dnes je 27.6.2022

Input:

Stavební zákon 2021

11.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.14.2
Stavební zákon 2021

Ing. Bohumír Číhal

Návrh stavebního zákona z května 2020

V současnosti nahrazovaný „nový” stavební zákon č. 183/2006 Sb. nabyl účinnost k 1. 1. 2007, byl za dobu své účinnosti 26krát novelizován, včetně souvisejících předpisů. Úpravy však nedosáhly v dostatečné míře zamýšlených cílů, z různých podnětů vznikaly nové „zjednodušující” procesy (územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru či ohlášení, stavební povolení a veřejnoprávní smlouva nahrazujících stavební povolení) a současně narůstala jeho nepřehlednost vedoucí, zejména u klíčových staveb, k destrukci celého systému povolování staveb.

Potřeba zásadní změny celého veřejného stavebního práva v České republice se naplno projevila již při projednávání jeho novely zákonem č. 225/2017 Sb. Aby byla úprava veřejného stavebního práva efektivní a funkční, přinesla skutečné zjednodušení přípravy staveb a povolovacích procesů, bylo nezbytné připravit nejen nový stavební zákon, ale navrhnout a přijmout i zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů a provést podstatnou reformu veřejné správy v České republice.

Příprava na nový stavební zákon

Klíčové problematické okruhy v oblasti veřejného stavebního práva pojmenoval a definoval oblasti, které je třeba v rámci rekodifikace změnit materiál Rekodifikace veřejného stavebního práva – Základní teze, který předložilo vládě ČR Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2017.

V návaznosti na Základní teze zpracovalo MMR v září 2018 informační materiál pro členy vlády Rekodifikace veřejného stavebního práva, informace o hlavních směrech a cílech rekodifikace. Na základě těchto informací byly v každé oblasti předloženého materiálu definovány základní problémy, projednány návrhy řešení a stanoveny cíle v jednotlivých oblastech.

Na dva uvedené dokumenty navázal Věcný záměr, který zpracovalo ministerstvo ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky. Na návrhu spolupracovali odborníci na správní právo z akademické obce, advokacie i justice a řada profesních expertů. Připomínkové řízení probíhalo od 22. ledna 2019. K předanému materiálu došlo 1197 zásadních připomínek, které ministerstvo pro jednání vlády zpracovalo do podkladu s názvem Vypořádání zásadních připomínek k materiálu s názvem: Věcný záměr stavebního zákona.

Věcný záměr nového stavebního zákona schválila Vláda České republiky 24. června 2019. V záměru jsou obsaženy zásadní změny, které mají v maximální možné míře umožnit odstranit překážky bránící vydání příslušného povolení stavebním úřadem nebo toto vydání neúměrně prodlužující. Obecně má být vedeno pouze jedno řízení, na jednom úřadu, s jediným výsledným rozhodnutím, s cílem zahájení realizace stavby do jednoho roku od podání úplné žádosti o vydání rozhodnutí o povolení stavby, včetně případného odvolání proti tomuto rozhodnutí a soudního přezkumu.

Paragrafové znění nového stavebního zákona bylo vypracováno ve stanoveném termínu a dne 25. listopadu 2019 bylo zahájeno mezirezortní připomínkové řízení, které skončilo 23. prosince 2019.

Od začátku roku 2020 pokračovalo Ministerstvo pro místní rozvoj v přípravě konečného znění návrhu zákona, k němuž dostalo 5 649 připomínek a řadu výzev na jeho stažení. Se všemi kritiky ministerstvo jednalo a výsledky jednání shrnulo do dokumentu, který je součástí podkladů pro jednání legislativní rady vlády.

Ukončení připomínkového řízení plánované na konec ledna 2020 bylo změněno na konec března a poté, kvůli mimořádným zdravotnickým opatřením, posunuto na konec dubna 2020.

Podrobnější informaci k postupu přípravy zákona v roce 2019 a na počátku roku 2020, včetně výhrad a připomínek kritiků, uvádíme v předcházejícím článku Stavební zákon v roce 2020 z 28. 4. 2020.

Úpravy návrhu zákona

Vzhledem k velkému množství a závažnosti některých připomínek bylo třeba původní paragrafové znění zákona částečně měnit. Připomínková místa dostala proto příležitost vyjádřit se k posunům a změnám v přípravě zákona opakovaně. Podle ministerstva však nejde ve finální verzi o zásadně nový materiál, který by se „výrazně lišil” od Věcného záměru schváleného vládou a od znění předloženého do připomínkového řízení.

Finální verze návrhu stavebního zákona byla předmětem tiskové konference vlády 26. května 2020. Předseda vlády zdůraznil význam přijetí zákona pro jeho vládou připravené miliardové investice a neopomněl zmínit vazbu na Zákon č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Ministryně Dostálová zopakovala důvody vzniku nového zákona, vyjmenovala jeho cíle a priority a uvedla též výjimky ze stanovených zásad. Podrobněji se budeme věnovat jednotlivým dopadům zákona a případným výhradám v dalších částech článku.

Ministerstvo pro místní rozvoj návrh zákona odeslalo Legislativní radě vlády 28. 5. 2020. Ministři by se měli návrhem zákona zabývat v létě. Návrh zákona, schválený vládou ve znění upraveném podle závěrů ze schůze vlády, je vládním návrhem zákona. Ministerstvo vloží vládní návrh zákona, včetně důvodové zprávy a dalších souvisejících materiálů zasílaných s vládním návrhem zákona Poslanecké sněmovně do elektronické knihovny. S ohledem na stanovené lhůty by se návrhem zákona měla Poslanecká sněmovna zabývat v 1. čtení nejpozději v září 2020 (kdy se poslanci vrátí do lavic). Pokud návrh zákona projde sněmovnou, nastane jeho platnost v příštím roce a jeho účinnost by nabíhala postupně až do poloviny roku 2023.

