dnes je 11.8.2022

Input:

Režim přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví

10.1.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Začátek letošního roku je ve znamení změn DPH, ke kterým došlo v důsledku zákonů č. 47/2011 Sb. a 370/2011 Sb. Od 1. ledna 2012 nabyla účinnosti úprava režimu přenesení daňové povinnosti při poskytnutí stavebních nebo montážních prací. Kdy se tento režim uplatní, jaké jsou povinnosti poskytovatele a příjemce stavebních a montážních prací v rámci tohoto režimu?

Začátek ukázky…

Obecně platí, že režim přenesení daňové povinnosti se uplatní pouze mezi plátci DPH a to při poskytnutí plnění s místem plnění v tuzemsku (na území ČR). Uvedený režim je tedy povinen použít plátce (poskytovatel plnění), který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost.

Z dikce § 92a odst. 1 vyplývá, že v režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Protože se jedná o poskytnutí zdanitelného plnění mezi plátci, použije se tento režim při poskytnutí uvedených plnění pro ekonomickou činnost příjemce plnění.

Režim přenesení daňové povinnosti se uplatní pouze:

  • Mezi plátci DPH
  • S místem plnění v tuzemsku
  • Pro ekonomickou činnost příjemce plnění
  • Režim přenesení daňové povinnosti uplatní jak poskytovatel, tak příjemce plnění

Režim přenesení daňové povinnost se neuplatní pokud:

  • Plátce poskytuje stavební nebo montážní práce příjemci neplátci DPH
  • Neplátce poskytuje uvedená plnění plátci DPH
  • Příjemce plnění použije tato plnění výlučně pro soukromou potřebu nebo pro plnění, které není předmětem daně (tzn., že příjemce plnění ačkoliv je plátcem, vystupuje při přijetí daných plnění v postavení osoby nepovinné k dani)

U stavebních prací je zásadní, aby osoba, která zdanitelná plnění přijímá, vystupovala u daného plnění jako osoba povinná k dani.

Pokud příjemce plnění vystupuje při přijetí takového plnění jako osoba nepovinná k dani, v tom případě poskytovatel neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, ale uplatní daň na výstupu, daň přizná a zaplatí.

Obdobně se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, pokud stavební nebo montážní práce pořizuje obec výlučně pro potřeby související s její činností při výkonu veřejné správy, při níž se nepovažuje za osobu povinnou k dani, jak uvádí § 5 odst. 3 zákona o DPH.

Použití přijatého plnění pro smíšené účely

Pokud je plnění přijímáno pro více účelů, tj. například z části pro soukromou potřebu plátce a z části pro jeho ekonomickou činnost, nebo v rámci použití pro ekonomickou činnost i pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně půjde o plnění podléhající celkově režimu přenesení daňové povinnosti.

To platí i v případě příjemce veřejnoprávních či neziskových subjektů, které část přijatých plnění použijí v rámci ekonomických činností a část v rámci činnosti při výkonu veřejné správy nebo pro účely, které nejsou předmětem daně

Pro jistotu poskytovatele plnění při stanovení správného režimu lze doporučit, aby příjemce plnění již ve smlouvě písemně prohlásit, zda přijaté plnění použije výhradně pro účely, které nejsou předmětem daně, resp. že příjemce plnění nevystupuje v pozici osoby povinné k dani.

Již ve smluvních ujednáních je nutno uvést v jakém postavení vystupuje příjemce uvedeného plnění, zda v pozici osoby povinné k dani nebo v pozici osoby nepovinné k dani.

Příjemcem stavebních nebo montážních prací je osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě

V případě, kdy je příjemcem stavebních nebo montážních prací poskytnutých v tuzemsku osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba, které nejsou plátci DPH v ČR, je nutno upozornit na ustanovení § 94 odst. 16 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení platí, že osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je poskytnuto plnění podle § 92a, s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem poskytnutí tohoto plnění.

To v praxi znamená, že se tento příjemce plnění s místem plnění v tuzemsku registruje k DPH v ČR, podá daňové přiznání, na kterém uvede přijaté plnění do ř. 10 (příp. 11) a v případě použití přijatého plnění pro svoji ekonomickou činnost uplatní také nárok na odpočet daně na ř. 43 (příp. 44). V praxi může dojít k případu, kdy příjemcem plnění je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě a z předchozích uskutečněných plnění má také přiděleno české DIČ. (Nemá v ČR provozovnu pro účely zákona o DPH). V takovém případě dané stavební nebo montážní práce přijímá jako plátce daně a poskytne pro vystavení daňového dokladu poskytovateli plnění své přidělené české DIČ. Bude tedy uplatněn režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění.

