dnes je 28.3.2024

Input:

Technické provedení gravitačních shozů - konstrukční řešení šachet z požárního hlediska a shozy stavebních odpadů

2.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.12.6
Technické provedení gravitačních shozů – konstrukční řešení šachet z požárního hlediska a shozy stavebních odpadů

Ing. Bohumír Číhal

Konstrukční řešení šachet z požárního hlediska

Šachty z obecného hlediska a průchody potrubí stavebními konstrukcemi představují značné požární riziko a ve vztahu k charakteru objektu je třeba jejich konstrukčnímu řešení věnovat patřičnou pozornost.

Šachty pro shozy prádla a odpadků, u nichž v patě šachty bývá napojena shromažďovací místnost a v běžných podlažích příp. technická místnost pro přístup ke shozu, patří ke skupině šachet bez vnitřních instalací. Rizika vertikálního šíření požáru šachtami se úměrně zvyšují chybným požárním řešením, mezi rozhodující faktory zejména patří

  • nedostatečná požární odolnost revizních a vhozových dvířek a opláštění šachty,

  • chybně řešené požární ucpávky,

  • usazované nečistoty – zejména prach a mastnota,

  • nepřístupnost soukromých prostor šachet pro možnost požární sanace.

Z hlediska vertikálního šíření požáru jsou nejvíce rizikové bytové šachty, kde vzniká ohnisko požáru téměř vždy mimo šachtu (nejčastěji v kuchyni). Šachta se tak většinou stává pro požár pouze cestou ("požárním mostem") a riziko rozšíření požáru do navazujících prostor je přímo úměrné (ne)kvalitě požárního řešení šachty. Pozornost je třeba věnovat též navazujícím technickým prostorám a zařízením (vč. vyústění střešním pláštěm).

Represivní zásah při požáru šachet bývá pro hasiče velmi zrádný. Požárem může být napadeno nebo přímo ohroženo více požárních úseků napojených na šachtu a hasiči nemusí znát přesnou polohu ohniska požáru (např. jsou přivoláni k požáru bytu, z něhož vychází kouř a příčina může být v jiném bytě). Šachty jsou při zásahu prolévány hasivem (ze střechy nebo z interiéru) a hašen může být dlouhou dobu následek, nikoliv příčina požáru. Vznikají sekundární škody promáčením.

Základní pilíře požární bezpečnosti staveb jsou pasivní a aktivní požární ochrana. Pasivní ochrana je základní schopnost budovy jako celku vzdorovat požáru díky dispozičnímu a konstrukčnímu řešení. Z hlediska omezení vertikálního a horizontálního šíření požáru v budovách je hlavním principem pasivní požární ochrany členění interiéru do požárních úseků, které jsou ohraničeny požárně dělícími konstrukcemi a výplněmi otvorů v těchto konstrukcích řešenými jako požární uzávěry. Aktivní požární ochrana doplňuje ochranu pasivní o systém požárně-bezpečnostních zařízení, který samočinně nebo řízeně reaguje a likviduje, případně snižuje účinek vznikajícího požáru v jeho počáteční fázi. V rámci shozových šachet je ve většině případů využíván pouze pasivní způsob ochrany.

Varianty prostupu stropem

Z požárního hlediska mohou nastat prakticky dva případy prostupu shozu stropními konstrukcemi: průběžná šachta nebo šachta horizontálně členěná.

Obr. č. 17: Varianty konstrukčního řešení šachet

Legenda k obrázku: PÚ = požární úsek

Šachta, shoz a sběrná místnost pro vyústění shozu, pokud procházejí více požárními úseky, tvoří samostatný požární úsek (zpravidla min. III. SPB) a musí být k tomu při stavebním řešení přihlíženo. Požární uzávěry se navrhují typu EW (omezující šíření tepla), do chráněné únikové cesty EI (bránící šíření tepla) a těsné proti průniku kouře.

Poznámka:

Stupeň požární bezpečnosti (SPB) vyjadřuje míru požárního rizika v požárním úseku a schopnost jeho nosných a požárně dělících konstrukcí čelit účinku požáru. Značí se římskými číslicemi od "I" (nízké požární riziko, nebo bez rizika) až "VII" (vysoké požární riziko). O výši SPB rozhoduje požární výpočtové zatížení, konstrukční systém objektu (nehořlavý, smíšený, hořlavý) a jeho požární výška.

Požadavky na stavební výrobky a stavební konstrukce, popř. na požárně bezpečnostní zařízení ve vztahu k ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty (2009), ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty (2010) a k navazujícím normám, podle nichž je navrhována požární bezpečnost stavebních a technologických objektů v ČR upřesňuje ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení (2016).

Stěny shozových šachet

Konstrukčně jsou šachtové stěny s požární odolností nejčastěji řešeny jako vyzdívané z příčkových tvárnic (plné, dutinové), nebo montované s využitím požárně deskových obkladů, kotvených do kovových roštů. Základní požadavky na šachtové stěny z požárního hlediska jsou

  • požadovaná požární odolnost (30, 45, 60, 90 minut – výjimečně vyšší) z obou stran,

  • druh konstrukce DP1 případně DP2 (I. a II. SPB),

  • revizní dvířka a vhozy s požadovanou odolností (15, 30 nebo 45 minut) – požární uzávěr,

  • požární utěsnění konstrukčních spár (tj. styku šachtové stěny s navazující požárně dělící konstrukcí),

  • mechanická odolnost a stabilita.

Šachty mají často rozdílné dispoziční, konstrukční a technické řešení a stanovení požárního výpočtového zatížení by bylo pro běžné případy nepatřičně obtížné. Proto se výpočet požárního zatížení běžně neprovádí a nejnižší SPB se určuje přímo s ohledem na druh přepravované látky a typ rozvodu v šachtě. Např. pro hořlavé látky (vč. kabelových rozvodů) o celkovém světlém průřezu všech potrubí do 1 000 mm2, při požární výšce do 22,5 m – II. SPB, nad 22,5 m do 45 m – III. SPB, nad 45 m – IV. SPB. Obdobně roste SPB s velikostí světlého průřezu.

Pro nosné a požárně dělící konstrukce se rozlišují druhy konstrukčních částí DP1 (zcela nehořlavé konstrukce nebo vrstevnaté prvky kostrového typu s nehořlavými prvky), DP2 (nejčastěji prvky s hořlavou nosnou kostrou a nehořlavým

Nahrávám...
Nahrávám...