dnes je 10.8.2022

Input:

Stavební zákon v roce 2020

28.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.14.1
Stavební zákon v roce 2020

Ing. Bohumír Číhal

Potřeba rekodifikace veřejného stavebního práva

„Nový” stavební zákon č. 183/2006 Sb. nabyl účinnost k 1. 1. 2007. Od té doby byl 26krát novelizován. V posledních letech jsme mohli sledovat několik takzvaně velkých a současně ambiciózních novel stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ty však nedosáhly v dostatečné míře zamýšlených cílů.

Potřeba zásadní změny celého veřejného stavebního práva v České republice se naplno projevila již v průběhu projednávání poslední novely stavebního zákona (přijata zákonem č. 225/2017 Sb.), která přinesla sice podstatné, leč dílčí změny. Aby byla úprava veřejného stavebního práva efektivní a funkční, přinesla skutečné zjednodušení přípravy staveb a povolovacích procesů, je nezbytné připravit nejen nový stavební zákon, ale je nutné navrhnout a přijmout i zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů a provést též podstatnější reformu veřejné správy v České republice (včetně její digitalizace).

Základní teze a Informace o hlavních směrech a cílech

Přípravu rekodifikace stavebního zákona zahájilo v roce 2017 Ministerstvo pro místní rozvoj, které předložilo vládě materiál Rekodifikace veřejného stavebního práva – Základní teze, který pojmenoval klíčové problematické okruhy v oblasti veřejného stavebního práva a definoval oblasti, které je třeba v rámci rekodifikace změnit. Teze vycházely ze zásady, že změny nemohou být pouze kosmetické, nelze je řešit pouhou novelizací stávajícího zákona, a je třeba koncipovat zákon principiálně nový.

V návaznosti na Základní teze předložilo MMR v září 2018 vládě ČR další materiál Rekodifikace veřejného stavebního práva, informace o hlavních směrech a cílech rekodifikace, jehož cílem bylo seznámit členy vlády s rozsahem a roztříštěností právní úpravy týkající se oblasti veřejného stavebního práva. Materiál zahrnoval široké právní vztahy ke stavebnímu zákonu, které tvoří zhruba 80 zákonů a celá řada dalších právních norem, včetně stovek norem technických. Na základě tohoto seznámení byly v každé oblasti předloženého materiálu definovány základní problémy, projednány návrhy řešení a stanoveny cíle v jednotlivých oblastech.

Věcný záměr zákona

Na dva uvedené dokumenty navázala příprava věcného záměru zákona. Věcný záměr zpracovalo MMR ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky. Na návrhu spolupracovali odborníci na správní právo z akademické obce, advokacie i justice a řada expertů (projektantů, bezpečnostních složek, z oblasti zdravotnictví, urbanismu, stavebních firem, provozovatelů infrastruktury, ekologů, ekonomů, historiků apod.).

Připomínkové řízení

Věcný záměr zákona odeslalo MMR 22. ledna 2019 do připomínkového řízení. Jednotlivým ministerstvům a úřadům stanovilo na připomínky čas do konce února 2019. K předanému materiálu došlo 1197 zásadních připomínek, které MMR pro jednání vlády zpracovalo do podkladu s názvem Vypořádání zásadních připomínek k materiálu s názvem: Věcný záměr stavebního zákona. (Pozn. Vybrané připomínky a jejich řešení uvedeme v dalších souvisejících částech článku). Předpokládaný termín odeslání Věcného záměru na vládu ČR byl březen 2019 a ta měla projednat obrysy nového stavebního zákona do konce března 2019.

Věcný záměr nového stavebního zákona schválila Vláda České republiky 24. června 2019. V záměru jsou obsaženy zásadní změny, které mají zejména umožnit, v maximální možné míře, odstranit překážky bránící vydání příslušného povolení stavebním úřadem nebo toto vydání neúměrně prodlužující. Obecně má být vedeno pouze jedno řízení, na jednom úřadu, s jediným výsledným rozhodnutím, a to s cílem zahájení realizace stavby do jednoho roku od podání úplné žádosti o vydání rozhodnutí o povolení stavby, včetně případného odvolání proti tomuto rozhodnutí a soudního přezkumu.

Následné paragrafové znění měla v prosinci 2019 obdržet. Poslanecká sněmovna ČR, aby byl dodržen stanovený termín platnosti a postupné účinnosti zákona od 1. 1. 2021.

Koncepce nového stavebního zákona v roce 2019

Jednotné povolovacího řízení

Nový stavební zákon má zkrátit povolovací řízení u staveb na jeden rok, včetně případného přezkumu i soudních řízení, zavedením povinnosti orgánů územního plánování a stavebních úřadů vyžádat si neprodleně po zahájení řízení závazná stanoviska dotčených orgánů samy. Jejich připojení k žádostem podle stavebního zákona by proto bylo pouze fakultativní. Současné trojstupňové řízení, které zahrnuje EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí), územní řízení a stavební řízení se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Podle výkladu MMR musí jít skutečně o jedno řízení, kdy se veškeré kroky dějí současně a ne, aby jedno řízení navazovalo na druhé.