Pokud by osoba registrovaná k dani a současně plátce daně fakturoval dále například část přijatých stavebních prací na jiného českého plátce v rámci jeho ekonomických činností, bude i v tomto případě uplatněn přednostně režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH.

Domnívám se, že z pohledu českého zákona musí osoba registrovaná v EU, a současně plátce daně použít tuzemský reverse-charge přednostně. Nemůže tedy tyto práce fakturovat za použití DIČ přiděleného v sídle jeho podnikání v jiném členském státě.

Nesmíme zapomenout, že s tuzemským režimem přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění souvisí také povinnost podání výpisu z evidence pro daňové účely a to jak pro poskytovatele tak pro příjemce plnění. Toto by v případě fakturace na DIČ osoby registrované v jiném členském státě bylo porušeno.

Také osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která přijímá od plátce plnění uvedená v § 92a (§§ 92b - 92e) s místem plnění v tuzemsku, je povinna postupovat podle českého zákona a uplatnit rovněž režim přenesení daňové povinnosti a to i v případě, pokud sama taková plnění s místem plnění poskytuje jinému českému plátci DPH a má přidělení DIČ v ČR.

Nárok na odpočet daně

Příjemce, který v rámci svých ekonomických činností přijímá plnění v podobě stavebních nebo montážních prací, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, má na jedné straně povinnost přiznat a zaplatit daň z tohoto plnění (ř. 10 příp. ř. 11 daňového přiznání) a na druhé straně je současně oprávněn uplatnit odpočet daně na vstupu (ř. 43 příp. 44 daňového přiznání). Nárok na odpočet daně se řídí obecně platnými podmínkami uvedenými v § 72 a následujících zákona o DPH. Nárok na odpočet daně vzniká příjemci plnění okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Pochopitelně platí, že pokud příjemce plnění, plátce daně použije přijaté zdanitelné plnění jak pro účely své ekonomické činnosti tak mimo ni, nebo v rámci ekonomické činnosti částečně pro uskutečněná osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, uplatní nárok na odpočet pouze v částečné výši.(ustanovení § 75 a § 76 zákona o DPH).

Příjemce stavebních nebo montážních prací, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti smí uplatnit nárok na odpočet ve 100 procentní výši jen při použití těchto prací v rámci svých ekonomických činností pro svá zdanitelná plnění.

Povinnosti poskytovatele plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

Poskytovatel stavebních a montážních prací má v rámci režimu přenesení daňové povinnosti na DPH povinnost:

a. vystavit daňový doklad a to do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění (§ 26 zákona o DPH) se všemi náležitostmi běžného daňového dokladu podle § 28 odst. 2 zákona o DPH (včetně sazby daně), ovšem s výjimkou výše daně. Na místo toho na vystaveném daňovém dokladu musí uvést sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno

b. vést evidenci o plněních poskytnutých v režimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence předložit správci daně

c. vykázat poskytnutí těchto plnění v daňovém přiznání (řádek 25),

Povinnosti příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

Plátce, který v rámci svých ekonomických činností přijímá službu stavebních a montážních prací, která podléhá režimu přenesení daňové povinnosti má povinnost:

  1. přiznat a zaplatit daň
    Příjemce plnění je povinen přiznat a zaplatit daň z přijatého plnění a to ke dni uskutečnění dotčeného zdanitelného plnění. Při poskytnutí stavebních prací se jedná v zásadě o poskytnutí služby. Podle § 21 odst. 5 zákona o DPH je služba uskutečněna dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu), a to tím dnem, který nastane dříve.
    Stavební práce jsou často poskytovány podle smlouvy o dílo, kdy se zdanitelné plnění podle § 21 odst. 6 písm. a) zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části, nebo jsou stavební práce poskytovány jako dílčí plnění, které se podle § 21 odst. 9 zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě.
    doplnit daňový doklad
    Příjemce plnění je povinen doplnit na daňovém dokladu obdrženém od poskytovatele výši
Nahrávám...
Nahrávám...