Stavební právo hmotné - Požadavky na výstavbu

601

Stavební právo hmotné – Požadavky na výstavbu

Mgr. Martina Pavelková

 NahoruCíl lekce

Cílem této lekce je představit účastníkovi kurzu stavební právo hmotné a jeho souvislost se stavebním právem procesním. V této lekci bude věnována pozornost především základním obecným požadavkům na výstavbu, a to jak ve stávající právní úpravě prováděcích právních předpisů ke stavebnímu zákonu, tak i v novém stavebním zákoně.

 Nahoru1. Stavební právo hmotné

Stavební právo hmotné je v zákonu č. 183/2006 Sb. upraveno v podstatě namátkově a bez viditelné snahy o komplexní přístup. Bez patřičné znalosti právní teorie a definičních znaků jednotlivých druhů norem (zejména hmotně právních a procesně právních) běžný čtenář tohoto předpisu prakticky není schopen rozlišit, zda se v určitých konkrétních případech jedná o hmotně právní či procesně právní ustanovení. Nejen, že to má za následek roztříštěnost a obtížnou uchopitelnost příslušného právního předpisu, ale zejména to může vyvolat také určitá nedorozumění v rámci jeho aplikace v příslušných řízeních. Příkladem může být nepřesná aplikace přechodných ustanovení novel na hmotně právní úpravu, přestože mají dle svého obsahu regulovat proces.¹ Snaha o důslednější rozlišování hmotně právních a procesně právních ustanovení v novém stavebním zákoně by tedy měla vést ke zjednodušení jednotlivých procesů, a tudíž i větší transparentnosti samotného rozhodování stavebních úřadů.

Na základě právní úpravy stávajícího a zejména nového stavebního zákona, ve kterém se odráží snaha o systematizaci norem stavebního hmotného práva, lze stavební právo hmotné shrnout do několika oblastí. Jedná se o definice pojmů a výčty záměrů u jednotlivých povolovacích režimů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě, provádění a užívání staveb, vybrané činnosti ve výstavbě a součinnost vlastníků technické infrastruktury, obecné požadavky na výstavbu a účely vyvlastnění.

 Nahoru2. Obecné požadavky na výstavbu podle zákona č. 183/2006 Sb.

Obecné požadavky na výstavbu jsou definovány v § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., podle kterého jsou představovány souborem prováděcích předpisů upravujících požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb. Dle § 169 stavebního zákona jsou právnické i fyzické osoby a orgány veřejné správy při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb povinny respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu.

Zmocnění jednotlivých orgánů k vydání právních předpisů k provedení § 169 (obecné požadavky na výstavbu) upravuje § 194. Podle tohoto ustanovení byly vydány tyto aktuálně platné předpisy:

• vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;

• vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;

• vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;

• vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa;

• vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla;

• nařízení hl. města Prahy č. 10/2016 Sb., kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy).

Kromě uvedeného výčtu prováděcích právních předpisů vydaných na základě zmocnění v § 194 stavebního zákona je nutno mezi obecné požadavky na výstavbu zahrnout rovněž vyhlášku Ministerstva vnitra ČR č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, na jejíž použití odkazuje § 8 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

V následující části textu budou coby průřezové podrobněji představeny vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, na stavby a na jejich bezbariérové užívání. Další podkapitola se bude věnovat udělování výjimek.

2.1. Obecné požadavky na využívání území

Požadavky na využívání území jsou upraveny ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. a uplatní se při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich. To odpovídá struktuře stavebního zákona, který řadí územní rozhodování tematicky mezi nástroje územního plánování. Při rozhodování o nástavbách, stavebních úpravách, změně vlivu stavby na využití území, při vymezování pozemků veřejných prostranství a u zastavěných pozemků stavbami, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo zónách, se podle vyhlášky postupuje pouze v případech, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.

2.1.1. Požadavky na vymezování a využívání pozemků

Požadavky na vymezování a využívání pozemků upravují § 20, 21 a 22 vyhlášky. Přestože by se mohlo na první pohled jevit, že se tyto požadavky obecně aplikují "pouze" v případech, kdy dochází k faktickému vymezování pozemků, tedy nejčastěji v důsledku jejich dělení nebo scelování, ve skutečnosti se aplikují téměř ve všech územních řízeních. V § 92 stavebního zákona, který stanoví náležitosti územního rozhodnutí, je totiž řečeno, že se v územním rozhodnutí vymezí pozemky pro realizaci záměru.

Jednotlivé požadavky na vymezování a využívání pozemků lze tematicky shrnout v následujícím výčtu:

• Obecná ochrana kvality prostředí a hodnot území (obecný požadavek, jehož aplikace samotného o sobě je problematická, je třeba vycházet z konkrétních požadavků, v nichž se promítá);

• Vymezování pozemků a umísťování staveb na nich v zastavěné části obce bez územního plánu;

• Využití vymezovaného pozemku pro navrhovaný účel a jeho dopravní napojení na veřejně přístupnou pozemní…