dnes je 15.8.2022

Input:

Stavebník a ochranná pásma

24.1.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.11.1
Stavebník a ochranná pásma

JUDr. Irena Novotná

Ochranné pásmo

Vymezení území kolem chráněných objektů či zařízení za účelem zachování jejich funkce nebo za účelem ochrany okolí před těmito objekty či zařízeními není vždy nazýváno "ochranným pásmem“. Toto rozdělení se objevuje nejen v aktuální účinné právní úpravě, ale také v dřívějších právních předpisech. Odlišnými názvy se snaží dané právní úpravy většinou zdůraznit svou funkci, pro jakou byly zřízeny.

Můžeme se tak setkat například s pojmy:

  1. bezpečnostní pásma objektů důležitých pro obranu státu,

  2. bezpečnostní pásma plynárenských zařízení,

  3. lázeňská místa,

  4. pásma hygienické ochrany vod,

  5. chráněná ložisková území výhradních ložisek nerostů,

  6. ochranná hluková pásma kolem zdrojů hluku či vibrací.

Ač se tedy dle zákona jedná o jiné instituty, jejich účel zřízení, zákazy určitých činností stanovených na těchto územích bývají často shodné, dokonce v některých případech jsou stanoveny v jednom ustanovení daného zákona. Obecně řečeno, instituty plošné ochrany, mezi něž náleží ochranná pásma a jim podobné instituty jmenované výše, by se dala vymezit trojím způsobem:

  • situace, kdy tyto vznikají kolem určité věci, objektu, zařízení, jakými jsou například vodovody, kabelážní systémy, kulturní památky, památné stromy, výhradní ložiska nerostů,

  • případ, kdy tyto jsou zřizovány kolem území, ve kterém je obecně závazným právním předpisem či návštěvním řádem upraven režim jejich ochrany – národní parky či chráněné krajinné oblasti (dále také "CHKO“), veřejná pohřebiště, objekty důležité pro obranu státu,

  • situace, kdy se jeden institut plošně nachází ve druhém, ale váže se k jiným objektům než k území samému, či se zde ani nenachází, jelikož by to bylo zbytečné z důvodu téměř totožného režimu ochrany – například ochranná pásma uvnitř lázeňských míst, ochranná a bezpečnostní pásma objektů důležitých pro obranu státu.

Typy ochranných pásem

V této kapitole uvedeme typologii ochranných pásem tak, jak ji nabízí aktuální česká právní úprava. Z důvodu značné diverzity jednotlivých oprav, pro jejich vzájemné porovnání a lepší orientaci v dané problematice, uvedu u každého ochranného pásma jednotlivé jejich charakteristické znaky, tzn. který zákon či jiný právní předpis je upravuje, jakým způsobem vznikají – tedy kdo je vyhlašuje a jakým způsobem, jejich obecné vymezení, popř. také přesné vymezení geometrické, pokud je stanoveno. Zaměřím se také na ochranná pásma, jež nejsou upravena zákonem, ale například vyhláškou ministerstva či vyhláškou ozemně samosprávného celku.

Ochranná pásma zvláště chráněných území

Právní úprava: § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Zvláště chráněné území, tj. dle § 14 odst. 2: národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky.

Vznik: Vyhlášení orgánem, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem – tedy u NP zákonem, u CHKO nařízením vláda, u ostatních zvláště chráněných území orgán ochrany přírody – u NPR a NPP Ministerstvo životního prostředí vyhláškou, u PR a PP nařízením kraj.

Vymezení:

  1. individuální – v konkrétním normativním právním aktu,

  2. pokud takovýto není vydán, poté pro NPR, NPP, PR a PP jím je ozemí do vzdálenosti 50 metrů od hranic zvláště chráněného území.

Ochranná pásma památných stromů

Právní úprava: § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Památné stromy, dle § 46 odst. 1 se jedná o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí.

Vznik: Vyhlášení orgánem ochrany přírody – pověřeným obecním ořadem.

Vymezení:

  1. individuální – ve vyhlašujícím aktu,

  2. pokud není stanoveno, popř. ani vyhlášeno ochranné pásmo, je jím vždy území ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 centimetrů nad zemí.

