dnes je 30.6.2022

Input:

Základní informace

12.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.1
Základní informace

Ing. Bohumír Číhal

Cíl soutěže

Snaha zajistit efektivní vynakládání veřejných prostředků, zabránit korupci a vytvořit spravedlivé a nestranné podmínky vedla k tomu, že v jednotlivých zemích jsou vytvářeny předpisy upravující postupy výběru subjektů, které budou zajišťovat realizaci projektů financovaných zcela či zčásti z veřejných prostředků. Je-li rozhodnuto o realizaci určitého veřejného projektu, je třeba v další fázi rozhodnout o tom, kdo bude realizaci tohoto projektu zajišťovat. Je třeba zadat veřejnou zakázku. Pojem zadání veřejné zakázky představuje postup, jehož cílem je uzavření příslušných smluv na plnění veřejné zakázky.

Veřejné zakázky v EU

Veřejné zakázky zadávají státní, regionální a místní orgány a týkají se nejrůznějších akcí, především dopravních cest, staveb budov pro státní a místní správu, dodávek vody, tepla, elektřiny, plynu aj. Vynakládají se přitom nemalé prostředky – každoročně zhruba 11 % HDP zemí EU.

Velice rozšířenou praxí bylo, že při zadávání zakázek byly preferovány domácí firmy. A to bylo především v rozporu s volným pohybem zboží, nemluvě o efektivnosti vynaložených prostředků. „Otevření” veřejných zakázek mělo přispět k větší soutěživosti evropských podniků, k racionálnímu využívání veřejných prostředků a také ke snížení korupce.

Právní rámec vytvořený Římskou smlouvou zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti, kvantitativní omezení dovozu, ustanovuje svobodu podnikání příslušníků jednoho členského státu na území všech ostatních států a také svobodu poskytování služeb. Směrnice přijaté na začátku 90. let zajišťují, že veřejné zakázky jsou formou soutěže přístupné všem zainteresovaným subjektům členských zemí ES a zavádějí také transparentnost při jejich zavádění a posuzování.

Právní úprava

Původní zadávací směrnice (92/50/EHS, 93/36/EHS, 93/37/EHS, 93/38/EHS, 97/52/ES, 98/4/ES), byly nahrazeny těmito směrnicemi:

Právní úprava

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.

Výše zmíněné směrnice byly aktualizovány:

Právní úprava

  • Směrnicí Komise 2005/51/ES ze dne 7. 9. 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách.

  • Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2005/75/ES ze dne 16. 11. 2005, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

  • Nařízením Komise (ES) č. 2083/2005 ze dne 19. 12. 2005 , kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání veřejných zakázek.

  • Nařízením Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. 9. 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES.

  • Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (do českého právního řádu byla směrnice transponována zákonem č. 258/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

Dne 27. srpna 2011 bylo v Úředním věstníku Evropské unie publikováno Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.

Závazné principy

Společný režim „evropských” zakázek obsahuje, vedle zásady nediskriminace na základě země původu, následující závazné principy:

  • Každá veřejná zakázka překračující stanovenou minimální hodnotu musí být včas oznámena v Úředním věstníku ES (limity jsou diferencovány podle druhu dodávek). Jedná se o signál zainteresovaným firmám, že mohou v průběhu roku očekávat vyhlášení veřejné soutěže v Úředním věstníku ES.

  • Zadavatel může volit z několika způsobů výběru dodavatele, musí však předem oznámit, jaký postup hodlá použít.

  • Technické podmínky musí odkazovat na evropské normy.

  • Z kritérií výběru dodavatele musí být na prvním místě celková ekonomická výhodnost nabídky, tzn. cena, termíny, záruky aj. Zadavatel nesmí vybrat dodavatele podle jiných kritérií.

  • Do 15 dnů je zadavatel povinen informovat všechny zúčastněné subjekty o výsledku soutěže a uvést důvody jejich zamítnutí. V Úředním věstníku ES musí být také uveřejněny základní údaje o vítězi soutěže a důvodech přijetí jeho nabídky.

  • Každý členský stát musí odmítnutým uchazečům umožnit ochranu jejich práv cestou přezkumného řízení, v němž se mohou dožadovat zrušení diskriminačních a protiprávních rozhodnutí.

V letech 1992–1993 byly schváleny čtyři směrnice, které upravují režim veřejných zakázek v zemích EU. Vyjmout veřejné zakázky z působení pravidel jednotného trhu by znamenalo, že téměř jedna sedmina vyprodukovaného bohatství bude rozdělována neefektivně, stranou od evropské konkurence, mimo jednotný trh. Přesto Evropská komise ve svých výročních zprávách pravidelně dokládá, že asi jen 8 % z celkového ročního objemu zadávaných veřejných zakázek bývá realizováno firmami z jiných členských zemí EU, než je země veřejného zadavatele. V některých případech hraje roli geografická vzdálenost, jinde oprávněné jazykové požadavky. Dochází i k případům obcházení stanovených finančních limitů pro otevření zakázky celoevropské konkurenci tím, že je zakázka rozdělena na více menších zakázek, ačkoli se jedná o nedovolený postup. V případech, kdy jsou taková porušení odhalena a prokázána, následuje přísný finanční postih veřejného zadavatele, který nesplnil své zákonné povinnosti.

Nové právní předpisy EU pomáhají zjednodušit přístup dodavatelů k veřejným soutěžím. Jsou to především online systémy, které usnadňují dodavatelům ucházet se o zakázky v jiných zemích. Informace nejen o uveřejněných oznámeních veřejných zakázek je možné najít na stránkách „Tenders Electronic Daily” (http://ted.europa.eu/).

Zákon o zadávání veřejných zakázek v roce 2014

Novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Krátká rekapitulace

Změny zákona o zadávání veřejných zakázek. „Velká novela” zákona o zadávání zakázek měla zásadním způsobem vyřešit nepříznivý stav v této oblasti. Tento zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2012, s výjimkou ustanovení čl. I, bodů 9, 61, 113 a 185, pokud jde o § 156 odst. 3 větu druhou a třetí, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2014. Od 1. 7. 2012 platná novela zákonem č. 167/2012 Sb., reagovala změnu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.

Zákon č. 303/2013 Sb.

Počátkem roku 2014 nabyl účinnosti zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práv

ZO Senátu č. 341/2013 Sb.

K témuž datu nastala účinnost tzv. technické novely zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, Zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela je výsledkem diskuse mezi zadavateli, dodavateli a zástupci odborné veřejnosti v oblasti veřejných zakázek. Představuje kompromisní způsob vypořádání připomínek vzešlých z mezirezortního připomínkového řízení.

Záměrem zpracovatelů byla zejména úprava některých ustanovení, která komplikovala stávající i budoucí zadávání veřejných zakázek s cílem nalezení rovnováhy mezi administrativní náročností a hlediskem funkčnosti opatření.

Počínaje 1. 1. 2015 nabude v oblasti veřejných zakázek účinnosti zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.

Aktuální verze zákona o veřejných zakázkách

Jak jsme výše uvedli, od 1. 1. 2014 je aktuální verze zákona upravená novelami č. 55/2012 Sb., č. 303/2013 Sb. a č. 341/2013 Sb. Tvůrci zákona i jeho novel byli rozhodně vedeni nejlepší snahou udělat trh otevřenějším, nediskriminujícím a poctivým, dosáhli však nepříliš přesvědčivého výsledku. Zákon přímo nutí chovat se nehospodárně a to ještě přetěžkou administrativní cestou. Současné znění zákona o veřejné zakázce po všech jeho novelách, spolu s velice extenzivním výkladem prakticky komplikují výběr optimálního řešení ze strany veřejných investorů, nemotivují investorskou sféru v její snaze o efektivní řešení stavby a řadu starostů menších obcí odrazují od investování. Místo toho, aby odborník posoudil klady a zápory řešení, je zpravidla vybrána nejlevnější varianta, z hlediska právního nejméně napadnutelná. Pochyby o funkčnosti systému potvrdila i současná ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, která v reakci na kritiku uvedla, že zákon o veřejné zakázce nelze novelizovat, že se musí předělat zcela.

