dnes je 19.6.2021

Input:

Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob

4.8.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.1
Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob

Ing. Bohumír Číhal

V rámci rekodifikace soukromého práva byla věnována největší pozornost dvěma klíčovým zákonům, zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Poměrně stranou (zejména mediálního) zájmu zůstal zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, vyvolaný změnami, které přinesl nový občanský zákoník (mimo jiné ukončením platnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který tuto problematiku do 31. prosince 2013 řešil), který nabyl účinnosti k témuž datu 1.1 2014.

Zákon o veřejných rejstřících není revoluci v oblasti zápisů do veřejných rejstříků. Přináší mnohé změny, které mají za účel zjednodušení procesů zápisů, ale až čas ukáže, zda se to všem změnám podaří. Zásadní změnou je zejména to, že úprava veřejných rejstříků a jejich zápisů do nich již není roztříštěná a je obsažena pouze v zákoně o veřejných rejstřících a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, resp. zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních budou použity (dle ustanovení § 120 ZVR) pouze subsidiárně. Novinkou je možnost provádění zápisu do veřejných rejstříků ze strany notářů, možnost „předregistrace” názvu obchodní korporace, nebo změna výčtu údajů, které se do veřejných rejstříku povinně, popř. nepovinně zapisují. Ostatní změny v právní úpravě jsou zdánlivě kosmetické, ale mohou mít poměrně velký vliv na práva a povinnosti zapisovaných a zapsaných osob, není tedy dobré vliv nové právní úpravy podceňovat.

Občanský zákoník

V ustanoveních § 120 a 121 NOZ zakotvuje veřejné rejstříky právnických osob pouze obecně. Vyjmenovává základní údaje, které musí být do veřejného rejstříku právnických osob zapsány, a v dalším odkazuje na jiný právní předpis, který stanoví, jaké jsou konkrétně veřejné rejstříky právnických osob, které právnické osoby se do nich zapisují a jak, které další údaje se do nich o právnických osobách zapisují a jak se z nich vymazávají, popřípadě zda je součástí veřejného rejstříku sbírka listin. Zakotvuje též zásadu materiální publicity veřejných rejstříků právnických osob.

Ustanovení § 120

Podle ustanovení § 120 občanského zákoníku se do veřejného rejstříku o právnické osobě zapíše alespoň

  • den jejího vzniku;

  • den jejího zrušení s uvedením právního důvodu;

  • den jejího zániku;

  • její název, adresa sídla a předmět činnosti;

  • jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu s uvedením

◦způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje a

◦údajem o dni vzniku nebo zániku jejich funkce.

Veřejné rejstříky právnických osob jsou přístupné každému. Každý do nich může nahlížet, pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie. Změní-li se zapsaná skutečnost, oznámí zapsaná osoba nebo ten, komu to ukládá zákon, změnu bez zbytečného odkladu tomu, kdo veřejný rejstřík vede, a ten tuto změnu do veřejného rejstříku bez zbytečného odkladu zapíše.

Ustanovení § 121

Ustanovení § 121 upravuje materiální publicitu takto: Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět. Neodpovídá-li zveřejněný údaj zapsanému údaji, nemůže se ten, jehož se údaj týká, vůči jiné osobě dovolat zveřejněného údaje; prokáže-li však, že jí byl zapsaný údaj znám, může proti ní namítnout, že zveřejněný údaj zapsanému neodpovídá.

Komplexní úpravu zápisu právnických či podnikajících fyzických osob do veřejných rejstříků neobsahuje ani zákon o korporacích. Bylo proto třeba přijmout zvláštní zákon pro právní zakotvení nejen obchodního rejstříku, ale dalších rejstříků, jejichž existenci a fungování předpokládá nový občanský zákoník a zákon o korporacích.

Koncepce zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

Jak jsme uvedli, zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob reaguje na ustanovení § 120 a § 121 nového občanského zákoníku. Spojuje jak hmotněprávní, tak procesněprávní úpravy do jednoho předpisu. Zákon ve větší části přejímá současnou hmotněprávní úpravu, obsaženou zejména ve zrušeném obchodním zákoníku, ale též v jiných právních předpisech (zákon o vlastnictví bytů, zákon o nadacích a nadačních fondech, zákon o obecně prospěšných společnostech, zákon o evropské společnosti, zákon o evropské družstevní společnosti, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a procesněprávní úpravu obsaženou v občanském soudním řádu. Zákon nepřebírá úpravu občanského zákoníku doslovně, protože v některých případech musela být formulována pravidla upravená, zejména z důvodu povinnosti transponovat do regulace obchodního rejstříku požadavky EU, týkající se publicity. Významným doplněním principu formální publicity je zavedení povinnosti Ministerstva financí ČR zveřejnit zákonem požadované údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup a tím umožnění veřejnosti najít potřebné údaje v jednom systému.

