Pro smlouvu o zřízení zástavního práva je zákonem předepsána písemná forma pod sankcí neplatnosti – neboli nelze platně sjednat zástavní smlouvu ústně ani pouhým předáním věci do zástavy zástavnímu věřiteli. Pokud jsou zástavou nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostí, musí být zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu.
Právní rámec
Problematika zástavního práva je upravena ustanovením § 152 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, v platném znění.
Právní skutečnosti
Ke vzniku zástavního práva vedou následující právní skutečnosti:
- smlouva (dobrovolné smluví zástav právo);
- smlouva ve spojení s rozhodnutím soudu (exekuční zástavní právo);
- jiné skutečnosti stanovené přímo zákonem (zákonné zástavní právo).
Obsah a forma smlouvy
Pro smlouvu o zřízení zástavního práva je zákonem předepsána písemná forma to pod sankcí neplatnosti. To znamená, že nelze platně sjednat zástavní smlouvu ústně ani pouhým předáním věci do zástavy zástavnímu věřiteli.
V zástavní smlouvě musí být uveden předmět zástavního práva a pohledávka, která se zjišťuje, to znamená den a právní důvod vzniku pohledávky, její předmět a v penězích vyjádřená výše, splatnost, výše úroků a výše úroků z prodlení. Pokud jsou zástavou nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostí, věci hromadné, soubory věcí nebo movité věci, k nimž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, musí být zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu.
Účastníci smlouvy
Účastníky smlouvy jsou zástavní věřitel a zástavce, tj. vlastník zastavené věci, popřípadě zřitel pohledávky.
Vznik zástavního práva
Zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí (nestanoví-li zákon jinak).
Zástavní právo k movitým věcem vzniká jejich odevzdáním zástavnímu věřiteli, nestanoví-li zákon jinak. Přitom odevzdání movité věci zástavnímu věřiteli může být nahrazeno jejím předáním do úschovy nebo ke skladování pro zástavního věřitele nebo pro zástavního dlužníka u třetí osoby, pokud je to dohodnuto v zástavní smlouvě.
Rejstřík zástav
Zástavní právo k nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, zástavní právo k věci hromadné, zástavní právo k souboru věcí a zástavní právo k movitým věcem, k nimž má podle zástavní smlouvy vzniknout zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky. Toto ustanovení neplatí případě, pokud bylo zástavní právo zřízeno rozhodnutím soudu nebo správního úřadu. Zápis zástavního práva do Rejstříku zástav provede notář, který sepsal zástavní smlouvu ve formě notářského zápisu, bezodkladně po uzavření zástavní smlouvy.
Zástavní právo k pohledávce
Zástavní právo k pohledávce vzniká uzavřením smlouvy, pokud v ní není ujednáno něco jiného. Vůči dlužníku zastavené pohledávky (poddlužníku) je účinné doručením písemného oznámení zástavního dlužníka o něm, nebo tím, že zástavní věřitel poddlužníku prokáže vznik zástavního práva.
Práva a povinnosti za trvání zástavního práva
Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávněn ji držet po celou dobu trvání zástavního práva. Je povinen starat se o ni s péčí řádného hospodáře, zejména ji opatrovat a chránit před poškozením, ztrátou a zničením. Vzniknou-li zástavnímu věřiteli plněním této povinnosti účelně vynaložené náklady, má proti zástavnímu dlužníku právo na jejich náhradu.
Podmínky užívání zástavy
Zástavní věřitel má právo užívat zástavu a přisvojovat si její přírůstky, plody a užitky jen se souhlasem zástavce. Pokud dojde době, v níž má zástavní věřitel u sebe zástavu. ke ztrátě, zničení nebo poškození zástavy, odpovídá…