Nejvyšší stavební úřad

Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, sjednocující kompetence nižších složek, který bude součástí státní správy. Bude podřízeným orgánem MMR. Nejvyšší stavební úřad bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou v dnešních obcích s rozšířenou působností. V souvislosti s tím dojde ke změnám některých kompetencí:

Obecní úřad obce s rozšířenou působností jako orgán územního plánování (úřad územního plánování) v přenesené působnosti je nově dotčeným orgánem

  • v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí,

  • v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území,

Krajský úřad v přenesené působnosti je nově dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Upřesňuje se postup speciálních stavebních úřadů. V případech, ve kterých budou rozhodovat, bude podkladem pro jejich rozhodnutí vyjádření obecného stavebního úřadu, který posoudí, zda je záměr přípustný z hlediska cílů a úkolů územního plánování. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

Fikce souhlasu

Návrh zákona počítá se (znovu)zavedením takzvané fikce souhlasu v případě, že dotčený orgán nesplní svoji zákonnou povinnost vydat závazné stanovisko včas v zákonem stanovené lhůtě. Neplyne-li ze zvláštního zákona konkrétní lhůta pro vydání závazného stanoviska, pak navrhované ustanovení stanovuje pro vydání závazného stanoviska závaznou lhůtu, obecně uváděnou v délce 30 dnů. Pokud se příslušný úřad v této lhůtě nevyjádří, bude se jeho stanovisko považovat za kladně vyřízené.

S nedodržením závazných lhůt pro vydání rozhodnutí bude v prvním stupni spojeno automatické vygenerování rozhodnutí. Podle připomínek mají být Závazné lhůty ve věcném záměru upraveny tak, že stavební úřad bude mít povinnost vydat rozhodnutí nejpozději ve lhůtě 60 dnů od zahájení řízení. Stavební úřad bude oprávněn nejpozději do uplynutí této závazné lhůty prodloužit sdělením tuto závaznou lhůtu maximálně o dalších 30 dnů, resp. o 60 dnů ve zvlášť složitých případech (řízení s velkým počtem účastníků, řízení o povolení stavby spojené s posuzováním vlivu na životní prostředí dle zákona EIA či spojené s řízením dle zákona o integrované prevenci, či podle dalších složkových zákonů identifikovaných při přípravě paragrafového znění). Automatické vygenerování rozhodnutí po uplynutí této závazné lhůty, případně prodloužené závazné lhůty bude možné pouze v případě, že je v rozsahu, který umožní automatické vygenerování rozhodnutí se specifickými náležitostmi tohoto rozhodnutí převzatými z předložené žádosti. V odvolacím řízení budou délky závazných lhůt vymezeny stejně s tím rozdílem, že důsledkem jejich nedodržení bude automatické vygenerování upozornění na nečinnost. Přechodná ustanovení budou upravovat období po nabytí účinnosti nového stavebního zákona například tak, že u řízení zahájených do 1 roku od nabytí účinnosti nového stavebního zákona se uplatní delší závazné lhůty pro vydání rozhodnutí (konkrétní délka prodloužené přechodné lhůty bude specifikována v paragrafovém znění). Jelikož proti automaticky vygenerovanému rozhodnutí bude přípustné odvolání a navrhovaná úprava počítá s posílením apelačního principu v řízení před odvolacím orgánem, budou práva účastníků řízení i základní zásady správního řízení v dostatečné míře šetřena. Otázku naplnění zákonných požadavků, resp. ochrany veřejného zájmu (tj. i ochrany životního prostředí) bude z úřední povinnosti zkoumat odvolací stavební úřad. Automaticky vygenerovaná rozhodnutí bude možné přezkoumat i v přezkumném řízení.

Nepovolené stavby

U realizovaných nepovolených staveb nebude možné dodatečně stavbu povolit a bude přímo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby.

Věcný záměr obsahoval zavedení nového trestného činu provádění stavby bez vydaného rozhodnutí o povolení stavby. Toto bylo možno považovat za snahu o nemístné užití trestní represe, přestože prostředky správního práva mohou představovat rychlejší a ve svém důsledku i efektivnější nástroj reakce na spáchané protiprávní provádění stavby bez vydaného rozhodnutí o povolení stavby (akceptovaná připomínka Ministerstva spravedlnosti).

Digitalizace stavební agendy

Zákon podporuje postupnou digitalizaci stavební agendy a ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště. Do něj budou mít přístup stavební úřady i dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi. Podle aktuálního návrhu zákona bude digitalizace úřadů pouze dobrovolná.

Posouzení záměru žadatele

V územním řízení stavební úřad podle nové úpravy zákona posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu:

  • s vydanou územně plánovací dokumentací,

  • s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,

  • s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území,

  • s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

  • s požadavky zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.

Plánovací smlouvy

Hlavní problém stávající právní úpravy je, že obec nemůže vyžadovat plánovací smlouvu na cokoliv jiného než je veřejná dopravní a technická Infrastruktura (pomineme-li regulační plán na žádost, kterých se v praxi pořizuje minimum). Navržená právní úprava je jednostranná ve prospěch developerů. Obec buď přijme stavebníkem předloženou plánovací smlouvu, nebo bude muset prokázat potřeby vybudování nové občanské vybavenosti či

Nahrávám...
Nahrávám...