Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Stavby, terénní úpravy a zařízení vyžadující stavební povolení

11.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.5
Stavby, terénní úpravy a zařízení vyžadující stavební povolení

JUDr. František Nováček, DESS

SZ v ust. § 108 uvádí výčet staveb, pro které se vyžaduje stavební povolení – jedná se o stavby všeho druhu bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li zákon nebo jiný právní předpis jinak.

Stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou, jsou-li dodrženy podmínky ust. § 116, nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, pokud jsou dodrženy podmínky stanovené § 117.

Ustanovením § 109  zákon pokračuje stanovením okruhu účastníků stavebního řízení. Tento seznam osob, které jsou účastníky stavebního řízení, je ve stavebním zákoně upraven poněkud jiným způsobem, než je tomu v řízení územním. Novelou č. 225/2017 Sb. bylo v úvodní větě SZ v § 109 vypuštěno slovo pouze. Znamená to, že okruh účastníků stavebního řízení, jak je v tomto ustanovení definován, nemusí být nutně konečný.

Stavební řízení

Účastníkem stavebního řízení podle § 109 stavebního zákona je:

  1. stavebník,
    1. vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem,
    2. vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno
    3. vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
    4. vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
    5. ten, kdo má k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

Zcela zrušeno bylo ustanovení písm. g) dle kterého byla účastníkem stavebního řízení osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

V tomto ustanovení je i nadále konkrétně (v pozitivním slova smyslu, tj. výčtem) vymezen okruh účastníků stavebního řízení. Jde shodně jako v případě účastníků územního řízení (viz § 85 a komentář k tomuto ustanovení) o zvláštní (tj. „přednostní”) právní úpravu vůči obecné úpravě (viz § 27 a 28 zákona č. 500/2004 Sb. – správní řád), a to v souladu s ustanovením § 192 SZna postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Zde je nezbytné upozornit na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 8/2008 – 39, v kterém je konstatováno, že usnesení o tom, zda osoba tvrdící své účastenství je účastníkem řízení či nikoli, není správní orgán povinen vydávat pouze v případech, kdy není pochybností o tom, že tato osoba účastníkem řízení není. V takovém případě stačí, pokud o tom správní orgán vyrozumí tuto osobu neformálním sdělením.

Pojem sousedství není zákonem definován. Proto je nutné vycházet z ustálené judikatury. Je zcela evidentní, že jako sousední pozemek nebude uvažován pouze pozemek mající společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební činnost realizována. Sousedství je třeba chápat v rozšířenějším slova smyslu, neboť účinky stavby (stavební činnosti) se nemusí projevovat jen bezprostředně na nebo za hranicemi stavebního pozemku. Stejně tak i přímá dotčenost není nijak právně definována. Bude se jednat zejména ovlivnění stávajících poměrů novým stíněním, hlukem, prachem, pachem, zápachem, a dalšími projevy, které se dosud v dotčeném území (nebo na dotčených pozemcích či stavbách) neprojevovaly.

Jako návodné může být vzato ustanovení § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. Toto ustanovení příkladem vyjmenovává některé dopady, kterých se vlastník musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka. Musí se jednat
o dopady v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku. Z textu je zřejmé, že bude vždy záležet na posouzení konkrétní stavby (stavební činnosti) ve vztahu k lokalitě, kde tato činnost bude probíhat.

Z hlediska posuzování rozdělení účastníků řízení podle správního řádu, je zřejmé, žadatel je vždy účastníkem řízení ve smyslu § 27 odst. 1 SprŘ, tedy tzv. hlavním účastníkem řízení. Toto postavení bude mít ve stavebním řízení i vlastník stavby, na níž má být provedena změna, pokud sám není žadatelem. Lze to dovodit ze SZ § 113 odst. 3, podle něhož doručuje-li se účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna, se oznámení doručuje výhradně do vlastních rukou. Společenství vlastníků jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v platném znění, pokud má právní subjektivitu, bude mít postavení tzv. hlavního účastníka ve stavebním řízení, bude-li se jednat o výstavbu domu ve vlastnictví nebo o změnu stavby týkající se společných částí takového domu. Postavení hlavního účastníka řízení by měl i vlastník sousední nemovitosti, pokud by povolovaná stavba měla být prováděna z jeho nemovitosti a on byl povinen podle podmínky stavebního povolení strpět toto provádění.

Jinak mají vlastníci sousedních nemovitostí postavení tzv. vedlejších účastníků. Jak bylo již výše uvedeno, sousedními pozemky se nemusí vždy rozumět jen pozemky přímo sousedící s pozemkem stavby.

Proti úpravě v dřívějším stavebním zákoně, nemají postavení účastníků řízení osoby s obecně pojmenovaným „jiným” právem k sousedním pozemkům a stavbám na nich, jejichž právo může být rozhodnutím přímo dotčeno, ale jen osoby, které k těmto nemovitostem mají právo odpovídající věcnému břemenu.

Mezi účastníky je nutno počítat ještě s okruhem osob, kterým přímo svědčí ustanovení jiného právního předpisu. Jedná se o ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků. Dle odst. 1 : Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů. A dle odst. 2: Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen “občanské sdružení“), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. Současně je nezbytné, dle ust. 70 odst. 3, aby občanské sdružení splnilo další podmínky - občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.

