dnes je 10.7.2020

Input:

Základní ochrana v sítích, ochrana automatickým odpojením od zdroje, doplňující ochrana a přístroje jejich zajištění

11.7.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

3.10 Základní ochrana v sítích, ochrana automatickým odpojením od zdroje, doplňující ochrana a přístroje jejich zajištění

V této kapitole jsou informace o základních požadavcích na zajištění bezpečnosti sítí TN, TT a IT, se základními požadavky na tyto přístroje:

  • - pojistky;
  • - jističe;
  • - proudové chrániče;
  • - hlídače izolačního stavu (IMD);
  • - přístroje pro monitorování reziduálního proudu (RCM).

Je zde i informace o v Evropě zaváděném přístroji pro přístroje k detekci chybového elektrického oblouku (AFDD).

Síť TN

V síti TN závisí bezporuchovost uzemnění instalace na spolehlivosti a účinnosti spojení vodičů PEN nebo PE se zemí. Jestliže uzemnění je zajištěno veřejnou nebo jinou napájecí sítí, dodržení potřebných podmínek, které platí vně instalace, je na zodpovědnosti provozovatele distribuční soustavy.

Mezi příklady těchto podmínek patří:

  • - vodič PEN je uzemněn v řadě bodů a je uložen takovým způsobem, aby to minimalizovalo riziko jeho přerušení;
  • - RB / RE ≤ 50/(Uo – 50)

kde

  • - RB je elektrický odpor uzemnění sítě, tj. všech zemničů měřených paralelně, v ohmech;
  • - RE je minimální odpor styku těch cizích vodivých částí se zemí, které nejsou spojeny s ochranným vodičem, ale jejichž prostřednictvím může dojít ke vzniku poruchy mezi živým vodičem a zemí, v ohmech;
  • - Uo je jmenovitá hodnota střídavého napětí vodiče (fázového napětí) vůči zemi, ve voltech.

Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn. Jestliže nulový nebo střední bod není k dispozici nebo není dosažitelný, musí se uzemnit vodič vedení.

Neživé části instalace musí být spojeny pomocí ochranného vodiče s hlavní uzemňovací přípojnicí instalace, která musí být spojená s uzemněným bodem silové napájecí sítě.

Jestliže existuje jiné účinné spojení se zemí, doporučuje se, aby ochranné vodiče byly s tímto bodem spojeny, kdekoliv je to možné. Uzemnění u doplňujících bodů rozložené pokud možno co nejrovnoměrněji může být zapotřebí, aby se zajistilo, že potenciály ochranných vodičů zůstanou v případě poruchy co nejblíže k potenciálu země.

Ve velkých budovách, jako jsou výškové budovy, není možné doplňující uzemnění ochranných vodičů prakticky provést. V takovýchto budovách má obdobnou funkci jako doplňující uzemnění ochranné pospojování mezi ochrannými vodiči a cizími vodivými částmi.

Doporučuje se, aby ochranné vodiče (PE a PEN) byly uzemněny v místě vstupu do budovy nebo provozovny. Přitom se berou v úvahu proudy odváděné tímto uzemněním z nulového vodiče.

Podmínky pro uzemnění jednotlivých bodů v síti TN jsou uvedeny v příloze NB ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem“.

V pevných instalacích může jediný vodič sloužit zároveň jako ochranný i jako nulový vodič (vodič PEN), a to za předpokladu, že jsou splněny požadavky článku 543.4 ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče“. Přitom do vodiče PEN nesmějí být zařazována žádná spínací ani odpojovací zařízení.

Charakteristiky ochranných přístrojů a impedancí musí splňovat tento požadavek:

Zs × IaUo

kde

Zs  je impedance v ohmech (Ω) poruchové smyčky obsahující:

  • - zdroj,
  • - vodič vedení až k místu poruchy a
  • - ochranný vodič mezi místem poruchy a zdrojem;

Ia  je proud v ampérech (A) vyvolávající automatickou funkci přístroje způsobujícího odpojení v době stanovené v „Maximální doba odpojení“. Jestliže je použit proudový chránič, je tímto proudem jeho jmenovitý vybavovací reziduální proud zajišťující odpojení v době stanovené v „Maximální doba odpojení“;

Uo je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi v voltech (V).

Maximální doba odpojení

Pokud je splnění požadavku tohoto článku zajišťováno proudovým chráničem, vztahují se doby odpojení podle tabulky 1 k předpokládaným reziduálním poruchovým proudům, které jsou podstatně vyšší než jmenovité vybavovací reziduální proudy proudových chráničů (typicky je to 5 I∆n).

Maximální doba odpojení stanovená v tabulce 1 platí pro koncové obvody, které nepřekračují 32 A.

Tabulka 1: Maximální doby odpojení

Síť 50 V < Uo ≤ 120 V
s 
120 V < Uo ≤ 230 V
s 
230 V < Uo ≤ 400 V
s 
Uo > 400 V
s 
 AC DC AC DC AC DC AC DC 
TN 0,8 Poznámka 0,4 0,2 0,4 0,1 0,1 
Uo je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi. 
Poznámka: Odpojení může být vyžadováno z jiných důvodů, než je ochrana před úrazem elektrickým proudem. 

V síti TN je doba odpojení nepřesahující 5 s dovolena pro distribuční obvody a pro obvody nad 32 A, viz výše.

Je třeba počítat s tím, že výše uvedená podmínka pro charakteristiky ochranných přístrojů a impedancí musí být splněna i za nejnepříznivějších předpokládaných podmínek. Ty jsou představovány zvýšením impedance smyčky způsobeným ohřátím vedení na jeho maximální provozní teplotu a snížením napětí při poruše vlivem zatížení sítě při jednofázovém zkratu. Přitom je nutno počítat s tím, že k automatickému odpojení dojde až působením proudu Ia, který, odečtený pro předepsanou dobu odpojení z pásma charakteristik přístroje, je ten největší.

Uvedená podmínka se považuje za splněnou, jestliže pro vedení, jehož nejhorší provozní podmínky, které obvykle mohou přicházet v úvahu, jsou představovány maximální provozní teplotu vedení 70 °C (běžné druhy izolací PVC), není impedance smyčky Zs počítaná nebo měřená při teplotě 20 °C větší než

  Uo 
Zs ≤ ___ × ___ 
  Ia 

resp. pokud platí 1,5 × Zs × IaUo.

Do součinitele 1,5 je přitom zahrnut součinitel oteplení vedení 1,2 a tzv. bezpečnostní součinitel 1,25 zahrnující velmi malé hodnoty impedancí ve spojích apod. i napěťový součinitel zatížené sítě. S uvedenými vztahy je možno uvažovat jak z hlediska projektování elektrických instalací, tak z hlediska jejich revizí.

Jestliže vztah 1,5 × Zs × IaUo není splněn, nemusí to ještě znamenat, že pro místní provozní podmínky (např. nižší provozní teplotu vedení) není splněna v tomto článku předepsaná podmínka Zs × IaUo pro impedanci smyčky. Naopak pro vyšší provozní teploty vedení nemusí ani splnění podmínky 1,5 × Zs × IaUo znamenat, že je pro tento provozní stav základní podmínka tohoto článku Zs × IaUo splněna. Pokud se týká projektů, v běžných případech (tj. u nepříliš rozsáhlých distribučních sítí) vychází jako vyhovující, jestliže část impedance smyčky připadající na koncové obvody není větší než 0,5 × Uo / Ia.

Podrobnosti z hlediska podmínek automatického odpojení při tzv. minimálním zkratovém proudu, s kterým je třeba uvažovat pro projekt, jsou uvedeny v ČSN IEC 1200-53 „Pokyny pro elektrické instalace – Část 53 : Výběr a stavba elektrických zařízení – Spínací a řídicí přístroje“. Podrobnější vysvětlení a doplnění z hlediska měření impedance smyčky při revizích je uvedeno v ČSN 33 2000-6 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6 : Revize“.

V sítích TN mohou být pro ochranu při poruše (ochranu před nepřímým dotykem neboli před dotykem neživých částí) použity následující ochranné přístroje:

  • - nadproudové ochranné přístroje;
  • - proudové chrániče.

Jestliže je pro ochranu při poruše použit proudový chránič, měl by být obvod chráněn stejně ještě nadproudovým ochranným přístrojem podle ČSN 33 2000-4-43 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4 -43: Bezpečnost – Ochrana před nadproudy“. Povinnost instalovat jisticí prvky proti přetížení a zkratu je stanovena v ČSN 33 2000-4-473 „Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení.
Část 4 : Bezpečnost. kapitola 47 : Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům“.

Proudový chránič nesmí být používán v sítích TN-C.

Jestliže je proudový chránič používán v síti TN-C-S, nesmí být vodič PEN použit za chráničem na straně zátěže. Spojení ochranného vodiče s vodičem PEN musí být provedeno před chráničem, tj. na straně zdroje.

Jestliže nemohou být splněny doby odpojení předepsané v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (viz tabulka 1), je třeba použít proudové chrániče nebo doplňující ochranné pospojování.

Nadproudové ochranné přístroje

V sítích TN (TNC, TNS, TN-C-S) musí být nadproudové ochranné přístroje, pokud jsou použité pro zajištění ochrany při poruše, zvoleny a namontovány tak, aby vyhovovaly požadavkům uvedeným v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (viz především článek 411.4.4).

Jestliže v sítích TN-S a TN-C-S nemohou být dosaženy doby odpojení požadované v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (viz tabulka 1) pomocí nadproudového ochranného přístroje, může být k zajištění požadované ochrany při poruše použit proudový chránič nebo doplňující ochranné pospojování.

Sítě TT

V sítích TT musí být nadproudové ochranné přístroje, pokud jsou použité pro zajištění ochrany při poruše, zvoleny a namontovány tak, aby vyhovovaly požadavkům uvedeným v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.

Všechny neživé části chráněné společně stejným ochranným přístrojem musí být spojeny ochrannými vodiči se zemničem, který je pro všechny tyto neživé části společný. Pokud se použije několik různých ochranných přístrojů v sérii, platí tento požadavek samostatně pro všechny neživé části chráněné stejným přístrojem.

Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn. Jestliže nulový nebo střední bod není k dispozici nebo není dosažitelný, musí se uzemnit vodič vedení.

Všeobecně se v sítích TT musí pro ochranu při poruše používat proudové chrániče. Jinak je možno použít i nadproudové ochranné přístroje, ovšem za předpokladu, že je trvale a spolehlivě zajištěna dostatečně nízká hodnota Zs.

Jestliže jsou pro ochranu při poruše použity proudové chrániče, měl by být obvod chráněn stejně ještě nadproudovým ochranným přístrojem podle ČSN 33 2000-4-43 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-43: Bezpečnost – Ochrana před nadproudy“.

Jestliže je pro ochranu při poruše použit proudový chránič, musí být splněny následující podmínky:

  • - doba odpojení, jak je požadována v tabulce 2 a
  • - RA × I∆n ≤ 50 V

kde

RA je součet odporů v ohmech zemniče a ochranného vodiče k neživým částem,

I∆n je jmenovitý reziduální vybavovací proud proudového chrániče.

Ochrana při poruše je v tomto případě zajištěna i tehdy, jestliže impedance poruchy není zanedbatelná.

Jestliže není RA známo, může být nahrazeno Zs.

Doby odpojení v souladu s tabulkou 2 se vztahují k předpokládaným reziduálním poruchovým proudům, které jsou podstatně vyšší než jmenovité vybavovací reziduální proudy proudových chráničů (typicky je to 5 I∆n).

Jestliže je použit nadproudový ochranný přístroj, musí být splněna následující podmínka:

Zs × IaUo

kde

Zs je impedance v ohmech (Ω) poruchové smyčky obsahující:

  • - zdroj,
  • - vodič vedení až k místu poruchy,
  • - ochranný vodič k neživým částem,
  • - uzemňovací přívod,
  • - zemnič elektrické instalace a
  • - zemnič zdroje;

Ia je proud v ampérech (A) vyvolávající automatickou funkci odpojovacího přístroje v době stanovené v tabulce 2;

Uo je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi ve voltech (V).

Maximální doba odpojení stanovená v tabulce 2 platí pro koncové obvody, které nepřekračují 32 A.

Tabulka 2: Maximální doby odpojení

Síť 50 V < Uo ≤ 120 V
s 
120 V < Uo ≤ 230 V
s 
230 V < Uo ≤ 400 V
s 
Uo > 400 V
s 
 AC DC AC DC AC DC AC DC 
TT 0,3 Poznámka 0,2 0,4 0,07 0,2 0,04 0,1 
Pokud je v síti TT dosaženo odpojení pomocí nadproudového ochranného přístroje a ochranné pospojování je spojeno se všemi cizími vodivými částmi v rámci instalace, je možno uplatnit maximální dobu odpojení předepsanou pro sítě TN. 
Uo je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi. 
Poznámka: Odpojení může být vyžadováno z jiných důvodů, než je ochrana před úrazem elektrickým proudem. 

V síti TT je doba odpojení nepřesahující 1 s dovolena pro distribuční obvody a pro obvody s proudem nad 32 A.

Jestliže je v sítích TT pro zajištění ochrany při poruše použit jediný proudový chránič, musí být umístěn na začátku instalace. Výjimkou je případ, kdy část instalace mezi svým začátkem a proudovým chráničem vyhovuje požadavku na ochranu použitím dvojité nebo zesílené izolace (viz požadavky na ochranu při poruše uvedené v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2).

Pokud má elektrická instalace více než jeden začátek (je napájena z více než jednoho zdroje), vztahuje se tento požadavek na každý z těchto začátků.

Při určování hodnoty odporu uzemnění by se měly brát v úvahu možné sezonní změny, a to včetně promrzání a vysoušení půdy.

Síť IT

V sítích IT musí být živé části izolovány od země nebo spojeny se zemí přes dostatečně vysokou impedanci. Toto spojení může být provedeno buď v nulovém nebo středním bodě sítě nebo v umělém nulovém bodě. Umělý nulový bod může být přímo spojen se zemí, jestliže výsledná impedance proti zemi je při frekvenci sítě dostatečně vysoká. Jestliže nulový nebo střední bod neexistuje, může se přes velkou impedanci uzemnit vodič vedení.

V případě jedné poruchy mezi živou a neživou částí nebo živou částí a zemí je pak poruchový proud malý a automatické odpojení podle 411.3.2 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (základní požadavky viz výše) se za předpokladu, že byla splněna podmínka pro uzemnění neživých částí (viz dále), nevyžaduje. Musí však být provedena opatření, aby se zabránilo nebezpečí škodlivých patofyziologických účinků na osobu, která se dotýká současně přístupných neživých částí v případě, kdy dojde ke dvěma poruchám současně.

Aby se omezilo přepětí nebo se utlumila napěťová oscilace, může se vyžadovat uzemnění přes impedance nebo umělé nulové body, jejichž charakteristiky by měly odpovídat požadavkům instalace.

Neživé části

Neživé části musí být uzemněny individuálně, po skupinách nebo společně.

Musí být splněny tyto podmínky:

  • - ve střídavých sítích

    RA × Id ≤ 50 V

  • - ve stejnosměrných sítích

    RA × Id ≤ 120 V

kde:

RA je součet odporů v ohmech zemniče a ochranného vodiče k neživým částem;

Id je poruchový proud v ampérech při první poruše o zanedbatelné impedanci mezi vodičem vedení a neživou částí. Hodnota Id bere v úvahu unikající (svodové) proudy a celkovou impedanci uzemnění elektrické instalace.

V síti IT mohou být pro monitorování, hlídání a ochranu použity následující přístroje:

  • - hlídače izolačního stavu (IMD);
  • - přístroje pro monitorování reziduálního proudu (RCM);
  • - systémy pro vyhledávání izolačních poruch;
  • - nadproudové ochranné přístroje;
  • - proudové chrániče (RCD).

Uvedený výčet nevylučuje použití dalších přístrojů a systémů, jako jsou např. v místnostech pro lékařské účely:

  • - systémy monitorování maximálního možného zatížení (příkonu) zdroje (transformátoru) IT (podle ČSN EN 61558-2-15 „Bezpečnost výkonových transformátorů, napájecích zdrojů a podobně – Část 2-15: Zvláštní požadavky pro oddělovací ochranné transformátory pro napájení v místnostech pro léčebné účely“).
  • - systémy monitorování teploty zdroje (transformátoru) IT (ČSN EN 61558-2-15).

Jestliže je použit proudový chránič, nemůže být vyloučeno jeho vybavení při první poruše v důsledku kapacitních unikajících proudů.

V případech, kdy je síť IT použita z důvodu zajištění kontinuity napájení, musí být použit hlídač izolačního stavu, aby signalizoval výskyt první poruchy mezi živou částí a neživými částmi a zemí. Tento přístroj musí spustit zvukový a/nebo vizuální signál, který musí trvat tak dlouho, dokud porucha trvá. Bližší podmínky pro tyto přístroje stanoví ČSN EN 61557-8 „Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 8 : Hlídače izolačního stavu v rozvodných sítích IT“ a v místnostech pro lékařské účely ČSN 33 2000-7-710 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Zdravotnické prostory“. Jestliže je použit jak zvukový, tak vizuální signál, je možné zvukový signál zrušit.

Kromě případů, kdy je ochranný přístroj instalován proto, aby přerušil napájení při prvé poruše, je přístroj pro monitorování reziduálního proudu (RCM) nebo systém pro vyhledávání izolačních poruch použit, aby signalizoval výskyt prvé poruchy mezi živou částí a neživými částmi nebo zemí. Tento přístroj musí spustit zvukový a/nebo vizuální signál, který musí trvat tak dlouho, dokud porucha trvá.

Jestliže je použit jak zvukový, tak vizuální signál, je možné zvukový signál zrušit. Přitom však vizuální poplachový signál musí pokračovat po dobu trvání poruchy.

Doporučuje se, aby první porucha byla co nejdříve odstraněna.

Po té, co se objeví první porucha, musí být splněny podmínky pro automatické odpojení v případě výskytu druhé poruchy na jiném živém vodiči:

  1. Jestliže jsou neživé části propojeny ochranným vodičem a společně uzemněny ke stejné uzemňovací soustavě, platí podmínky podobné jako pro síť TN a tyto podobné podmínky musí být splněny, jestliže nulový bod v případě střídavých sítí nebo střední bod v případě stejnosměrných sítí není vyveden:

    2 IaZsU

    nebo kde nulový bod nebo střední bod je vyveden:

    2 IaZ ´SUo

    Kde:

    • - Uo je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí ve V, mezi fázovým vodičem a nulovým nebo středním vodičem;
    • - U je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí ve V, mezi vodiči;
    • - ZS je impedance v ohmech poruchové smyčky obsahující vodič vedení a ochranný vodič obvodu;
    • - Z ´S je impedance v ohmech poruchové smyčky obsahující nulový vodič a ochranný vodič obvodu;
    • - Ia je proud způsobující zapůsobení ochranného přístroje v čase požadovaném pro sítě TN viz výše.

Doba stanovená v tabulce 1 pro sítě TN platí pro sítě IT s vyvedeným i s nevyvedeným nulovým nebo středním bodem.

Součinitel 2 v obou vzorcích bere v úvahu, že v případě současného výskytu dvou poruch, tyto poruchy mohou být v různých obvodech.

Pro impedanci smyčky by se měl vzít v úvahu ten nejnepříznivější případ; např. porucha na vodiči vedení u zdroje a zároveň druhá porucha na nulovém vodiči spotřebiče.

Podrobnosti z hlediska podmínek automatického odpojení při tzv. minimálním zkratovém proudu, s kterým je třeba uvažovat pro projekt, jsou uvedeny v ČSN IEC 1200-53 „Pokyny pro elektrické instalace – Část 53 : Výběr a stavba elektrických zařízení – Spínací a řídicí přístroje“. Podrobnější vysvětlení a doplnění z hlediska měření impedance smyčky při revizích je uvedeno v ČSN 33 2000-6 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6 : Revize“.

  1. b) Jestliže jsou neživé části uzemněny po skupinách nebo jednotlivě, platí tato podmínka:

    Ra × Ia ≤ 50 V

    Kde:

    • - Ra je součet odporů v ohmech (Ω) zemniče a ochranného vodiče k neživým částem,
    • - Ia je proud v ampérech (A) vyvolávající automatickou funkci odpojovacího přístroje v době odpovídající tabulce 2 pro sítě TT.

Jestliže splnění požadavku b) je zajišťováno proudovým chráničem, může splnění požadavku na dobu odpojení požadovanou pro sítě TT v tabulce 2 vyžadovat residuální proudy podstatně vyšší než jmenovitý vybavovací reziduální proud I∆n použitého chrániče (typicky je to 5 I∆n).

V sítích IT musí nadproudové ochranné přístroje, pokud jsou použité pro zajištění ochrany v případě druhé poruchy,

  • - jestliže jsou neživé části vzájemně propojeny, vyhovovat článku 411.6.4 a) ČSN 33 2000-4-41 ed. 2,
  • - jestliže jsou neživé části individuálně nebo po skupinách uzemněny, vyhovovat článku 411.6.4 a) ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.

U nadproudových ochranných přístrojů použitých v sítích IT pro případ druhé poruchy musí kontakty vodičů vedení vyhovovat pro sdružené napětí a kontakt nulového vodiče, pokud je použit, musí vyhovovat pro napětí mezi fází a nulou.

V sítích IT musí funkce nadproudového ochranného přístroje v případě druhé poruchy zajišťovat odpojení všech odpovídajících živých vodičů včetně nulového vodiče, pokud je použit.

Jestliže v sítích IT není požadováno odpojení při první poruše, musí být proudový chránič zvolen tak, aby jeho I∆n byl alespoň dvakrát větší než předpokládaný proud při první poruše.

Jestliže je vyžadováno odpojení již při první poruše, musí být proudový chránič zvolen tak, aby jeho I∆n byl menší než předpokládaný proud při první poruše a větší než dvojnásobek předpokládaného normálního unikajícího proudu na straně od proudového chrániče.

Jestliže v síti IT nemohou být dosaženy doby odpojení požadované v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 pomocí nadproudového ochranného přístroje, měly by se k zajištění požadované ochrany při poruše použít jeden nebo více proudových chráničů.

Proudové chrániče označené podle ČSN EN 60947-2 „Spínací a řídicí přístroje nízkého napětí – Část 2 : Jističe“ hodnotou napětí, za níž následuje značka , nesmí být v síti IT pro tato napětí používány.

Proudový chránič musí chránit každý jednotlivý obvod.

Proudový chránič nezajistí odpojení dvou poruch, pokud k oběma poruchám dojde za chráničem (ve směru toku energie). Proudový chránič odpojí obvod s poruchou, jestliže druhá porucha je v obvodě, který proudovým chráničem není chráněn.

Hlídače izolačního stavu pro sítě IT

IMD je určen k trvalému připojení k síti IT a k soustavnému monitorování izolačního odporu celého systému (sekundární strany silového napájení a celé instalace napájené silovým zdrojem), k němuž je připojen.

IMD musí být instalován v síti IT v souladu s požadavkem 411.6.3.1 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2. (V případech, kdy je síť IT použita z důvodu zajištění kontinuity napájení, musí být použit hlídač izolačního stavu, aby signalizoval výskyt první poruchy mezi živou částí a neživými částmi a zemí. Tento přístroj musí spustit zvukový a/nebo vizuální signál, který musí trvat tak dlouho, dokud porucha trvá.).

IMD musí odpovídat požadavkům ČSN EN 61557-8 ed. 2 „Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 8 : Hlídače izolačního stavu v rozvodných sítích IT“, pokud neodpovídá požadavkům uvedeným v článku „Instalování hlídačů izolačního stavu (IMD)“.

Musí být k dispozici návody udávající, že jestliže IMD zjistí zemní poruchu, musí být tato porucha lokalizována a odstraněna, aby pokud možno co nejdříve se obnovily normální provozní podmínky.

Instalování hlídačů izolačního stavu

Svorky IMD na vodičích vedení musí být připojeny co nejblíže k začátku sítě, a to buď:

  • - k nulovému bodu napájecího zdroje, nebo k
  • - k umělému nulovému bodu s impedancemi připojenými k vodičům vedení, nebo
  • - k vodiči vedení nebo k několika vodičům vedení.

Jestliže ve vícefázové síti je IMD připojen mezi jednu fázi a zem, musí IMD vyhovovat alespoň požadavku, aby izolace mezi svorkou na vodiči vedení a zemní svorkou vydržela mezifázové (sdružené) napětí.


Poznámka: Toto napětí se objeví mezi těmito svorkami v případě jedné izolační poruchy na druhém fázovém vodiči.

Pro stejnosměrné instalace musí být svorka (svorky) vedení IMD spojena buď přímo se středním bodem, pokud takový bod je, nebo k jednomu nebo ke všem napájecím vodičům.

Svorka „uzemnění“ nebo „pracovního uzemnění“ IMD musí být spojena s hlavní ochrannou svorkou instalace.

Napájecí obvod IMD musí být připojený buď k instalaci toho samého (sledovaného) obvodu v připojovacím místě svorky vedení, a to co nejblíže k začátku sítě nebo k pomocnému napájení. Bod připojení k instalaci musí být zvolen tak, aby IMD byl schopen sledovat izolaci instalace za všech provozních podmínek.

