dnes je 30.9.2022

Input:

Územní řízení

11.2.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2
Územní řízení

5.2.1
Umísťování staveb, terénních úprav a zařízení

Ing. Bohumír Číhal

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012, zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb. upravuje územní řízení obdobně jako předchozí právní úprava (zákon č. 50/1976 Sb., z něhož koncepčně vychází) jakožto součást úpravy územního plánování. Územní řízení, resp. územní rozhodnutí představuje nástroj územního plánování – po územně plánovacích podkladech, politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci. Územním rozhodnutím se stanovují podmínky pro utváření, to jest využití a uspořádání území, zpravidla s trvalými účinky a důsledky, a proto je územní rozhodování velmi důležitou částí stavebního zákona.

Stavební zákon umožňuje umísťování staveb, terénních úprav a zařízení a provádění dalších změn v území územním rozhodnutím, nejedná-li se o stavby, terénní úpravy a zařízení, které tomuto postupu nepodléhají (a které jsou v zákoně uvedeny), anebo se nejedná o stavby terénních úprav a zařízení a další změny v území, které lze umístit v tzv. zjednodušeném řízení, nebo na základě územního souhlasu, popřípadě nelze-li nahradit vydání územního rozhodnutí uzavřením veřejnoprávní smlouvy. Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán, nebo pokud se vydává společné povolení.

Náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí, jakož i náležitosti územních rozhodnutí a další podrobnosti související s územním řízením (a řízením stavebním) stanovují prováděcí právní předpisy, a to především vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření a vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Podrobnosti k obecným podmínkám a požadavkům na využití a uspořádání území, zejména členění území na pozemky a požadavky na umísťování staveb na pozemky, stanovuje prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

Podrobnosti k obecným podmínkám a požadavkům technickým (jejichž posuzování je v územním řízení spíše doplňující) stanovuje prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa (účinnost od 1. 1. 2018). Podrobnosti týkající se bezbariérového uspořádání území a užívání staveb stanovuje prováděcí vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. V hlavním městě Praze platí společně Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, tzv. Pražské stavební předpisy (novela sz ponechala zmocnění Prahy vydávat vlastní stavební předpisy).

Samosprávné orgány obcí a krajů mohou základní rámec pro rozhodování v územním řízení vymezit prostřednictvím schválených územně plánovacích dokumentací, a to zásad územního rozvoje (pro území kraje), územního plánu (pro území obce) a regulačního plánu pro část území obce (v případě hl. m. Prahy se pořizuje a schvaluje jednak metropolitní plán, jednak územní plány pro vybrané části území). Ve správních řízeních rozhodují ve správním území krajů a obcí správní orgány v přenesené působnosti výkonu státní správy stavební úřady, jimž je svěřeno významné poslání určovat konkrétní podmínky výstavby svými správními rozhodnutími. To zároveň těmto orgánům přináší povinnost koordinovat v daném území různé zájmy a v neposlední řadě i velkou odpovědnost za správu území.

K vedení územního řízení jsou příslušné obecné stavební úřady, pokud stavební zákon nebo jiné zákony nestanoví jinak. Územní rozhodnutí vydávají většinou obecné stavební úřady obcí s přenesenou, popřípadě s rozšířenou působností; krajské úřady vydávají územní rozhodnutí v případech, kdy tak podle zákona mohou učinit (např. u stavby na území více stavebních úřadů, nebo v některých složitých případech na základě vyhrazené pravomoci stavebního úřadu), výjimečně i MMR na základě vyhrazené pravomoci stavebního úřadu u staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s mimořádnými negativními vlivy na životní prostředí nebo u staveb s vlivem na území sousedních států. Na území vojenských újezdů jsou příslušné k územnímu řízení újezdní úřady (území újezdů a seznam jejich úřadů stanoví zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Územní rozhodnutí vydávají také jiné orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon, a v tom případě mohou rozhodnutí vydat jen se souhlasem, resp. v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu obecného, místně pro stavbu příslušného. V praxi se jedná o rozhodnutí o změně využití území (např. dobývací prostor podle horního zákona) nebo o rozhodnutí o ochranném pásmu (např. nemovitých kulturních památek podle zákona o státní památkové péči). Je však nutno zároveň připomenout, že řada právních předpisů stanoví ochranná pásma přímo, a v těchto případech se územní rozhodnutí nevydává.

V souladu s ustanovením § 4 SZ (v souběhu s ustanoveními § 2 až § 8 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů) jsou orgány územního plánování a stavební úřady povinny přednostně využívat zjednodušující postupy tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány, a v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci, zejména u jednodušších staveb, pouze jedno rozhodnutí, aby upustily od dalšího povolování záměru. Proto stavební úřad může (je oprávněn) dle zákona č. 183/2006 Sb.:

  • dle § 94a stavebního zákona vést územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí;

  • spojit různá řízení vedená podle stavebního zákona, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán;

  • dle § 95 stavebního zákona rozhodnout o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení;

  • dle § 96 stavebního zákona místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu;

  • vydat dle § 96a stavebního zákona společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru;

  • na žádost stanovit v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací uvedených v ustanovení § 104 odst. 1 písm. f) až i), že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení (toto řešení je možné v případě, že to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů nebo ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků řízení);

  • uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu dle § 78a stavebního zákona o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. (Podmínkou pro to je ovšem souhlas třetích stran smlouvy, jimiž se rozumí dotčené správní orgány a osoby, které by byly účastníky územního řízení);

  • uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu dle § 78a a § 116 stavebního zákona, jímž se nahradí územní rozhodnutí i stavební povolení jednou smlouvou. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. (Podmínkou pro to je ovšem souhlas třetích stran smlouvy, jimiž se rozumí dotčené správní orgány a osoby, které by jinak měly postavení účastníků řízení).

Určujícím pro aplikaci zjednodušujících

Nahrávám...
Nahrávám...