Ochranná pásma dle zákona o státní památkové péči

Právní úprava: § 17 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, § 17 vyhlášky Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Chráněný objekt: Nemovitá kulturní památka, nemovitá národní kulturní památka, památková rezervace, památková zóna nebo jejich prostředí.

Vznik: Nemovitá kulturní památka vydáním územního rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče; u ostatních zde figuruje ještě krajský úřad, který podává návrh na tato ochranná pásma.

Vymezení: Individuální, vypracovává obecní úřad obce s rozšířenou působností, zasílá ho odborné organizaci, příslušnému stavebnímu ořadu.

Ochranná pásma vodních zdrojů

Právní úprava: § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Vodní zdroje, tj. dle § 2 odst. 8: povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

Vznik: Stanovení vodoprávním úřadem.

Vymezení:

  1. Individuálně – buď zcela, nebo se stanovením minimálních hranic, jako je tomu v následujících případech (s možnou výjimkou v odůvodněných případech).

  2. Ochranná pásma I. stupně:

    1. u vodárenských nádrží a ostatních nádrží určených pro zásobování pitnou vodou – minimálně celá plocha hladiny nádrže při maximálním vzdutí,

    2. u ostatních vodních nádrží – minimálně na hladině nádrže 100 metrů od odběrného zařízení,

    3. u vodních toků – s jezovým vzdutím na břehu odběru min. 200 metrů nad místem odběru proti proudu, 100 metrů po proudu nebo k hraně vzdouvacího objektu a 15 metrů na šířku, ve vodním toku tzn. minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru; bez jezového vzdutí na břehu odběru min. 200 metrů nad místem odběru proti proudu, 50 metrů po proudu a 15 metrů na šířku, ve vodním toku tzn. minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

    4. u zdrojů podzemní vody – minimálně s hranicí 10 metrů od odběrného místa.

  3. Ochranná pásma II. stupně – přesné vymezení na vodoprávním ořadu, vymezuje se vně ochranného pásma I. stupně, může se skládat z jednoho či více od sebe oddělených území.

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

Právní úprava: § 21 a násl. zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Přírodní léčivé zdroje (přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid – rašelina, slatina nebo bahno) a zdroje přírodních minerálních vod - § 4 odst. 1 lázeňského zákona.

Vznik: Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví.

Vymezení:

  1. Individuální ve vyhlášce ministerstva; zákon uvádí pouze příkladné vymezení pro ochranná pásma I. stupně.

  2. U přírodního léčivého zdroje minerální vody a plynu a u zdroje přírodní minerální vody se jedná o území vymezené kruhem o poloměru 50 metrů od zdroje, není-li na základě hydrogeologického šetření nutno stanovit jinak; pokud ano, vymezí se na území 10 x 10 metrů okolo zdroje pásmo fyzické ochrany zdroje; u přírodního léčivého zdroje peloidu jde o území vymezené hranicemi ložiska peloidu.

Ochranná pásma vodních děl

Právní úprava: § 58 vodního zákona.

Chráněný objekt: Vodní dílo, tj. dle § 55 odst. 1 (definice s pozitivním vymezením a demonstrativním výčtem), odst. 2 (negativní vymezení): stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným vodním zákonem, například jimi jsou: přehrady, hráze, studny, stavby čistíren odpadních vod, kanalizačních stok apod.

Vznik: Rozhodnutím vodoprávního úřadu na návrh vlastníka vodního díla.

Vymezení: Území podél vodního díla – individuální v rozhodnutí vodoprávního úřadu.

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

Právní úprava: § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Vodovodní řad jako součást vodního díla vodovodu, kanalizační stoka jako součást vodního díla kanalizace dle § 2 odst. 1 a 2 tohoto zákona.

Vznik: Dnem nabytí účinnosti zákona, resp. dnem vzniku stavby těchto vodních děl.

Vymezení: Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu 1,5 metru u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 milimetrů včetně, 2,5 metru v případě nad tento průměr; v případě, že se jedná o vodovodní řady a kanalizační stoky o průměru nad 200 milimetrů, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 metru pod upraveným povrchem, se výše uvedené vzdálenosti zvyšují o 1,0 metr.