Z dikce zákona vyplývá, že v tomto případě, na rozdíl od většiny jiných účastníků řízení, je nutná aktivní snaha občanského sdružení, aby se účastníkem řízení stalo. Musí mít právní subjektivitu, musí mít podanou žádost u orgánů o sdělování informací předem a ve stanovené lhůtě od sdělení informace musí oznámit svou účast.

K pojmu “občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka“ je nezbytné připomenout skutečnost, že dnem 1.1.2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (NOZ). Jím byl zrušen i zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Všechna občanská sdružení vzniklá a existující před 1.1.2014 se od tohoto data považují za spolky, ve smyslu ustanovení § 3045 NOZ.
Podle § 3045 odst. 1 NOZ se sdružení podle zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, považují za spolky podle nového občanského zákoníku. Podle odst. 2 organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem se považují za pobočné spolky podle NOZ. Statutární orgán hlavního spolku musel do tří let ode dne nabytí účinnosti NOZ, tedy do 1.1.2017 podat návrh na zápis pobočného spolku, jinak posledním dnem této lhůty právní osobnost pobočného spolku zaniká.

Stavební zákon pro stavební řízení neuvádí tyto osoby jako účastníky řízení, i když v původních návrzích zákona uvedeny byly. Důvodem jejich vypuštění v průběhu projednávání zákona byl zřejmě názor, že ochrana zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny je řešena a projednávána a zabezpečena především v územním řízení a že vlastní provádění staveb, soustředěné na řešení technického řešení a technologie stavby, by se už těchto zájmů nemělo dotýkat. To se sice může týkat mnoha staveb, avšak nelze předem vyloučit, že u řady staveb bude ochrana zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny i předmětem vlastního provedení stavby, např. u významných staveb veřejné dopravní infrastruktury, zejména staveb železničních tratí či dálnic a rychlostních komunikací. Zejména na základě posouzení projektové dokumentace stavby orgánem ochrany přírody a krajiny v jeho závazném stanovisku proto bude muset stavební úřad ve stavebním řízení tyto otázky zvážit a případně podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., informovat o zahájení stavebního řízení u něj přihlášená občanská sdružení, aby se tato mohla přihlásit jako účastníci stavebního řízení.

Žádost o stavební povolení a její obsah

Obsah žádosti je upraven v ustanovení § 110 SZ. Pro usnadnění je v příloze č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb. formulář, dle kterého může žadatel postupovat. Novela vyhlášky, která bude obsahovat změny, vyvolané novelou stavebního zákona, bude zveřejněna před koncem roku 2017.

Z novely stavebního zákona lze vyčíst řadu změn, oproti předchozí právní úpravě, týkající se příloh žádosti. Jedná se o ustanovení SZ § 110 odst. 2, které bylo změněno, dle kterého žadatel k žádosti připojuje:

Souhlas k provedení stavebního záměru dle ust. § 184a – jedná se o souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud žadatel není vlastníkem pozemku, nebo stavby nebo pokud není oprávněn ze služebnosti nebo práva stavby.

Dále připojí územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu, nahrazující územní rozhodnutí nebo územní souhlas, jsou-li tyto zákonem vyžadovány a nevydal je příslušný stavební úřad, závazná stanoviska případně rozhodnutí dotčených orgánů či jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, pokud se nevydává společné závazné stanovisko dle ust. § 4 odst. 7.

Jako další příloha je stanoveno stanovisko vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem

Nezbytnou přílohu tvoří  projektová dokumentace zpracovaná projektantem, a to ve dvojím vyhotovení, popřípadě trojím, pokud obecní úřad v místě stavby není stavebním úřadem; další vyhotovení se přikládá v případě, že žadatel není jejím vlastníkem. K tomu je třeba připomenout, že projektant je povinen opatřit jednotlivé části projektové dokumentace předkládané stavebnímu úřadu svým podpisem a otiskem autorizačního razítka se státním znakem (vždy v originálu). Za projektanta konkrétní stavby nelze považovat osoby uváděné v popiskách dokumentace pod označením „kontroloval”, „hlavní inženýr projektu”, „vedoucí projektu”, „hlavní projektant” apod. Projektant je nejčastěji v popiskách uváděn jako „zodpovědný projektant”. Pokud k žádosti o stavební povolení není připojena projektová dokumentace nebo pokud není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad žádost neprojednává a řízení zastaví. Usnesení o zastavení se oznamuje pouze stavebníkovi.

K žádosti je stavebník povinen dále přiložit návrh plánu kontrolních prohlídek stavby. Vzhledem k nejasnostem o obsahu „plánu kontrolních prohlídek” bude tento požadavek zřejmě vykládán různě. Stavební úřad

V rámci vydaného stavebního povolení stavební určí, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek. Zavedení kontrolních prohlídek má sloužit většímu přehledu stavebního úřadu o stavu prováděných staveb a operativnějšímu zjišťování a řešení nedostatků na stavbách, popř. i řešení nepodstatných změn v průběhu staveb.

Posuzování žádosti stavebním úřadem

Stavební úřad posuzuje předloženou žádost o stavební povolení a přiložené podklady z hlediska, zda stavbu

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: