Kdy má být vydáváno povolení ke kácení dřevin?
Má být povolení ke kácení dřevin vydáváno již ve fázi územního řízení nebo jej postačí vydat teprve po ukončení územního řízení tak, aby stavebník mohl toto povolení předložit v řízení stavebním (anebo ještě později)?
Podléhá-li záměr (stavba) podle stavebního zákona posuzování v územním i stavebním řízení a je-li k jeho realizaci nezbytné kácení dřevin rostoucích mimo les vyžadující povolení orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, je toto povolení nezbytným podkladem již pro vydání územního rozhodnutí. Povolování kácení dřevin má být vždy řešeno ještě před stavebním řízením – tedy ve fázi územního řízení před vydáním územního rozhodnutí nebo jej nahrazujících postupů podle stavebního zákona. Je tomu tak zejména proto, že daný postup umožní vyloučit situace, kdy by po vydání územního rozhodnutí nebylo možné na základě § 8 zákona záměr realizovat či by ho bylo možné realizovat jen za podmínek neslučitelných s výrokem vydaného územního rozhodnutí. Nelze v žádném případě vydat rozhodnutí, které by, byť i nepřímo, povolovalo činnost, která je jiným zákonem zakázána. Pokud zákon nějakou činnost zakazuje, je třeba nejprve rozhodnout, že se povolí výjimka z tohoto zákazu a teprve následně lze takovou činnost povolit.
Tyto závěry jsou zcela v souladu se zásadami činnosti správních orgánů, jak je vymezuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Jedná se zejména o zásady zakotvené v ustanovení § 6 odst. 2 (správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány) a v ustanovení § 8 odst. 2 (správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy) správního řádu.
S ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu lze mít za to, že žadatel je oprávněn kácet dřeviny nejdříve ve chvíli, kdy nabude územní rozhodnutí právní moci. Teprve územní řízení naprosto jednoznačně vymezí přesnou podobu a umístění výstavby. Rozhodnutí o povolení kácení je dokonce možno doplnit podmínkou určující termín pro samotnou realizaci kácení ještě pozdější – např. až v těsné návaznosti na zahájení stavebních prací, neboť může nastat situace, kdy územní rozhodnutí (a případně již i stavební povolení) nabudou právní moci, ovšem stavět se přesto nezačne a kácení by pak bylo zcela zbytečné. Účelem územního řízení, jak je vymezen v ustanovení § 76 odst. 1 stavebního…