Vztah vodního zákona k zákonu o vodovodech a kanalizacích

Podle vodního zákona se sice jedná o vodní díla, tedy spadá na ně oprava obou výše jmenovaných zákonů, ovšem režim jejich vzniku zaručuje, že bez iniciativy vlastníka vodního díla k vyhlášení jednoho a toho samého pásma nedojde dvakrát. Úprava v zákoně o vodovodech a kanalizacích tedy bude uplatněna nejdříve, je v této oblasti v podstatě speciální úpravou vůči úpravě ve vodním zákoně a také je zde vznik daných zařízení vázán přímo na jejich faktický vznik, výstavbu. Aby se zde aplikovala úprava dle vodního zákona, musel by tak rozhodnout vodoprávní úřad na návrh vlastníka tohoto vodního díla. Ten však k tomuto už nebude mít důvod v důsledku již existující ochrany v podobě stanoveného ochranného pásma zákonem o vodovodech a kanalizacích. Návrh by přesto mohl podat v případě, že by požadoval jiné než zákonné vymezení ochranných pásem. Znova by se ovšem dostal do úpravy zákona o vodovodech a kanalizacích, neboť ten v odst. 4 § 23 umožňuje v odůvodněných případech stanovení výjimky ze zákonného vymezení ochranných pásem. Pro úpravu ochranných pásem vodovodních řadů a kanalizačních stok se tedy použije zákon o vodovodech a kanalizacích.

Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy

Právní úprava: § 46 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt:

  1. Elektrizační soustava, tj. dle § 2 odst. 2 a 5: vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek a přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

  2. Život, zdraví a majetek osob.

Vznik: Dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Vymezení: Podrobně v § 46 odst. 3 až 7.

  1. U nadzemního vedení – jedná se o souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany od 1 do 30 metrů – podle velikosti napětí a skutečnosti, zda je vodič opatřen izolací či nikoli; platí zde: čím vyšší napětí vodiče, tím širší ochranné pásmo.

  2. Podzemního vedení do 110 kV včetně, vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky – 1 metr po obou stranách krajního kabelu.

  3. U podzemního vedení nad 110 kV – 3 metry po obou stranách krajního kabelu.

  4. U elektrické stanice – jde o prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od oplocení nebo vnějšího líce obvodového zdiva, a to v šířce od 1 do 20 metrů podle toho, k jakému převodu napětí zde dochází a zda se jedná o vestavěnou, zděnou, venkovní či stožárovou elektrickou stanici.

  5. U výrobny elektřiny – ochranné pásmo je zde vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 metrů kolmo na oplocení nebo vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.

Ochranná pásma plynárenských zařízení

Právní úprava: § 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Plynárenská zařízení, tj. dle § 2 odst. 2 b): plynovody, plynovodní přípojky a technologické objekty s nimi související.

Vznik: Dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Vymezení: Souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu, a to u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce – 1 metr na obě strany od půdorysu; u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek – 4 metry na obě strany od půdorysu; u technologických objektů – 4 metry na všechny strany od půdorysu; pokud se nachází plynárenské zařízení v blízkosti objektu, který by mohl ovlivnit stabilitu uložení tohoto zařízení, může Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovit rozsah ochranného pásma až na 200 metrů.

Bezpečnostní pásma

Ustanovení § 69 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, hovoří o bezpečnostních pásmech. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor, který je vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení – měřeno kolmo na jeho obrys a je určen k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

Vznik bezpečnostního pásma

Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují, jak je stanoveno v zákoně, a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je povoleno zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

Podzemní zásobníky 250 m.

Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahu:

  • nad 5 m3, do 20 m3 20 m,

  • nad 20 m3, do 100 m3 40 m,

  • nad 100 m3 do 250 m3 60 m,

  • nad 250 m3 do 500 m3 100 m,

  • nad 500 m3 do 1 000 m3 150 m,

  • nad 1 000 m3 do 3 000 m3 200 m,

  • nad 3 000 m3 300 m.

Plynojemy:

  • do 100 m3 30 m,

  • nad 100 m3 50 m.

Plnírny plynů (od technologie) 100 m.

Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m.

Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m.

Kompresorové stanice (od technologie) 200 m.

Regulační stanice vysokotlaké 10 m.

