dnes je 8.2.2023

Input:

Rodinné domy

13.2.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

13.3
Rodinné domy

Rodinné domy jsou obytné domy určené pro bydlení, se samostatným vstupem z veřejné komunikace nebo z přilehlého pozemku. Rodinný dům obsahuje 1, 2, nejvýše však 3 bytové jednotky – společným vstupem z veřejné komunikace se přistupuje nejvýše ke třem bytům.

Rodinný dům poskytuje obyvatelům ze všech obytných domů relativně největší soukromí úplnou či alespoň částečnou absencí souseda v bezprostřední blízkosti a stejně tak prostřednictvím pozemku jisté oddálení veřejného prostoru vzhledem k vnitřním prostorům bytu.

Bydlení v rodinném domě umožňuje uplatnit vybavení pro funkce, resp. činnosti v bytových domech buď vyloučené nebo možné pouze při nepřiměřených nákladech, zejména využití přírodního prostředí pozemku, resp. zahrady, umožňuje přímý kontakt vnitřních prostor bytu se zahradou.

Rodinné domy mají značné nároky na stavební pozemky a přirozeně v souvislosti s tím i na technickou a dopravní infrastrukturu (komunikace, kanalizace, vodovod atd.). Velikost těchto nároků se různí v závislosti na velikostní náročnosti pozemku, principiálně pak na urbanistické skladbě.

Koncepce rodinného domu vyplývá z mnoha souvislostí, zejména:

Dle urbanistického uspořádání a způsobu zástavby:
Isolované, dvojdomy, řadové, řadové koncové, atriové
Zástavba: řadová, řetězová, hnízdová

Dle umístění v regionu:
Městské, příměstské, venkovské

Dle užívání:
Kromě běžných všech již zmíněných typů: viladomy, rodinné domy s provozovnou

Dle ekologických parametrů:
Nízkoenergetické, pasivní

Dle terénu:
Na rovinném terénu, na svažitém terénu

Všeobecně používaná terminologie rozlišuje urbanistické možnosti:

  • izolovaný,

  • dvojdomek,

  • řadový,

  • atriový,

  • terasový.

Tato terminologie se v legislativních dokumentech vyskytuje pouze v ČSN 734301 Obytné budovy a sice v části pojednávající o proslunění (ČSN 734301 Obytné budovy, červen 2004, III, 13: "U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a řadových domů má být ...“) nikde není vysvětlena. Některé tyto možnosti jsou popsány v části o odstupech: "Vytvářejí-li domy mezi sebou volný prostor ...“ a "Nemají-li rodinné domy mezi sebou volný prostor...“ (Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze).

Vertikální rozložení dispozice

Z definice má rodinný dům jedno podzemní podlaží, přízemí (první nadzemní podlaží), patro (druhé nadzemní podlaží) a podkroví, možné nahradit ustoupeným podlažím; rodinný dům může vzniknout jakoukoliv kombinací těchto prvků. Tak může být přízemní, přízemní s podkrovím, dvoupodlažní, dvoupodlažní s podkrovím, podsklepený, částečně podsklepený, nepodsklepený atd. Umístit v nepodsklepeném domě stejný objem, jaký je možno umístit v domě podsklepeném, je zřejmě, již z důvodu větší zastavěné plochy, méně ekologické.

Dům může též mít jedno podlaží, pouze podzemní – tak vznikne dům pod zemí. Je zasypán zeminou ze stran i shora, volné průčelí je přirozeně orientováno na osluněnou stranu; některé místnosti jsou osvětleny atrii, světlíky nebo světlovody. Pro obytné místnosti světlovody nejsou dostatečné – požaduje se vizuální kontakt s okolím. Podstatnou výhodou domu pod zemí je nepochybně energetická úspornost, stálé klima, z vnějšku domu pak zachování zelených ploch.

Celá koncepce je v rozporu s požadavkem ČSN, že obytná místnost musí mít úroveň podlahy nejméně 150 mm nad nejvyšší úrovní přilehlého terénu nebo terasy. Nicméně již existují nejen fantazie, ale i realizace na toto téma.

Každý rodinný domek musí mít na svém pozemku garáž nebo parkovací místo pro automobil; garáž může být vestavěná nebo přistavěná. Toto je těžko realizovatelné u terasových rodinných domů, zde se spíše použijí hromadné garáže. Hromadné garáže mají též logické zdůvodnění pro atriové domy v kobercové zástavbě – přístupová komunikace je řešena pouze jako pěší.