Při jednotné regulaci veřejných rejstříků právnických osob, byl za modelový rejstřík brán tehdejší rejstřík obchodní bez významných změn, neboť jeho úprava byla technicky zvládnutá a vyzkoušená a nebyl důvod ji měnit. Zákon neruší odlišení obchodního rejstříku a dalších rejstříků; referuje-li jiný právní předpis na obchodní rejstřík, je tím myšlen vždy pouze obchodní rejstřík a nikoliv další jiný veřejný rejstřík.

Zákon nově obsahuje nejen úpravu hmotného práva (navazující zejména na občanský zákoník a zákon o korporacích, včetně nového pojmosloví), ale také procesní část, která přebírá modifikovanou úpravu z občanského soudního řádu.

K vedení všech rejstříků jsou i nadále příslušné krajské soudy, v jejichž obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká.

Nově zavedená ustanovení

Zákon nepředpokládá obecný veřejný rejstřík, kde by se vše zapisovalo do jednoho rejstříku, ale dílčí rejstříky, které jsou vedeny systémově jednotně, ale věcně se odlišují. Zavádí možnost ochrany vymezených subjektů, pokud na tom bude závažný právní důvod. Soud může, a je to věcí jeho racionální úvahy, odmítnout zpřístupnit údaje o sídle, resp. o členech orgánů právnické osoby veřejnosti, byť nikoliv absolutně (lze prolomit právním zájmem).

Zápis nových skutečností

Zákon umožňuje zápis dalších důležitých skutečností, nikoliv jen těch, které požadují právní předpisy, ale navrhovatel musí doložit, že na jejich zápisu má právní zájem. Do veřejných rejstříků se nově zapisuje dle ZVR počet členů statutárního orgánu (§ 25 odst. 1 písm. g) zákona) a dále skutečnosti, o kterých to stanoví jiný právní předpis, nebo jiné důležité skutečnosti, o jejíž zápis požádají zapsané osoby, mají-li na takovém zápisu právní zájem (§ 25 odst. 1 písm. k) zákona). Zákon ukládá, že zapsaná osoba musí do 6 měsíců od účinnosti zákona přizpůsobit zápis v rejstříku novému zákonu. Pokud tak neučinila, rejstříkový soud ji vyzve k nápravě a v případě, že tak neučiní ani v soudem stanovené lhůtě, může soud na návrh rejstříkového soudu nebo jiné osoby, která osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zrušit a nařídit její likvidaci.

Předregistrace názvu obchodní korporace

Zákon zavádí možnost „předregistrace firmy”, resp. názvu založené obchodní korporace (§ 48 odst. 2 zákona). Zavedení toho institutu dává zakladatelům možnost rezervace názvu (ochrana názvu obchodní firmy po vzniku) a možnost vyhnout se zamítavým usnesením rejstříkových soudů z důvodu zaměnitelnosti obchodní firmy s jinou zapsanou obchodní korporací.

Ustanovení § 48 odst. 2 zákona

Navrhnou-li to všichni zakladatelé, zapíše Rejstříkový soud do obchodního rejstříku název řádně založené obchodní korporace; přílohou návrhu bude zakladatelské právní jednání (zakladatelský dokument). V případě, že zakladatelé nepodají návrh na zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku do jednoho měsíce od zápisu názvu, rejstříkový soud název vymaže.

Zákon neřeší konkrétní podobu návrhu na zápis názvu do obchodního rejstříku, neřeší, zda bude vyžadováno použití formuláře, zda bude návrh zpoplatněn a zda bude název zapisován do zvláštní vložky, která po případném zápisu obchodní korporace do obchodního rejstříku, tj. po jejím vzniku, nadále obchodní korporaci zůstane.

Provedení zápisu notářem

Největší změnou ve vedení veřejných rejstříků je možnost provádění zápisů notáři (§ 108 a násl. zákona). Za zákonem stanovených podmínek je povinen notář, na žádost osoby nebo osob oprávněných k podání návrhu na zápis, provést zápis zapisovaných skutečností do veřejného rejstříku. Možnost výběru mezi tímto způsobem zápisu a zápisem na návrh v řízení u rejstříkového soudu má ten, kdo hodlá zápisu docílit.

Zapisované skutečnosti musí mít podklad v notářském zápisu (podkladový notářský zápis), který obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby. Notáři musí být předloženy všechny listiny, které zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob nebo zvláštní právní předpisy požadují pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin.

Zápis může provést pouze notář, který sepsal podkladový notářský zápis a v případě, že bude zápis prováděn na základě více podkladových notářských zápisů, musí být sepsány všechny tímto jedním notářem, který bude zápis provádět. Notář musí provést zápis bez zbytečného odkladu (na rozdíl od rejstříkového soudu, který je i nadále vázán pětidenní lhůtou). Všechny předkládané listiny, které se zakládají do sbírky listin, musí notář převést do elektronické podoby (ledaže to jejich povaha neumožňuje) a bez zbytečného odkladu zaslat rejstříkovému soudu.