Regulační stanice velmi vysokotlaké 20 m.

Vysokotlaké plynovody:

  • do DN 100 15 m,

  • do DN 250 20 m,

  • nad DN 250 40 m.

Velmi vysokotlaké plynovody:

  • do DN 300 100 m,

  • do DN 500 150 m,

  • nad DN 500 200 m.

Ochranná pásma zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie

Právní úprava: § 87 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie.

Vznik: Dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Vymezení: Prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 metrů po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie a 2,5 metrů kolmo na půdorys výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky; při průchodu zařízení pro rozvod tepelné energie budovami se ochranné pásmo nevymezuje.

Ochranná pásma komunikačních vedení

Právní úprava: § 102 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Komunikační vedení, tj. vedení veřejné komunikační sítě.

Vznik: Dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Vymezení:

  1. u podzemního vedení – 1,5 metrů po stranách krajního vedení,

  2. u nadzemního vedení – stanoveno individuálně v územním rozhodnutí stavebního úřadu na návrh vlastníka tohoto vedení.

Vymezení ochranného pásma podzemního vedení je v tomto případě velice vágní s ohledem na to, že není jasné, zda se jedná o prostor vymezený svislými plochami, zda tedy zasahuje ochranné pásmo také do hloubky a směrem k povrchu, či pouze do stran v rovině umístění vedení rovnoběžně se zemským povrchem.

Ochranná pásma radiových zařízení a radiových směrových spojů

Právní úprava: § 103 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Rádiové zařízení (tj. dle § 73 odstavce 3: výrobek nebo jeho důležitá část, schopný komunikace na základě vyzařování nebo příjmu radiových vln s použitím radiového spektra přiděleného pro zemské nebo kosmické radiokomunikace) a rádiový směrový spoj.

Vznik: Dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Vymezení: Individuální – v územním rozhodnutí stavebního ořadu na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů.

Ochranná pásma leteckých staveb

Právní úprava: § 37 zákona o civilním letectví a § 31 zákona o ochraně veřejného zdraví.

Chráněný objekt: Letecké stavby, v případě ochranných hlukových pásem zdraví lidu.

Vznik: Dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu.

Vymezení: Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma:

  1. letišť – ta se dělí na ochranná pásma:

    1. se zákazem staveb,

    2. s výškovým omezením staveb,

    3. k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,

    4. s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,

    5. hluková,

    6. ornitologická,

  2. leteckých pozemních zařízení – ta se dále dělí na ochranná pásma:
    1. radionavigačních zařízení,

    2. světelných zařízení.

Ad 1. V.: Tento druh ochranného pásma letiště je zvlášť upraven právním předpisem, a to zákonem o ochraně veřejného zdraví. Navrhnutí takovéhoto ochranného pásma je ponecháno na vůli provozovatele letiště. Ten dle odst. 2 § 31 je toto však povinen navrhnout vždy, pokud se jedná o veřejné mezinárodní letiště s více než 50 000 starty nebo přistáními ročně a dále o vojenské letiště.

Výše uvedené dělení ochranných pásem je výsledkem novely zákona o civilním letectví – zákona č. 225/2006 Sb. Změna zákona nastala nejen v dělení ochranných pásem, ale také v jejich vymezení – jak pojmovém, tak faktickém.

Metrické vymezení ochranných pásem se však nevytratilo úplně – upravuje jej předpis Ministerstva dopravy, který zpracoval Úřad pro civilní letectví. Jedná se o letecký předpis Letiště (L 14), ten ve své hlavě 11 jednotlivé druhy ochranných pásem letišť i leteckých pozemních zařízení zevrubně definuje spolu s podrobným grafickým nákresem, stanovuje jejich přesné faktické vymezení, režim ochrany či podmínky jejich dokumentace.

Ochranná pásma drah

Právní úprava: § 8 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Dráha (tj. dle § 2 odst. 1: cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy), kromě dráhy vedené po pozemních komunikacích a vlečky v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu – pro ně se ochranné pásmo nezřizuje.

Vznik: Ex lege, resp. vzniká zároveň se vznikem samotné dráhy.

Vymezení: Prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou, jež je vedena:

  1. u celostátní a regionální dráhy – 60 metrů od osy krajní koleje, nejméně však 30 metrů do hranic obvodu dráhy,

  2. u celostátní dráhy, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h -100 metrů od osy krajní koleje, nejméně 30 metrů od hranic obvodu dráhy,

  3. u vlečky – 30 metrů od osy krajní koleje,

  4. u speciální dráhy – 30 metrů od hranic obvodu dráhy, u jejich tunelů -35 metrů od osy krajní koleje,

  5. u lanové dráhy – 10 metrů od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje,

  6. u tramvajové a trolejbusové dráhy – 30 metrů od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

Ochranná pásma krematorií a veřejných pohřebišť

Právní úprava: § 12 a 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Provoz krematoria, provoz a důstojnost veřejného pohřebiště, stavby a činnosti v jejich ochranných pásmech.

Vznik: Ex lege povinnost zřídit územním rozhodnutím.

Vymezení: Území v šíři nejméně 100 metrů od krematoria či veřejného pohřebiště.

Ochranná pásma objektů důležitých pro obranu státu

Právní úprava: § 44 zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Život, zdraví a majetek osob; objekty důležité pro obranu státu, tj. dle § 29 odst. 1 a 2 pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil, dále například: pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel či pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.

Vznik: Rozhodnutím Ministerstva obrany po dohodě s příslušnými správními úřady a vlastníky přilehlých pozemků; zřízení se oznamuje veřejnou vyhláškou.

Vymezení: Individuálně v rozhodnutí Ministerstva obrany.

Silniční ochranná pásma

Právní úprava: § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění.

Chráněný objekt: Dálnice, silnice, místní komunikace I. nebo II. třídy, jejich provoz – mimo souvisle zastavěné území obcí.

Vznik: Dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby.

Vymezení: Je jím prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 metrů a ve vzdálenosti:

  1. u dálnic, rychlostních silnic nebo rychlostních místních komunikací -100 metrů od osy přilehlého jízdního pásu anebo od osy větve jejich křižovatek (pokud by pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří jeho hranic hranice silničního pozemku); 250 metrů pro případ povolování zřizování reklamních poutačů apod.,

  2. u ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací II. třídy -50 metrů od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu,

  3. u silnic II. třídy nebo III. třídy a místních komunikací II. třídy – 15 metrů od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu.

Ochranná pásma mohou být zřízena také jen po jedné straně vozovky.

Jediná právní úprava silničních pásem upravuje také vertikální rozměry prostoru ochranného pásma. Některé ostatní úpravy také vymezují ochranné pásmo jako prostor (ne území) ohraničený svislými plochami, nespecifikují však, do jaké výšky tento prostor sahá.

Ochranná pásma státních etalonů

Právní úprava: § 5 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný objekt: Státní etalony.

Vznik: Dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu.

Vymezení: Individuální, v konkrétním územním rozhodnutí.

Ochranná pásma podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu

Právní úprava: § 4 a násl. vládního nařízení 29/1959 Sb., o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu.

Chráněný objekt: Plynulý provoz potrubí, bezpečnost osob a majetku.

Vznik: Ex lege s podmínkou existence samotného potrubí.

Vymezení: Prostor vymezen svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 metrů po obou stranách od osy potrubí.

V minulosti byla právní úprava ochranných pásem potrubí pro pohonné látky a ropu (dále jen "potrubí“) upravena šířeji, resp. používala se na něj přiměřeně právní úprava § 30 o ochranných pásmech zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon). Ten byl zrušen zákonem č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, který byl k 1. 1. 2001 derogován energetickým zákonem. Zákon č. 222/1994 Sb., ve svých přechodných ustanoveních uváděl, že ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů zůstávají zachována i po účinnosti tohoto zákona. Přechodná ustanovení energetického zákona už zachování dosavadních ochranných pásem specifikují na ochranná pásma teplárenská a ochranná pásma v elektroenergetice, mezi něž tím pádem ochranná pásma potrubí již nespadají. Případná nově vzniklá ochranná pásma potrubí se tak budou řídit pouze vládním nařízením č. 29/1959 Sb., který ovšem tato upravuje ne příliš podrobně.

