dnes je 25.6.2022

Input:

Věcná břemena v NOZ

31.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Nový občanský zákoník pojal úpravu věcných břemen mnohem podrobněji, než tomu bylo v případě občanského zákoníku z roku 1964, zavedl jejich nové dělení, a stanovil některá nová obecná pravidla pro jejich zřizování, rozsah i zánik.

Základní novinkou, která však nebude mít zásadní dopady v praxi, je dělení věcných břemen na reálná břemena a služebnosti. Je třeba si tedy zvyknout na novou terminologii, přičemž rozdíl mezi oběma pojmy tkví v tom, že vlastník pozemku dotčeného služebností se musí něčeho zdržet, zatímco vlastník pozemku dotčeného reálným břemenem musí něco aktivně konat.

NOZ se v ust. § 1257 a násl. nejprve zabývá služebnostmi. Hned v úvodu zavádí nové pravidlo, které umožňuje vlastníkovi dvou pozemků zatížit jeden z nich služebností ve vztahu k tomu druhému. Jedná se o velmi praktické ustanovení, protože vlastník pozemku si tak může zajistit do budoucna služebnost váznoucí na druhém pozemku, který má v plánu zcizit. Pokud by tomu tak nebylo, s převodem pozemku, na němž potřebuje dotyčný zřídit služebnost, na jinou osobu, tento riskuje, že nový vlastník nedostojí svým závazkům služebností pozemek zatížit, a že pozemek, který zůstal ve vlastnictví původního vlastníka, např. zůstane bez příjezdu. Otázkou zůstává, jakým způsobem může vlastník služebností pozemek ve svém vlastnictví ve prospěch svého jiného pozemku zatížit. Přestože by se jevila jako nejlogičtější varianta jednostranného prohlášení tohoto vlastníka, ust. § 1560 NOZ, které upravuje nabytí služebnosti, tuto možnost nepřipouští. Proto bude muset vlastník pozemků „uzavřít“ smlouvu, kterou uzavře na jedné straně jako vlastník pozemku zatíženého služebností a na straně druhé jako vlastník pozemku oprávněného ze služebnosti. Z této koncepce vychází NOZ i v ust. § 1301, podle kterého nedojde k zániku služebnosti, pokud se stane vlastník panující věci (pozemku) stejnou osobou, jako je vlastník služebné věci.

Služebnost může vlastník nemovitosti nabýt smlouvou, pořízením pro případ smrti, vydržením (to neplatí pro pozemky určené k plnění funkcí lesa), rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo ze zákona. U nemovitostí, které jsou evidovány v katastru nemovitostí, k nimž je služebnost zřizována a nabývána právním jednáním, vzniká služebnost vkladem do katastru nemovitostí, v ostatních případech vzniká služebnost na základě jiné právní skutečnosti, povinnost zapsat služebnost do katastru nemovitostí však zákon stanoví i pro případy. Služebnosti zanikají takovou změnou nebo zánikem služebné věci, pro kterou tato již nemůže plnit svou funkci, což však z povahy věci nebude u pozemků příliš častý případ, na rozdíl od zániku služebnosti jejím výmazem z veřejného seznamu – katastru nemovitostí.

NOZ, na rozdíl od původního občanského zákoníku, upravuje i konkrétní typy služebností vztahující se k pozemkům a k osobám, pro které stanoví pravidla nad rámec obecných ustanovení. Co se týče

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...