Zákon č. 303/2013 Sb.,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práv

Zákon se zabývá úpravami 74 související, resp. dotčených zákonů v souvislosti se změnami soukromého práva upraveného od 1. 1. 2014 klíčovým zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Změny, vyhlášené 30. 9. 2013 nabyly platnosti současně s novým občanským zákoníkem.

Část šedesátá čtvrtá mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Dává do souladu terminologii, používanou v zákoně o veřejných zakázkách, s názvy pojmů, jejichž význam definuje občanský zákoník. V ustanoveních paragrafů a v Příloze č. 1 se požité výrazy nahrazují takto:

Dosavadní termín: Nový termín:
nájem zboží → nájem nebo pacht zboží
nemovitosti, byty, nebytové prostory → nemovité věci
nabytí či nájem podniku → nabytí, nájem nebo pacht závodu

Přechodné ustanovení

Práva a povinnosti z uzavřených smluv

Bylo-li přede dnem nabytí účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zahájeno zadávací řízení, řídí se soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, dosavadními právními předpisy, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určil jinak.

Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb.,

kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Zákon je účinný od 1. 1. 2014 s výjimkou ustanovení části první, čl. I, bodů 4, 7 (pro účely posouzení kvalifikace), 20, 21, 23 (úpravy § 74), 29, 38, 41, 42, 43 (úpravy § 156) a 45, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015.

V dalším představíme hlavní změny v zákoně:

Úprava výše předpokládané hodnoty

Novelizované ustanovení § 12 Veřejná zakázky podle výše její předpokládané hodnoty uvádíme podrobně v dalším textu kapitoly.

V ustanovení § 71 Otevírání obálek s nabídkami i nadále platí, že pokud zadavatel obdrží ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, obálka se neotevírá a zadavatel o této skutečnosti bezodkladně vyrozumí uchazeče. Rozšiřují se výjimky z tohoto pravidla pro zadavatele, který

  • postupuje podle § 22 odst. 3 a 4 nebo § 23 odst. 4 až 8 a 10;

  • zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému;

  • postupoval tak, že

    • zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e);

    • v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení;

    • v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek.

Novela zákona tím usnadňuje zadavateli postup, zejména při opakovaném výběrovém řízení.

Zrušuje se povinnost zadavatele vyrozumět písemně uchazeče o termínu otevírání obálek nejméně pět pracovních dnů před otevíráním obálek (pokud informace o termínu otevírání obálek nebyla součástí zadávacích podmínek) a povinnost uveřejnit předběžné oznámení u opakovaného zadávacího řízení.

Novela umožňuje dodatečné prokázání splnění kvalifikace a skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat až po uplynutí lhůty pro podání nabídek (pokud bude kvalifikace prokazována dodatečně v souladu s ustanovením § 59 zákona).

Změn doznalo ustanovení § 74 Složení hodnotící komise. Členem hodnotící komise musí být u nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik. Hodnotící komise musí mít alespoň 5 členů (u významných veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem alespoň 9 členů). Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít nejméně jedna třetina členů (resp. dvě třetiny členů u významných veřejných zakázek) hodnotící komise příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

U významných veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem nově ustanoví hodnotící komisi vláda, a to na návrh ministra (nebo jiné osoby, která jedná navenek jménem veřejného zadavatele), nebo ministra nadřízeného veřejnému zadavateli.

Zrušen byl institut osoby se zvláštní způsobilostí včetně souvisejícího vzdělávacího programu a zrušena byla povinnost vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k zadávacím podmínkám u nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce

S účinnosti od 1. 1. 2015 navrhne ministerstvo do hodnotící komise 2 členy a 2 náhradníky ze seznamu hodnotitelů veřejných zakázek. Zadavatel z navržených osob vylosuje člena a náhradníka.

Řízení o přezkoumání úkonu zadavatele

Podmínky podání návrhu a počátek běhu lhůty pro vydání rozhodnutí ÚOHS je podmíněn více okolnostmi uvedenými v ustanoveních § 114. Upravuje se povinnost zadavatele zaslat ÚOHS své vyjádření k obdrženému návrhu ze 7 na 10 kalendářních dnů od jeho doručení. Lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření a dokumentace o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než současně dojde k odstranění nedostatků návrhu, složení kauce a poskytnutí jistoty, pokud tato povinnost podle ustanovení zákona vznikla. V případě zadávání zakázek v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním, je povinnost uveřejnit textovou část zadávací dokumentace, spolu s odesláním výzvy k podání nabídek.

Zrušena byla možnost nahlížení do nabídek uchazečů, které jsou součástí spisu u ÚOHS a odložena byla povinnost předložit vládě oponentní posudky v případě zadávání významné veřejné zakázky. Zakotvena je povinnost umožnit všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem posouzení, do doby uzavření smlouvy, nahlédnout na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

Správní delikty

Ukládá se povinnost poskytnout Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zadávací dokumentaci včetně dodatečných informací v elektronické podobě. Doplňuje se výčet právních deliktů zadavatele. Pokud nesplní některou z povinností, které má nově vzhledem k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, hrozí mu pokuta do 1 mil. Kč.

Uveřejňování smluv

Podle nového ustanovení § 147a Uveřejňování smluv, výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů nemá veřejný zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

Pokud je veřejný zadavatel Česká republika nebo státní příspěvková organizace, bude od 1. 1. 2015 podle nového ustanovení § 156 Odůvodnění veřejné zakázky podmínkou projednání odůvodnění veřejné zakázky předložení oponentního odborného vyjádření. Vypracování vyjádření bude zajišťovat Ministerstvo pro místní rozvoj.

Zákonné opatření ruší vzdělávací program, kterým mělo Ministerstvo pro místní rozvoj vyškolit osoby se zvláštní způsobilostí v oblasti postupů podle zákona o zadávání veřejných zakázek a v oblasti základních investičních a nákupních dovedností (těchto státních úředníků měly být podle vlády tisíce).

Přechodná ustanovení

Zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, zahájené před 1. 1. 2014 a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu. V řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele, která byla zahájena od 1. 1. 2014 a do tohoto dne neskončená a která na zadávání veřejných zakázek nebo soutěž o návrh navazují, se postupuje podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.

Zákon o zadávání veřejných zakázek

V dalším obsahu kapitoly uvádíme komplexní údaje k jednotlivým zájmovým oblastem zákona, u kterých jsme se v předešlém textu věnovali především změnám a některé části opravujeme podle aktuálního znění judikatury.

Zadavatel

Zákon rozlišuje tyto typy zadavatelů:

  • Veřejný zadavatel – Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

  • Dotovaný zadavatel – právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů (i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby), nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 mil. Kč.

  • Sektorový zadavatel – osoba vykonávající některou z relevantních činností (např. v odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství), pokud tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv (disponuje většinou hlasovacích práv sám či na základě dohody s jinou osobou, nebo jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu).

  • Centrální zadavatel – veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, spočívající v tom, že pro jiného zadavatele pořizuje dodávky či služby, jež jsou předmětem veřejných zakázek, které následně prodává jiným zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů.

Veřejná zakázka

Veřejná zakázka je zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo provedení stavebních prací. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby, veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

Příloha č. 3 ZVZ

Příloha č. 3 zákona specifikuje činnosti, které jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce. Přílohy zákona a navazující Informační systém o veřejných zakázkách využívají číselné kódy.

Klasifikace a číselníky

V tabulce Přílohy č. 3 uvedený kód CPV, vychází ze statistické klasifikace ekonomických ukazatelů, jehož společný základ je NACE Rev. 1. Používá ho též Informační systém o VZ MMR.

