dnes je 6.10.2022

Input:

Stavby vodních děl

30.6.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

13.4
Stavby vodních děl

13.4.1
Právní úprava vodoprávního řízení

JUDr. Alena Kliková

Zákon o vodách

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších změn a novel, definuje stavby vodních děl. Tyto stavby jsou vyjmenovány v ustanovení § 55 vodního zákona:

"Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:

  1. přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

  2. stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

  3. stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,

  4. stavby na ochranu předpovodněmi,

  5. stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,

  6. stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

  7. stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

  8. stavby odkališť,

  9. stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

  10. studny,

  11. stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

  12. jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8 vodního zákona.

Vodoprávní úřad v případě povolování staveb vodních děl rozhoduje podle zákona o vodách č. 254/2001 Sb., a dále subsidiárně podle správního řádu a taktéž podle stavebního zákona.

Povolení na vodní dílo

Povolení vztahující se ke stavbám vodních děl jsou povolení k provedení vodních děl, k jejich změnám, povolení užívání, změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění. V případě, pokud slouží vodní dílo k nakládání s vodami a je-li třeba vydání tohoto povolení k nakládání s vodami , lze povolit stavbu vodního díla pouze za předpokladu, bylo-li povoleno odpovídající nakládání s vodami nejpozději současně s povolením stavby vodního díla. V průběhu vodoprávního řízení o povolení stavby vodního díla je tedy nezbytné, aby bylo vedeno také řízení o povolení k nakládání s vodami. Je nutné zdůraznit, že se jedná o dvě rozdílná řízení, avšak nelze vydat povolení k realizaci vodního díla bez povolení k nakládání s vodami.

STAVEBNÍ POVOLENÍ STAVBY VODNÍHO DÍLA

Vydání povolení ke stavbě vodního díla vyžaduje, pokud zákon nestanoví jinak, každá stavba vodního díla a její změna či změna užívání stavby vodního díla. Za změnu stavby vodního díla můžeme považovat přístavbu, nástavbu či přestavbu konkrétního vodního díla. Při zamýšlené realizaci vodních děl se vždy přihlíží k zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny, zohledňují se hydrologické a klimatické údaje apod.

Speciální stavební úřad

Příslušný k povolení stavby vodního díla je tzv. speciální stavební úřad dle ustanovení § 15 stavebního zákona. Tímto speciální stavebním úřadem je vodoprávní úřad, viz výše. Obecný stavební úřad rozhoduje o povolení umístění takovýchto staveb, ale o samotné realizaci (povolení realizace) rozhoduje již speciální stavební úřad (vodoprávní úřad).

Řízení o povolení stavby vodního díla se vždy zahajuje na žádost. Touto žádostí se rozumí žádost o vydání stavebního povolení na stavbu konkrétního vodního díla. Žádost na zahájení řízení podává stavebník. Zahájení řízení je vždy pouze v dispozici žadatele a je ovládáno dispoziční zásadou, která umožňuje stavebníkovi určitou dispozici s návrhem, a to minimálně umožňuje jeho zpětvzetí. Žádost o vydání stavebního povolení má zákonem a prováděcí vyhláškou č. 432/2001 Sb., přesně stanovené náležitosti, včetně dokumentů k tomu potřebných. Konkrétní náležitosti žádosti jsou odlišné podle typu konkrétního vodního díla, o jehož stavbu se žádá.

Účastník řízení

Účastníkem vodoprávního řízení je ten, o kom to stanoví vodní zákon, a dále každý, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, dále ten, kdo tvrdí, že může být ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to do doby, než se prokáže opak.

Účastníkem vodoprávního řízení jsou osoby uvedené v ustanovení § 115 odst. 4, 5 a 7 vodního zákona a dále účastníci uvedené v ustanovení § 109 stavebního zákona. Účastníci jsou:

  • obce (mají postavení účastníka pouze za předpokladu, že v jejím územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, výjimky stanoví vodní zákon),

  • občanská sdružení, jejichž cílem je podle jejich stanov ochrana životního prostředí a jestliže o to písemně požádá do 8 dnů ode dne sdělení informace o zahájeném řízení,

  • správce vodního toku (má postavení účastníka vodoprávního řízení za předpokladu, že se řízení dotýká vodního toku, jehož správu správce vykonává),

  • stavebník,

  • vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem, nejde-li o případ uvedený v § 109 odst. 1 písmenu g) stavebního zákona,

  • vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem,

  • vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena,

  • vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

  • ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

  • společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.

Každý účastník řízení má právo uplatňovat námitky směřující proti zamýšlené stavbě vodního díla, musí uvést skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení a své námitky musí odůvodnit, jinak k nim vodoprávní úřad nepřihlédne. V této souvislosti je nutné rozlišovat námitku od pouhého nesouhlasu.

Rozhodnutí

Výsledkem vodoprávního řízení je vždy vydání konstitutivního rozhodnutí, kterým se zakládají, nezakládají, mění nebo ruší práva stavebníka vodního díla. Vždy se jedná o rozhodnutí, které buďto nepovolí stavbu vodního díla, nebo rozhodnutí, kterým se stavba povoluje, tj. stavební povolení. Stavební povolení, neboli povolení stavby vodního díla, je konstitutivní rozhodnutí zakládající právo konkrétního stavebníka uskutečnit konkrétní stavbu. Rozhodnutí musí samozřejmě obsahovat základní náležitost dle správního řádu, a to výrokovou část, odůvodnění a poučení o možnosti odvolání. Příslušné stavební povolení může také obsahovat podmínky, za kterých může stavebník uskutečnit stavbu. Některé podmínky mohou vyplývat ze závazného či jiného stanoviska dotčených orgánů státní správy, které jsou oprávněny se vyjadřovat v daném řízení. Dále vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za

Nahrávám...
Nahrávám...