Notář vydá osobě zapsané uvedeným postupem z veřejného rejstříku ověřený výstup z informačního systému veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento výstup zašle notář nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne zápisu také osobám, které se zapisují do veřejného rejstříku podle jiného zákona v souvislosti se zápisem zapsané osoby.

Provádění zápisu notářem není občanské soudní řízení ani jiné, ale výkon notářství podle zákona, upravujícího postavení notáře a jeho činnost. V případě, že nebudou splněny všechny požadavky zákonem kladené na zápis do veřejného rejstříku notářem, notář provedení zápisu odmítne. Tím není dotčena možnost podat návrh na zápis do veřejného rejstříku u rejstříkového soudu standardní cestou. Proti zápisu notáře do veřejného rejstříku se může zapsaná osoba (osoby zapsané v rámci této osoby), domáhat výmazu, změny zápisu nebo obnovení původního zápisu za stejných podmínek, za jakých se téhož mohou dovolávat proti zápisu rejstříkovým soudem.

Zákon č. 304/2013 Sb.,

o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

Veřejné rejstříky

Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob se podle tohoto zákona rozumí

  • obchodní rejstřík;

  • spolkový rejstřík;

  • rejstřík společenství vlastníků jednotek;

  • nadační rejstřík;

  • rejstřík ústavů;

  • rejstřík obecně prospěšných společností.

Do rejstříků se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (zákon užívá termín „zapsaná osoba”). Veřejný rejstřík je informační systém veřejné správy, který v elektronické podobě vede „rejstříkový soud”.

Rejstříkový soud

Rejstříkový soud

  • vede pro každou zapsanou osobu, odštěpný závod jejího obchodního závodu, závod zahraniční osoby nebo její odštěpný závod a pobočný spolek nebo jinou obdobnou organizační jednotku zahraničního spolku vyvíjejícího činnost na území České republiky zvláštní vložku. Součástí veřejného rejstříku je sbírka listin;

  • zveřejňuje zápis do veřejného rejstříku a uložení listin, včetně listin v elektronické podobě, do sbírky listin (bez zbytečného odkladu po zápisu);

  • oznamuje zveřejňované údaje také příslušnému správci daně z příjmů, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu, příslušnému živnostenskému úřadu a orgánu, který vydal jiné podnikatelské oprávnění (do 5 pracovních dnů ode dne zápisu).

Rejstříkový soud uveřejňuje údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin dálkovým přístupem s možností získat úředně ověřený elektronický opis. Úředním ověřením se potvrzuje shoda opisu se zápisem ve veřejném rejstříku nebo s listinou uloženou ve sbírce listin.

O skutečnostech zapsaných do veřejného rejstříku a listinách uložených do sbírky listin před 1. lednem 1997 vydává rejstříkový soud vždy jen listinný opis, ledaže jsou i zápisy o těchto skutečnostech nebo listiny již uchovávány v elektronické podobě (neplatí, jde-li o spolkový rejstřík). O skutečnostech zapsaných do spolkového rejstříku a listinách uložených do sbírky listin před 1. lednem 2017 vydá rejstříkový soud vždy jen listinný opis, ledaže jsou i zápisy o těchto skutečnostech nebo listiny již uchovány v elektronické podobě.

Na žádost vydá rejstříkový soud listinný úředně ověřený částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj ve veřejném rejstříku není, ledaže žadatel výslovně požádá o opis úředně neověřený.

Z veřejného rejstříku se vydává ověřený výstup z informačního systému veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zapisuje-li se rodné číslo do veřejného rejstříku, neuvádí se v opisu z veřejného rejstříku ani se neuveřejňuje. Je-li rodné číslo uvedeno v listinách zakládaných do sbírky listin, uveřejňují se tyto listiny postupem podle tohoto zákona, včetně rodného čísla.

Ministerstvo financí uveřejňuje informace o osobách zapsaných v České republice a údaje, zahrnující

  • jméno;

  • den vzniku právnické osoby, den jejího zrušení (s uvedením právního důvodu) a den jejího zániku;

  • sídlo, adresu místa pobytu (bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu);

  • identifikační číslo osoby (bylo-li jí přiděleno);

  • účel nebo předmět činnosti;

  • jméno, adresu sídla nebo místa pobytu (bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu), každého člena statutárního orgánu s uvedením způsobu, jakým právnickou osobu zastupuje, a den vzniku a zániku výkonu funkce;

  • členství v právnické osobě a její jméno (je-li členem právnické osoby);

  • členství v orgánu právnické osoby a její jméno (je-li členem orgánu právnické osoby);

  • status veřejné prospěšnosti (byl-li jí zapsán);

  • označení rejstříku, ve kterém je osoba zapsána.

Ministerstvo financí umožňuje získat o uvedených

Nahrávám...
Nahrávám...