dnes je 30.9.2022

Input:

Vozovky v komplexu pozemních staveb

8.8.2007, Zdroj: Verlag Dashöfer

6.6.5
Vozovky v komplexu pozemních staveb

Vozovky v komplexu pozemních staveb vykazují některé odlišnosti v návrhu a provedení, vyplývající především z malého rozsahu a specifického prostředí budování i frekvence jejich využívání.

Násypová tělesa zřizujeme zpravidla při realizaci hrubých terénních úprav. Požadavky na jejich vlastnosti a tedy i technologie jejich budování jsou však odlišné, a proto tvoří samostatnou konstrukční část díla, i když mohou prostorově souviset.

V této kapitole vycházíme od správně zřízené odvodněné pláně a zaměříme se na konstrukční vrstvy používané uvnitř areálů běžných staveb. V podstatě se jedná o konstrukce lehkých vozovek, pojížděných pravidelně osobními vozidly a občas lehkými nákladními vozidly. Přitom je třeba zohlednit části komunikací, na které podle zákona o pozemních komunikacích mohou vjet „vozidla s právem přednosti v jízdě“. Přeloženo do běžné řeči to znamená: policie, hasiči a záchranná služba (např. zásahové cisternové vozy apod.).

Konstrukce těchto komunikací se nepočítají a navrhují se podle zkušeností a technologických předpisů. Na nepropustném podloží používáme vrstvy s filtračním účinkem (podle druhu konstrukce 100 – 150 mm). Podkladní vrstvy obvykle navrhujeme z nestmeleného kameniva, např. štěrkodrtě, vhodné jsou recykláty, případně i hubený beton. Vrstva musí mít rovnoměrnou zrnitost v celé tloušťce (je třeba zabránit segregaci zejména u hrubozrnějších směsí). Hutníme prostředkem podle charakteru materiálu (např. vibračními válci nebo deskami). Volbu materiálů pro kryt vozovky malý rozsah díla omezí pravděpodobně na cementový beton, dlažbu, obalované a mechanicky zpevněné kamenivo.

Vozovky z cementového betonu

Vozovky z cementového betonu byly v komplexu pozemních staveb velmi oblíbené a rozšířené v době, kdy nebyla k dispozici vhodná technika a materiály pro jiné druhy krytů. Umožňovaly vytvářet nepravidelné tvary, zálivy, spády, řešení šachet, vpustí a poklopů. Nebylo třeba speciální techniky pro výrobu směsi a její ukládání. Ovšem, podle toho také vypadal výsledek. Desky praskaly, povrch se vydroloval, rohy desek a spáry se vylamovaly.

Pokud hodláme použít betonový kryt vozovky, musíme zvážit případnou potřebu rekonstrukcí položených sítí a zajistit vhodné podmínky pro realizaci. Betonová směs musí vyhovovat složením použití pro silniční účely, konzistence a způsob zhutnění projektovým předpokladům.

Klimatické podmínky při provádění musí být vhodné a kvalita musí být průběžně kontrolována. Položený povrch se musí ošetřovat a chránit před vyschnutím (postřikem, krytím rohožemi). Povrch je možné pohledově upravovat, např. hlazením, drážkováním rýžovým kartáčem, ražbou, případně vsypy různých dekorativních nebo abrazivních materiálů.

Předpokládáme, že se bude ve většině případů jednat o jednovrstvou konstrukci z prostého betonu, betonová směs, dopravovaná z centrální výrobny bude ručně rozhrnována a srovnávána do ploch vymezených obrubami (obrubníky, bočnice, dlažební kostky) a dilatačními stěnami. Způsob uložení směsi na podklad řeší projekt podle druhu podkladu. Tloušťka desky musí být minimálně 100 mm. V podmínkách malého rozsahu je také problematické správné hutnění. Ponorný vibrátor nebo ruční pěchování je někdy účinnější než nevhodná vibrační lať.

Pozor je třeba dávat na dobu zpracovatelnosti betonové směsi dodávané ze vzdálené výrobny a negativní účinky dopravy (rozměšování, předhutnění, ztráta záměsové vody, zatuhnutí a ztráta provzdušnění). Musíme si uvědomit, že doba zpracovatelnosti betonové směsi klesá se zvýšením teploty čerstvého betonu. Každé zvýšení teploty představuje zkrácení maximální doby přepravy. Systém podélných a příčných, dilatačních, kontrakčních a pracovních spár a způsob provedení musí být promyšlen v projektu. Případné přerušení dodávky směsi musíme být připraveni řešit pracovní spárou.

Dlážděné povrchy

Dlážděné povrchy mohou být zhotoveny z přírodního materiálu (žula, andezit, syenit, čedič), z betonu nebo z konglomerovaného kamene (zatvrdnutá směs přírodního kamene a syntetické pryskyřice).

Dlažby z přírodního kamene

Pro dlažby z přírodního kamene využijeme obvykle kostky drobných rozměrů od 80 do 100 mm, obdobně jako u chodníků, nebo kostky mozaikové šířky a délky 40 až 60 mm a výšky do 100 mm. Kostky se ukládají

Nahrávám...
Nahrávám...