Zavedením NACE Rev. 2 se změnil koncept sekce F Stavebnictví. Oproti jednomu oddílu 45, jehož struktura byla založena na procesu výstavby, jsou nyní oddíly tři (41 Výstavba budov, 42 Inženýrské stavitelství, 43 Specializované stavební činnosti, jež se váží k účelu a typu stavby. V ČR byla zavedena změna sdělením ČSÚ č. 244/2007 Sb. ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE s účinností od 1. ledna 2008. Kód CPV CZ-NACE používá Český statistický úřad.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Obecné zásady

Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku (bez daně z přidané hodnoty), vyplývající z plnění veřejné zakázky.

Předpokládanou hodnotu je povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením v souladu s pravidly stanovenými v zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. Nemá-li k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně. Je-li rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky je třeba též zařadit:

  • výši případných odměn (soutěžních cen či jiných plateb), které poskytuje zadavatel účastníkům soutěže o návrh či účastníkům soutěžního dialogu;

  • předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce požadovaných zadavatelem při využití opčního práva;

  • v případě rámcových smluv a dynamického nákupního systému hodnotu všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému;

  • hodnotu obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období (neplatí pro dodávky nebo služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky nebo služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb).

Veřejná zakázka na dodávky

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky se stanoví na základě

  • předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky, má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou;

  • předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit.

Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je

  • skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců;

  • součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.

Veřejná zakázka na služby

K uvedeným zásadám pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby přistupují některé specifické. Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby v případě

  • pojišťovacích služeb je výše pojistného, včetně odměn souvisejících s těmito službami;

  • bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, a další odměny související s těmito službami;

  • projektové činnosti jsou honoráře, a další platby související se zpracováním projektové dokumentace.

Veřejná zakázka na stavební práce

Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítá předpokládaná hodnota dodávek, a v případě sektorového zadavatele rovněž předpokládaná hodnota služeb, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce a které zadavatel pro dodavatele zajistí.

Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce nesmí zadavatel zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky nebo služby nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a jejich zahrnutí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by znamenalo, že by

  • nemusely být zadány v zadávacím řízení;

  • byly zadány podle ustanovení vztahujících se k podlimitním veřejným zakázkám, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby, nebo by byly uzavřeny podle ustanovení vztahujících se k veřejným zakázkám malého rozsahu, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby.

Finanční limit

Podle výše předpokládané hodnoty se dělí veřejné zakázky na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Nově je definovaná významná veřejná zakázka.

Nadlimitní veřejná zakázka

Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného Nařízením vlády č.77/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb (pro MO ČR platí zvláštní finanční limit).

Podlimitní veřejná zakázka

ZVZ podlimitní veřejnou zakázkou nově rozumí veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky

  • na dodávky nebo na služby nejméně 2 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty;

  • na stavební práce nejméně 6 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu stanoveného pro nadlimitní veřejnou zakázku.

Veřejná zakázka malého rozsahu

Veřejnou zakázkou malého rozsahu se nově rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky

  • na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty;

  • na stavební práce 6 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty.

Významná veřejná zakázka

Významnou veřejnou zakázkou se rozumí taková veřejná zakázka, kterou zadává

  • zadavatel Česká republika, státní příspěvková organizace nebo jiná právnická osoba (splňující požadavky § 2 odst. 2 písm. d) zákona, je-li Česká republika ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 2 písm. d) bodu 2), přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 300 mil. Kč,

  • územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, nebo jiná právnická osoba (splňující požadavky § 2 odst. 2 písm. d), je-li zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. c) ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 2 písm. d) bodu 2), přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 50 mil. Kč.

Vymezení některých pojmů zákona

Zákon o zadávání veřejných zakázek zavádí některé nové pojmy a u dalších upřesňuje pro své účely význam. Uvedeme některé z nich, souhrnný přehled obsahuje § 17 zákona:

  • dodavatel je fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel;

  • zájemce je dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání předběžné nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání

Nahrávám...
Nahrávám...