dnes je 4.10.2022

Input:

Vady podzemních vedení – zemní práce

24.10.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zásadou technického dozoru na stavbách by mělo být závadám a poruchám předcházet a ne je pouze zjišťovat a odstraňovat.

Pomineme-li podzemní sítě tvořící samostatné stavební dílo, obvykle značného rozsahu a významu, jako jsou městské kolektory, stokové sítě, dálkové vodovody a podobně, jsou podzemní sítě zdánlivě nenápadnou, mnohdy okrajovou součástí jiného stavebního díla. Svou koncepcí a provedením ho však mohou nemalou měrou ovlivnit jak v kladném, tak v negativním smyslu.

Je pak třeba posuzovat nejen kvalitu vlastního díla a vady jeho koncepce či provedení, ale i kvalitu komplexního stavebního díla včetně podzemních sítí a vady tohoto díla zapříčiněné vadami podzemních sítí.

Je proto nezbytné, aby tvůrce koncepce stavebního díla řešil už od počátku dílo komplexně. Znamená to tak, aby rozsah podzemních sítí a jejich technická úroveň odpovídaly účelu a významu celého díla a tak, aby měly dostatečný prostor v potřebných technických parametrech (optimální spády, dimenze, vhodné křížení, podchody, objekty na sítích).

Zásadou technického dozoru na stavbách by mělo být závadám a poruchám předcházet a ne je pouze zjišťovat a odstraňovat. K tomu slouží konzultace připravované technické dokumentace, vstupní a mezioperační kontroly při zhotovování díla též sledování činnosti jednotlivých účastníků výrobního procesu, odbornosti jejich přístupu, organizace práce, vybavení potřebnými nástroji a technologiemi a jejich zvládnutí.

Vady nevznikají samy od sebe, příčin je obvykle široké spektrum, ale vždy můžeme počítat s tím, že se porucha objeví zcela neočekávaně tam, kde způsobí největší škodu. Proto se zde snažíme upozorňovat i na nestandardní situace, které ke vzniku vad směřují.

Podstatnou součástí podzemních sítí jsou zemní práce. Vzhledem k společné problematice bude o problematice pojednáno samostatně.

Vada č. 1 – Narušení stávajících inženýrských sítí

Rozsah stávajících inženýrských sítí ve staveništi stanoví projekt. Projekt stanoví rovněž dotčené sítě a rozsah jejich dotčení. Údaje projektu a jejich přesnost je nutno považovat pouze za orientační. Skutečný rozsah sítí prokáže až jejich vytyčení a vyznačení v terénu, skutečný rozsah jejich dotčení prokáže jejich obnažení a konfrontace se stavebním dílem. Zásady chování v blízkosti podzemních vedení jsou dány bezpečnostními předpisy včetně popisu jejich bezpečnostních a ochranných pásem. U neznámých sítí je to otázka zkušenosti, odborné erudice a předvídavosti všech pracovníků na stavbě.

Je téměř pravidlem, že dříve budované podzemní sítě v areálech závodů jsou vedeny v jiných trasách, než je zakresleno (tzv. zlepšovací návrhy). V blízkostech zahrádkářských kolonií, chatových osad ale i objektů bývalých JZD a podnikových rekreačních zařízení se nacházejí nezakreslená elektrická přívodní vedení NN (formálně stavebním úřadem povolena, budovaná případně svépomocí občanů). Známé jsou i případy „přiložených“ souběžných vedení NN nebo slaboproudu. U potrubních vedení je zajímavá i otázka jejich funkčnosti (plynovody, produktovody). Vzdušná vedení VN mají podzemní kabelové signální vedení.

Při jakémkoliv kontaktu s neznámou podzemní sítí je nezbytné vyhledat provozovatele a projednat s ním potřebná opatření k její ochraně, případně opravě.

Vada č. 2 – Porušení okolních objektů, negativní vliv na okolí

Ukládané podzemní sítě ovlivňují okolní objekty při hloubení výkopů (činnost hloubících strojů a těžkých odvozních prostředků), při zásypu a hutnění (rázy a vibrace) i následně po jejich uvedení do provozu (sedání, úniky médií, opravy a rekonstrukce).

Před zahájením zemních prací v zastavěném území je proto nezbytná podrobná dokumentace stavu pozemních objektů, nalézajících se v předpokládaném pásmu ovlivnění, aby se předešlo zejména neoprávněnému uplatňováním škod. Spočívá v obrazovém i písemném zachycení stávajících smykových trhlin, posuvů, sednutí částí objektů, porušení dlažeb, okapových chodníků, napojení dešťových svodů, svislosti stěn objektů, plotů, stožárů další. U objektů rizikových (v těsné blízkosti stávajících objektů, u objektů pochybné konstrukce či v kontaktu se známými stěžovateli) je třeba jít ještě dále – zdokumentovat i funkčnost a stav vnitřních konstrukčních prvků a inženýrských sítí stávajících objektů.

Obvyklé ekonomické rozhodování při volbě otevřených nebo pažených rýh je třeba rozšířit o otázky vlivu výkopu na okolí a otázky ekologické. Z tohoto hlediska otevřené výkopy zvyšují, zejména při hlubších výkopech a v nevhodných zeminách, potřebu kvalitního zásypového materiálu, zvyšují množství přemisťovaného materiálu, zvětšují vliv výkopu na okolí, je mnohdy obtížnější přístup ke kladeným sítím s potřebou náročnější zvedací techniky, o zabrání plochy staveniště ani nemluvě. Z tohoto hlediska se doporučuje používat otevřené výkopy tam, kde je na staveništi dostatek prostoru, vhodná zemina a k dispozici potřebná technika.

Vada č. 3 – Špatné hutnění zásypu

Základem úspěchu každého zásypu je vhodný materiál, v poslední době hojně užívané recykláty jsou obecně výborné, ale vždy po jejich konkrétním prověření z hlediska složení, zrnitosti a agresivity. Proléváním vodou násyp dostatečně nezhutníme, můžeme však způsobit značné škody. I nejvhodnější zásypový materiál musíme zhutňovat, a to vždy prostředky a způsoby pro něj vhodnými. Zásadně nepoužíváme vibračních prostředků pro kohezní materiály, naopak štěrky a písky nejsme schopni zhutnit statickými prostředky.

Hutněný násyp provádíme po vrstvách tloušťky maximálně 150 mm.

Nahrávám...
Nahrávám...