Na charakter urbanistického městského či venkovského (urbs = latinsky "město“) prostředí má značný vliv hmotové uspořádání kompaktní nebo členité půdorysně i výškově a rovněž tvar střechy – plochá nebo některá z forem šikmých střech (výše o podkroví a ustoupeném patře atd.).

RODINNÉ DOMY IZOLOVANÉ

Rodinné domy izolované jsou nízkopodlažní stavby volně stojící na pozemku, zahrada obklopuje dům ze všech stran přinejmenším minimálními předepsanými odstupy od hranice pozemku. Zahrada vytvářející odstupy poskytuje izolaci vzhledem k sousedům, určitou míru intimitypři malých odstupech, jak je běžné v městském prostředí a v mnoha současných příměstských realizacích je tato výhoda značně znehodnocena.

V izolovaném rodinném domě lze nejsnáze dosáhnout orientace jednotlivých prostorů, resp. místností k těm světovým stranám, které jsou pro ně pokládány za nejvhodnější. Z tohoto hlediska se dispoziční uspořádání včetně koncepce zahradních úprav, při požadavku dodržení intimity obytných místností, nejsnáze řeší na pozemku rovinném nebo svažujícím se k jihu, s nástupem ze severní strany.

Izolované rodinné domy jsou nejnákladnější formou bydlení a přirozeně nejnáročnější na pozemek, počítá se nejméně 400 – 600 m2, procento zastavění je stanoveno místním stavebním úřadem, např. 30 %. Hustota osídlení je cca 70 – 80 obyvatel/ha.

Za nevýhodu izolovaného rodinného domu se považuje maximum ochlazovaných ploch – dům je zcela, ze všech stran vystaven vlivům povětrnosti, což má vliv na vytápění a údržbu.

Obr. č. 1: Rodinné domy izolované

RODINNÉ DVOJDOMY

Rodinné dvojdomy mají společnou štítovou zeď, na ni navazuje hranice pozemků, ostatní obvod každého z domů je volný, otevřen do zahrady, jako u izolovaného domu přinejmenším s minimálními předepsanými odstupy od sousedního domu, resp. od hranice pozemku. V tomto smyslu je dvojdům do jisté míry kompromisem mezi izolovaným rodinným domem a řadovým rodinným domem. Lze si představit izolovaný rodinný dům na rozlehlém pozemku, situování dvojdomu na velkém pozemku je málo pravděpodobné.

Velikost pozemku pro rodinný dvojdům je cca 300 – 500 m2, hustota osídlení pak asi 90 – 120 obyvatel/ha. Každá polovina dvojdomu má svůj vlastní vstup přes svůj pozemek.

Vzhledem k tomu, že každý dům má volná průčelí orientovaná do tří světových stran, není nikterak problematické vyřešit dispoziční uspořádání tak, aby obytné místnosti byly dostatečně prosluněny. Nevýhodnou polohu má dům na severní straně při přístupové komunikaci vedoucí severojižně: uliční a zahradní průčelí jsou orientována na východ a západ, strany poskytující proslunění, na severní straně, na rozdíl od stejně orientovaného řadového rodinného domu, mohou být okna – ne všechny místnosti musí být prosluněny. Při komunikaci východ – západ, tj. na severní a jižní straně může při malých odstupech dojít k zastínění části spodních podlaží na východní a západní straně. Při diagonální orientaci bude mít vždy jeden dům pouze jednu ze tří stran prosluněnu (jihovýchod, jihozápad); při malé šířce uličního a zahradního průčelí a velké hloubce domu bude velmi obtížné dosáhnout dostatečného proslunění.

Obr. č. 2: Rodinné dvojdomy

ŘADOVÉ RODINNÉ DOMY

Řadové rodinné domy jsou jednou z nejúspornějších forem zástavby rodinnými domy (pozemek prakticky nemůže být veliký), intimita však je zde omezena na svůj vlastní vstup z pozemku, oproti bytu v bytovém domě absenci souseda pod a nad bytem, nutné jsou dobré akustické vlastnosti štítových zdí, obtížně lze eliminovat výhled na zahrady sousedů.

Podle umístění rozeznáváme domy vnitřní a koncové, které ukončují řadu

Nahrávám...
Nahrávám...