dnes je 15.8.2022

Input:

Společné postupy při pořizování územně plánovacích podkladů

22.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.2
Společné postupy při pořizování územně plánovacích podkladů

Ing. Bohumír Číhal

Některá ustanovení a postupy upravuje stavební zákon společně pro všechny fáze územního plánování. Jedná se o zveřejňování písemností, poskytování předběžné informace v podobě územně plánovací informace, veřejné projednání, s tím související možnost ustanovení zástupce veřejnosti, postavení oprávněného investora a nakonec kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost.

Zveřejňování informací v územním plánování

Zveřejňování písemností v územním plánování je poznamenáno dvěma základními charakteristikami. Písemnosti ve věcech územního plánování jsou za prvé značně rozsáhlé, přičemž často obsahují nejen textovou, ale i výkresy, schémata a jiná zobrazení, a za druhé jsou určeny širokému okruhu adresátů. Tomu odpovídá i způsob jejich zveřejňování a doručování. V zákonem stanovených případech se proto tyto písemnosti doručují veřejnou vyhláškou. Zveřejňuje-li se písemnost vyvěšením na více úředních deskách, považuje se za den vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. Pokud vzhledem k rozsahu písemnosti není možné nebo účelné vyvěsit ji na úřední desce a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup k celému jejímu obsahu, vyvěsí ji příslušný správní orgán na úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pouze oznámení se základními údaji o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde je možné do písemnosti nahlédnout. Možnost nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit po celou dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek.

SZ podle nového ustanovení § 20a se územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změna a úplné znění územně plánovací dokumentace po vydání poslední aktualizace nebo změny vyhotovuje rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu.

Územně plánovací informace

V návaznosti na správní řád lze i pro řízení podle stavebního zákona požadovat tzv. předběžnou informaci. Orgány povinnými poskytnout předběžnou informaci, a to ve formě tzv. územně plánovací informace, jsou krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad. Územně plánovací informace nemá povahu správního rozhodnutí. Je-li podána žádost o územně plánovací informaci a příslušný úřad je nečinný, lze využít opatření proti nečinnosti podle ustanovení § 80 SprŘ. Územně plánovací informace má povahu nástroje územního plánování. Jejím obsahem jsou informace o stavu území, o navrhovaných změnách využití území a také informace o vydaných rozhodnutích či opatřeních. Druhy územně plánovací informace lze rozlišit podle obsahu na informaci o:

  • podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,

  • podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,

  • podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.

Žádost o územně plánovací informaci musí být dostatečně konkrétní. Žadatel musí v žádosti uvést jmenovitě požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území. Obsahové náležitosti žádosti jsou upraveny ve vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. Poskytnutá územně plánovací informace platí jeden rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě nedojde ke změně podmínek, za kterých byla vydána, např. k aktualizaci územně analytických podkladů či územně plánovací dokumentace. Změnu podmínek musí správní orgán, který územně plánovací informaci vydal, sdělit žadateli.

Poznámka: Územně plánovací informace o podmínkách provedení jednoduchých staveb a jejich změn, u kterých postačí ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104 SZ) bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu měla původně sloužit namísto územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Správní soudy však dospěly k závěru, že není nutné nejprve žádat o vydání územně plánovací informace a teprve po jejím obdržení ohlašovat stavbu. To, zda jsou splněny podmínky pro provedení ohlašovaných záměrů, může (a musí) posoudit stavební úřad rovnou v rámci ohlášení. Výše uvedené stavby lze tedy pouze ohlásit stavebnímu úřadu.

Veřejné projednání

Základním znakem procesu územního plánování a zejména pořizování územně plánovací dokumentace je účast veřejnosti, která má možnost ovlivnit výslednou podobu územně plánovací dokumentace svými připomínkami. Pro tyto účely probíhá při pořizování územně plánovací dokumentace veřejné projednání. Veřejné projednání nařizuje pořizovatel. Může nařídit i

Nahrávám...
Nahrávám...