Zde je vhodné uvést, co je v přípravě zákona úkolem Legislativní rady vlády a jaké lhůty pro její vyjádření platí.

Legislativní rada vlády

Na legislativním procesu se podílí Legislativní rada vlády jako poradní orgán vlády a pracovní komise Legislativní rady. Řídí se Legislativními pravidly, které upravují postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednání připravovaných právních předpisů a požadavky týkající se obsahu a formy připravovaných právních předpisů.

Podle těchto pravidel musí být návrh zákona, vypracovaný na základě schváleného Věcného záměru, koncipován přehledně a formulován jednoznačně, srozumitelně, jazykově a stylisticky bezvadně

  • v souladu s právními předpisy vyšší právní síly a s nálezy Ústavního soudu a stal se organickou součástí celého právního řádu,

  • v souladu s mezinárodními smlouvami a

  • v souladu s právem Evropské unie.

Pokud se návrh zákona odchyluje od Věcného záměru, musí být tato odchylka uvedena v předkládací zprávě včetně odůvodnění.

Návrh zákona se zasílá k projednání vládě vložením do elektronické knihovny. Návrhy právních předpisů, včetně věcných záměrů zákonů, zařazené v elektronické knihovně legislativního procesu (eKLEP) informačního systému ODok Úřadu vlády, se zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup v elektronické knihovně eKLEP pro veřejnost informačního systému ODok Úřadu vlády ( https://apps.odok.cz/veklep-detail ).

Obr. č. 1: Portál ODok Úřadu vlády

Legislativní rada projedná návrh zákona ve lhůtě do 60 dnů ode dne, v němž jí byl návrh zákona předložen. Stanovisko Legislativní rady se poté, co jej schválí předseda Legislativní rady, vloží do elektronické knihovny a současně se předloží předsedovi vlády. Přeruší-li Legislativní rada projednávání návrhu zákona se závěrem, že předkladatel má předložit jeho upravené znění, použije se obdobný postup s tím, že se neprovede připomínkové řízení.

Cíle stavebního zákona

Komplexní rekodifikace veřejného stavebního práva v České republice se má docílit maximální možné integrace, zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti územního plánování a povolování staveb a zvýšení právní jistoty vlastníků nemovitostí a dotčených osob. Prioritou je, aby se při tomto rozhodování vedlo co nejméně správních řízení a vznikalo co nejméně správních rozhodnutí. Stavební zákon přitom respektuje veřejné zájmy chráněné zvláštními, tzv. složkovými předpisy, mezinárodní závazky a požadavky zajistit kvalitní péči zejména o přírodu a krajinu, historické a kulturní dědictví včetně archeologie, architektonickou kvalitu a kulturní hodnotu vystavěného prostředí jako součásti kvality života obyvatel České republiky a současné Evropy.

Vytvoření nové soustavy státní stavební správy má přinést zásadní zefektivnění a zlepšení ochrany veřejných zájmů a vytvoření dlouhodobých podmínek pro sjednocování výkonu státní správy, jednotné zavádění nástrojů e-Governmentu, lepší metodické řízení a nezávislost úředníků stavebních úřadů. Významné má být posílení postavení obcí a krajů v oblasti stanovování podmínek rozvoje území prostřednictvím nástrojů územního plánování a plánovacích smluv a odstranění rizika systémové podjatosti úřadů vykonávajících státní správu jako přenesenou působnost v úřadech těchto samospráv.

Změny v oblasti územního plánování jsou relativně méně zásadní a vycházejí ze stávající právní úpravy, která je pouze v konkrétních bodech modifikována či doplněna. Hlavním cílem je zde posílení schopnosti přijetí územně plánovací dokumentace v reálném čase a zajištění její stability, zejména společným vypořádáváním věcně shodných připomínek. Věcný záměr obsahuje vydávání územně plánovací dokumentace formou obecně závazné vyhlášky, z připomínek, které byly uplatněny v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu paragrafového znění, vyplynula potřeba návratu k formě (upraveného) opatření obecné povahy.

Velké množství povolovacích procesů, které vzniklo pro umísťování a povolování staveb postupnými novelizacemi stavebního zákona se zrušuje a jako jediné řízení se stanoví řízení o povolení stavby. Má být vedeno pouze jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím. Včetně odvolání a soudního přezkumu by mělo být řízení skončeno do 1 roku.

V oblasti hmotného práva jsou doplněna základní pravidla pro vymezování pozemků a umísťování staveb. Technické požadavky na stavby a stavební výrobky nově obsahuje text zákona. Podrobnější požadavky stanoví, jako doposud, prováděcí vyhláška a případně upraví územní plán obce či regulační plán).

V oblasti soudního práva dochází ke stanovení některých zvláštních pravidel zaměřených na zrychlení soudního přezkumu rozhodnutí stavebních úřadů a specializaci na stavební právo.

Souhrn základních změn

Základní změny oproti stávající právní úpravě představují v souhrnu:

  • oddělení státní správy a samosprávy na úseku stavebního řádu vytvořením nové soustavy státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, Specializovaným stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady,

  • významné omezení problému systémové podjatosti

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...