Ostatní ochranná pásma

Některá jiná ochranná pásma nejsou podobně jako ochranná pásma potrubí přímo definována v zákoně, ale jsou zmíněna v některých prováděcích právních předpisech. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů, byla přijata k provedení stavebního zákona č. 50/1976 Sb. I když tento již pozbyl očinnosti, vyhláška dosud zrušena nebyla a nebyla ani přijata vyhláška nová, jež by upravovala stejnou materii a použila by se tak přednostně. Vyhláškou č. 137/1998 Sb., § 54 je tak dána povinnost stanovit ochranná pásma staveb pro výrobu a skladování podle druhu výroby, skladovaných hmot a výrobků a druhu unikajících škodlivin a ochranná pásma staveb pro chov hospodářských zvířat. Výše uvedená vyhláška zrušila vyhlášku č. 83/1976 Sb., která těchto pásem definovala daleko vícenapříklad ochranná pásma staveb občanského vybavení v obytné zóně (stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví atd.) či ochranná pásma průmyslových závodů. Dnes již při potřebě zřízení ochranného pásma kolem výše uvedených budov bude postupováno pouze podle obecné úpravy ve stavebním zákoně a ochranné pásmo tak vznikne dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. V právních předpisech územně vyšších samosprávných celků, konkrétně ve vyhláškách, jimiž se vymezuje závazná část územního plánu, se můžeme setkat s ochrannými pásmy nadregionálních biokoridorů jako jednoho z prvků územního systému ekologické stability krajiny. Tato ochranná pásma budou také vznikat na základě územního rozhodnutí. V případě jejich stanovování však půjde o výjimečné případy, jelikož dostatečnou ochranu nadregionálním biokoridorům poskytují jejich vlastní ochranné zóny.

Ochranné pásmo lesa

V některých případech se pojmu "ochranné pásmo“ používá velmi hojně mezi laickou veřejností, ale v zákoně a ani v jiných právních předpisech, takové konkrétní ochranné pásmo stanoveno nenajdeme. Například pojem "ochranné pásmo lesa“. S tímto slovním spojením se můžeme setkat na některých internetových stránkách obcí, v některých opatřeních obecné povahy, která vydávají apod. Důvodem pro jeho používání je skutečnost, že zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "lesní zákon“), ve svém znění ve dvou případech, kdy stanovuje určitá omezení, tyto váže nejen na pozemek plnící funkci lesa, ale také na území do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. V prvním případě v § 14 odst. 2 jde o nutnost souhlasu pro toto území příslušného orgánu státní správy lesů k rozhodnutí stavebního úřadu či jiného správního orgánu, ve druhém v § 20 odst. 2 jde o zákaz rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně v tomto území (netýká se činností při hospodaření v lese).

Vznik ochranných pásem

Základní podmínkou vzniku ochranného pásma je existence účinného obecně závazného právního předpisu, který stanoví možnost jejich vzniku po splnění předem daných podmínek. Česká právní úprava tedy zákonnou normou poskytuje dispozici k tomu, aby ochranné pásmo vzniklo, jeho vznik je však již vázán na aktivní chování orgánů, jmenovaných v jednotlivých právních opravách. Výjimkou je situace, kdy je vznik ochranného pásma přímo vázán na účinnost právního předpisu, jako je tomu například u ochranných pásem zdrojů minerálních vod, která vznikají nabytím účinnosti vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. Naopak v některých případech, kde by se mohlo zdát, že ochranná pásma také vznikají přímo ex lege, tato vyžadují ke svému vzniku splnění některé z faktických podmínek, jako například existenci určitého zařízení – dráhy apod.

Možnosti vzniku ochranných pásem

Stávající právní úprava nabízí tyto možnosti vzniku ochranných pásem:

  1. vznik ochranného pásma přímo ex lege za podmínky, že existuje objekt, který jím má být chráněn,

  2. ze zákona povinné (za splnění daných podmínek) zřízení ochranného pásma správním orgánem,

  3. vznik ochranného pásma je ponechán na zvážení správnímu ořadu,

  4. vznik ochranného pásma je stanoven zvláštním zákonem, kdy je ale potřeba k jeho vzniku rozhodnutí konkrétně stavebního úřadu v územním řízení dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavebního zákona“ či "stavební zákon“),

  5. vznik ochranného pásma je na základě rozhodnutí stavebního úřadu v územním řízení, které je ovšem podmíněno souhlasem či projednáním s jiným správním orgánem (vždy konkrétním dle typu chráněného objektu),

  6. vznik ochranného pásma nabytím účinnosti podzákonného právního předpisu na základě zmocnění právním předpisem zákonným.

