To, že na úseku stavebního práva lze jednáním lze naplnit skutkovou podstatu přestupku či jiného správního deliktu, a to především porušením povinností stanovených stavebním zákonem, je faktem obecně známým. Určitá práva a veřejné zájmy nicméně v této oblasti chrání i předpisy trestněprávní, které dopadají zejména na ty případy, kdy má porušení stavebně právních předpisů vážné následky na zdraví či dokonce životě osob.
Jedním z takových případů se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. 4 Tdo 1316/2014, kde Nejvyšší soud řešil v souvislosti se stavební činností trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti (ust. § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákona). V tomto řízení byl projednáván případ, kdy obviněný coby jediný společník a zároveň jediný odpovědný pracovník stavební firmy opravoval střešní plášť na výtahové šachtě bytového domu, a přitom nedostatečně zatížil položené vrstvy, přičemž horní vrstvu tvořily betonové dlaždice. V důsledku poměrně extrémních větrných podmínek došlo k uvolnění položených vrstev a pádu jedné dlaždice. Tou byla způsobená škoda zdraví osoby, která se nacházela v prostoru u bytového domu.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný dovolání. V něm zejména namítal, že nebylo zjištěno, zda dlaždice umístil na střeše skutečně on, případně, zda s nimi ještě někdo další…