mít stejně jako navržený celostátní nástroj územního plánování závaznou a strategickou část, příp. by byl co do míry závaznosti rozdělen do dvou samostatných dokumentací. Institut územního plánu a regulačního plánu by měl zůstat zachován.

B. Právní úprava náhrad za změnu v území

Nový stavební zákon by měl upřesnit pravidla i úpravu týkající se náhrad za změny v území vyvolané změnami územně plánovací dokumentace nebo opatřením o stavební uzávěře. Nově by měl zákon obsahovat omezenou náhradu i v případech, kdy je pozemek zahrnut do koridoru či plochy, které neumožňují jeho využití dosavadním způsobem, a to i tehdy, pokud nakonec nedojde k realizaci záměru, pro který byl koridor nebo plocha vymezen. Tato náhrada by se měla uplatňovat pouze u pozemků v zastavěném území či na zastavitelných plochách a pouze v případech výrazných průtahů s realizací plánovaných záměrů. Obce by měly mít nově možnost přijmout obecně závaznou vyhlášku, kterou by byly stanoveny odvody za zvýšení hodnoty pozemku (plochy) vyvolané změnou územního plánu nebo přijetím nového územního plánu

C. Změny ve formě vydávané územně plánovací dokumentace

V současné době je územně plánovací dokumentace, tj. zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, vydávána formou opatření obecné povahy podle stavebního zákona a části šesté správního řádu. Toto opatření je přezkoumatelné v přezkumném řízení nadřízeným správním orgánem a správním soudem v řízení o návrhu na

Nahrávám...
Nahrávám...