dnes je 29.6.2022

Input:

Územní řízení

11.2.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.2
Územní řízení

POVINNOST VYŽÁDÁNÍ ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ ČI ÚZEMNÍHO SOUHLASU

Stavební zákon vyžaduje, aby stavby a jejich změny byly posouzeny z hlediska požadavků území a vlivu uvažované stavby na území. Posouzení probíhá v územním řízení anebo, u jednodušších stavebních záměrů, udělením územního souhlasu na základě oznámení záměru. Na místo územního rozhodnutí o umístění stavby, o změně ve využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, lze uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu podle § 78a SZ.

Územní rozhodnutí ani územní souhlas se pro umístění stavby nebo jejich změny nevyžaduje pouze ve výjimečných případech uvedených v § 79 odst. 2. Územní rozhodnutí ani územní souhlas nevyžaduje podle podle § 79 odst. 6 údržba stavby a stavební úpravy dokončené stavby.

Stavební zákon rozeznává několik druhů územních rozhodnutí, a to:

  • rozhodnutí o umístění stavby,

  • o změně využití území,

  • o změně vlivu užívání stavby na území,

  • o dělení nebo scelování pozemků,

  • o ochranném pásmu.

Ze všech druhů územních rozhodnutí se budeme věnovat územnímu rozhodnutí o umístění stavby a územnímu rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území.

Územní rozhodnutí o umístění stavby vyžadují všechny nové stavby a jejich změny s výjimkami uvedenými v § 79 odst. 2.

Územní rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové změny ve způsobu užívání stavby (viz § 126 a 127), pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb., a dále takové změny užívání, které mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Vždy však bude na rozhodnutí stavebního úřadu, aby ve lhůtě 30 dnů od oznámení zamýšlené změny užívání posoudil nejen to, zda změna bude vyžadovat povolovací rozhodnutí o změně užívání, ale i to, zda oznámená změna je takové povahy, že si vyžádá posouzení v územním řízení. Dospěje-li k závěru, že oznámená změna v užívání stavby vyžaduje posouzení vlivů užívání stavby na území, vyzve usnesením vlastníka stavby k podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, ve kterém posoudí očekávané vlivy změny užívání stavby.

Územní rozhodnutí vydávají místně příslušné stavební úřady po provedeném územním řízení nebo zjednodušeném územním řízení. Oba typy územních řízení se zahajují na žádost. Stavební zákon předepisuje v § 86, které doklady musí být žádosti připojeny. Žádost se podává na předepsaných formulářích, které jsou uvedeny v Příloze č. 3 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

Dále se k žádosti připojí zákonem předepsané doklady, a to:

  • doklad o existenci práva k pozemku, které žadatele opravňuje provést požadovanou stavbu, tento doklad se nepřikládá, je-li potřebné právo zjistitelné v katastru nemovitostí (vlastnické právo),

  • pokud žadatel výše uvedená práva k pozemku nemá a pro navrhovaný účel se nedá pozemek vyvlastnit, doloží se souhlas vlastníka pozemku s jeho ověřeným podpisem,

  • rozhodnutí dotčených orgánů,

  • závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení,

  • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury,

  • dokumentaci záměru zpracovanou podle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

O zahájení řízení vyrozumí stavební úřad účastníky řízení. Oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků řízení. V řízení s velkým počtem účastníků se podle § 87 odst. 3 účastníkům, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, doručuje oznámení veřejnou vyhláškou. Tito účastníci jsou v oznámení o zahájení řízení a ostatních písemnostech identifikováni označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí.

Veřejné ústní jednání se nařizuje v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů podle zák. č. 100/2001 Sb., dále u záměrů umísťovaných v území, pro které nebyl vydán územní plán. Konání veřejného ústního jednání musí být oznámeno veřejnosti.

Žadatel musí zajistit, aby informace o záměru spolu s jeho grafickým vyjádřením byla, až do doby nařízeného veřejného ústního jednání, zveřejněna na místě určeném stavebním úřadem nebo na stavebním pozemku nebo stavbě.

Pokud žadatel nesplní tuto povinnost, stavební úřad nařídí opakované ústní jednání, pokud by porušení této povinnosti mělo za následek zkrácení práv účastníků řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.

Veřejného ústního jednání se mohou vedle účastníků řízení a dotčených orgánů zúčastnit i další osoby (veřejnost), které mají právo nejen účastnit se projednání, ale i vyjadřovat se k projednávanému záměru. Stavební úřad musí vyjádření z řad veřejnosti posoudit a v odůvodnění rozhodnutí vyhodnotit.

Námitky účastníků řízení, stanoviska dotčených orgánů a vyjádření veřejnosti musí být učiněna nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Územním rozhodnutím se schvaluje navržený záměr, stanoví se podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro zpracování projektové dokumentace. V územním rozhodnutí o umístění stavby musí být podmínkami vždy vymezen stavební pozemek a umístění stavby na pozemku.

Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně ve využití území, změně vlivu užívání stavby na území a o dělení a scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci. V územním rozhodnutí stavební úřad stanoví dobu jeho platnosti, má-li být delší, než stanoví zákon.

Stavebním úřadem může být stanovena delší lhůta, nejdéle však 5 let. Lhůta platnosti může být ještě před jejím uplynutím prodloužena.

Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti, jestliže

  • bylo-li na základě žádosti podané v době platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí,

  • nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášené stavby,

  • v době jeho platnosti započato s využitím území,

  • oznámení a předložení certifikátu v době platnosti,

  • návrh na veřejnoprávní smlouvu nahrazující stavební povolení podán v době jeho platnosti a ta nabyla účinnosti.

Vydané a pravomocné územní rozhodnutí lze k žádosti oprávněné osoby změnit, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Návrh na změnu územního rozhodnutí projedná stavební úřad v rozsahu této změny, a to stejným procesem jako projednával žádost. Územní rozhodnutí lze dále změnit nebo zrušit z moci úřední, a to v řízení o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.

POVOLENÍ REALIZACE STAVBY

Tímto souhrnným názvem – povolení realizace stavby – lze označit možnost realizace stavby:

  1. na základě ohlášení,

  2. stavebního povolení,

  3. certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem,

  4. veřejnoprávní smlouvy.

ad 1. Ohlášení stavby

Stavby uvedené v § 104 lze realizovat na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Ohlášení musí být učiněno na formuláři, který tvoří Přílohu č. 1 k vyhlášce č. 526/2006 Sb., a musí obsahovat náležitosti uvedené v § 105 odst. 1 a 2, a to:

  • údaje o stavebníkovi,

  • o pozemku,

  • ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu,

  • o způsobu a době provádění stavby a její jednoduchý technický popis.

K ohlášení se připojí doklad prokazující, že ohlašovatel má ke stavebnímu pozemku právo, které ho opravňuje realizovat na pozemku ohlášenou stavbu. Tento doklad se nepřikládá, je-li existence toho práva ověřitelná v katastru nemovitostí.

Projektová dokumentace se přikládá k ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až e). Jde o tyto stavby:

  1. stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,

  2. podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem,

  3. stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,

  4. stavby do 50 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

  5. stavby pro reklamu.

Je-li ohlášení úplné, stavební úřad vydá do 30 dnů ode dne ohlášení souhlas s provedením ohlášeného záměru.

Není-li ohlášení úplné nebo jinak nesplňuje oznámený záměr podmínky pro vydání souhlasu, stavební úřad usnesením rozhodne o provedení stavebního řízení.

Souhlas s realizací stavby platí 12 měsíců od jeho vydání. Pokud v této lhůtě realizace stavby nebyla zahájena, souhlas pozbývá platnosti. Lhůta platnosti se

Nahrávám...
Nahrávám...