dnes je 2.7.2022

Input:

Územně plánovací dokumentace

20.8.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zajímavý článek zpracovaný formou otázek a odpovědí na téma územně plánovací dokumentace - přechodná ustanovení stavebního zákona.

Otázka:

V přechodných ustanoveních stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se v bodě (4) mimo jiné praví „Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně musí být z této dokumentace vypuštěny“.

Nikde se mi však nedaří zjistit, kterých částí územně plánovací dokumentace se to týká, respektive kterých regulativů. V otázkách a odpovědích na webu Ústavu územního rozvoje jsem pod pojmem „Prostorová regulace“ našel jedinou zmínku, že např. regulativ který stanovuje tvar a sklon střechy – střecha sedlová se sklonem 30 – 45° do územního plánu nepatří. Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím (§ 43 odst. 3 stavebního zákona). Mé otázky tedy jsou:

  1. Jaké další typy regulativů do ÚP nepatří a kde najdu jejich výčet? Nebo opačně, kde najdu výčet regulativů/limitů, které v ÚP být mohou.
  2. Na různých webech obcí jsem z jejich ÚP zjistil značné rozdíly v chápání toho, jak pojmout a uplatnit termín „regulace intenzity využití plochy“. Osobně se domnívám, že tímto kritériem je poměr zastavěné plochy k ploše celkové (možná i v kontextu odstupu staveb). Existuje nějaký metodický pokyn MMR či jiné instituce, nebo obecná definice, které by pojem „regulace intenzity využití plochy“ blíže specifikovaly?
  3. Může limit na zastavěnou plochu budov figurovat ÚP obce nebo se má používat spíše v plánu regulačním?
  4. Konkrétně může ÚP obsahovat limit na zastavěnou plochu „jednoduché stavby“ do 25 m2, když zákon připouští na ohlášení stavby do 50 m2 a ještě i možnost udělení výjimky, takže eventuálně i možnost zastavěné plochy větší než 50 m2?

 

Odpověď:

Na Vaše dotazy bohužel neexistuje zcela jednoznačná a konkrétní odpověď, protože k Vámi citovanému přechodnému ustanovení žádná oficiální (ani neoficiální) metodika orgány k tomu zmocněnými vydána dosud nebyla. Uvedené přechodné ustanovení novely v souvislostech územního plánu reaguje hlavně na novelizované ust. § 43 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím. Abychom tedy mohli alespoň rámcově zodpovědět otázku, co tedy do územního plánu patří či nepatří, je třeba vycházet ze stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, které obsah územního plánu, regulačního plánu a územního rozhodnutí determinují (vyhláška č. 500/2006 Sb. a vyhláška č. 503/2006 Sb.). Jednoznačně tak lze např. říci, že do územního plánu nepatří určení prostorového řešení stavby, maximální výška stavby, půdorysná velikost stavby, její minimální vzdálenost od hranic pozemků apod. Pokud však nahlédneme do obsahu územního plánu, zjistíme, že některé kategorie, typicky prostorová regulace, se u jednotlivých institutů překrývají. I územní plán např. stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek krajinného rázu (např. výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby, intenzita využití pozemku aj.). U těchto kategorií je základní rozdíl mezi přípustným obsahem územního plánu a územního rozhodnutí takový, že v územním rozhodnutí se

Nahrávám...
Nahrávám...