Ad 1. První příklad je v českém právu ojedinělý – "ochranné pásmo dráhy tvoří ...“ , "Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.“ Dalším příkladem jsou ochranná pásma vodovodních řádů a kanalizačních stok či ochranná pásma památných stromů. Na jejich ochranu klade zákon značný důraz, a proto i pro případ, že správní orgán pásmo nevyhlásí, vzniká toto ex lege.

Ad 2. Druhou možnost můžeme nalézt v § 15 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "veterinární zákon“), kde je stanoveno, že v případě, že dojde k potvrzení výskytu nebezpečné nákazy, nařídí příslušný orgán zřízení ochranného pásma. Stejným způsobem vznikají ochranná pásma vodních zdrojů, u kterých dle § 30 vodního zákona po přesažení určitého množství odběru za rok je vodoprávní úřad povinen stanovit k zajištění jejich ochrany ochranná pásma. V případě menšího než stanoveného množství odběru je rozhodnutí ponecháno na zvážení správního orgánu, tedy se jedná o třetí možnost vzniku.

Ad 3. Třetí variantu nalezneme například opět v § 37 zákona o ochraně přírody a krajiny: "Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo...Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem.“ Tato dispozice orgánu ochrany přírody platí pro všechna zvláště chráněná území. Pokud je tedy nevyhlásí u národních parků a chráněných krajinných oblastí, bude platit pouze jejich individuální zabezpečení ochrany pomocí jejich vnitřního rozčlenění na zóny s různým stupněm ochrany. V případě ostatních zvláště chráněných území je nevyhlášení zabezpečeno stanovením parametrů pásem přímo v zákoně, podobně jako u ochranných pásem památných stromů. Zvláštní způsob vzniku v rámci dispozice správního orgánu se uplatňuje u ochranných pásem vodních děl v § 58 vodního zákona: "Vodoprávní úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany rozhodnutím stanovit ochranná pásma...“

Ad 4. Tento typ vzniku je v českém právním řádu velice častý.

Vznik ochranného pásma

Možnost vzniku ochranného pásma je opět dána zákonem, vznik je ovšem vázán na nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Česká právní úprava však nabízí ještě jednu možnost vzniku ochranného pásma, a to vznik přímo nabytím právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby konkrétního zařízení – toto je případ silničních ochranných pásem. Stejné stanoví zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ten řeší danou úpravu již obecným odkazem na zvláštní právní předpis, podle něhož je vydáno rozhodnutí, jehož nabytím právní moci dané ochranné pásmo vzniká.

Některé právní úpravy dokonce vůbec nespecifikují, o jaké územní rozhodnutí jde o: § 46, 68 a 87 energetického zákona.

Ad 5. Například v zákoně č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o civilním letectví“): "Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ke zřízení ochranného pásma je nutný souhlas Úřadu“ – tím je v tomto případě Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze. Zde jsou tedy v podstatě podmínky tři: existence letecké stavby, územní rozhodnutí podmíněné souhlasem ?řadu a pro vydání územního rozhodnutí o ochranném pásmu nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí je potřeba vyjádření odborné organizace státní památkové péče.

Ad 6. Tento způsob vzniku nalezneme u úpravy ochranných pásem zdrojů: "K ochraně zdroje ..., stanoví ochranná pásma ministerstvo vyhláškou. Návrh na stanovení ochranných pásem ministerstvo projedná s dotčenými správními ořady podle zvláštních právních předpisů (např. zákon o ochraně přírody a krajiny, horní zákon) a s obcemi, na jejichž území mají být ochranná pásma stanovena.“

Nejednotnost právní úpravy

Česká právní úprava ochranných pásem je značně nejednotná. I když zde existuje obecná právní úprava, která platí, pokud zvláštní

Nahrávám...
Nahrávám...