Tam, kde je instalace napájena z více než jednoho silového zdroje, kdy zdroje jsou zapojeny paralelně, musí být na každý zdroj použit jeden IMD. Předpokladem je, že IMD jsou blokovány tak, aby k síti zůstal připojen pouze jeden IMD. Ostatní IMD sledují odpojené zdroje napájení, které umožňují opětné připojení tohoto zdroje v případě, kdy v tomto zdroji není izolační porucha.

Seřízení hlídačů izolačního stavu

IMD je navržen pro signalizaci jakéhokoliv významného snížení izolačního stavu sítě, aby se zjistila jeho příčina předtím, než dojde ke vzniku druhé poruchy, a tím se instalace vyhnula jakémukoliv přerušení napájení.

V důsledku toho musí být IMD nařízen na nižší hodnotu, než odpovídá normálnímu stavu izolace sítě při jejím normálním provozu s maximální připojenou zátěží.

IMD instalované v místech, do kterých mají k jejich užívání přístup jiné než poučené (vnější vliv BA4) nebo znalé (vnější vliv BA5) osoby, musí být instalovány takovým způsobem, aby nebylo možné upravit nastavení jinak než s použitím klíčem nástroje nebo hesla.

Pasivní hlídače izolačního stavu

V určitých, zvláště pak stejnosměrných sítích IT, včetně těch, které mají pouze dva vodiče, se mohou používat pasivní IMD bez vstřikování proudu nebo napětí do sítě za předpokladu, že:

  • - je sledován stav izolace všech živých rozvedených vodičů,
  • - všechny neživé části instalace jsou propojeny,
  • - vodiče obvodů jsou zvoleny a instalovány takovým způsobem, aby se snížilo riziko zemního spojení na minimum.

Zařízení pro lokalizaci izolačních poruch v sítích IT; zařízení pro lokalizaci izolačních poruch

Zařízení pro lokalizaci izolačních poruch musí odpovídat ČSN EN 61557-9 „Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 9 : Zařízení k lokalizování místa poruchy izolace v rozvodných sítích IT“. Kde byla síť IT zvolena pro zajištění kontinuity provozu, doporučuje se kombinovat IMD s přístroji umožňujícími lokalizovat poruchu i při zatížení sítě. Jejich funkcí je určit obvod poruchou v případě, kdy hlídač izolace zjistil poruchu izolace.

Monitorování nepřipojených obvodů

IMD musí být použitý u obvodů obsahujících bezpečnostní zařízení, která jsou normálně vypnuta spínacími prvky odpojujícími všechny živé póly a která jsou připojena pouze v případě nebezpečí za předpokladu, že IMD je automaticky deaktivován, jakmile je bezpečnostní zařízení uvedeno do činnosti.

Výše uvedené uspořádání je určeno k tomu, aby bezpečnostní zařízení mohlo fungovat v průběhu nebezpečné situace bez zásahu do napájení. Snížení izolační úrovně musí být místně indikováno buď vizuálním nebo zvukovým signálem s možností dálkové indikace.

IMD musí být zapojen mezi zem a živý vodič sledovaného zařízení. Měřicí obvod musí být automaticky odpojen, když je zařízení uvedeno pod napětí.

Monitorování nepřipojených obvodů může být prováděno s IMD v sítích TN-S, TT a IT za předpokladu, že všechny živé vodiče sledovaných obvodů jsou odpojeny.

Jestliže zařízení je v průběhu měření izolace bez zatížení odpojeno od instalace, jsou izolační úrovně, které mají být měřeny, obecně velmi vysoké. Mez, která by měla uvést do činnosti poplašné zařízení, by měla být vyšší než 300 kΩ.

PŘÍSTROJE NA OCHRANU PROTI NADPROUDU

Obecné požadavky

Pojistkové spodky pro pojistky se závitem musí být zapojeny tak, že je jejich střední kontakt na napájecí straně instalace. Pojistkové spodky pro pojistkové vložky, které se do nich zasouvají pomocí držáku pojistky, musí být uspořádány tak, aby byla vyloučena možnost dotknout se držákem pojistky vodivých částí náležejících dvěma sousedním pojistkovým spodkům. Pojistky instalované v místech jiných, než jsou místa vyhrazená jako prostor pro elektrické účely, musí být takového typu, aby pojistková vložka pod napětím mohla být vyměněna bez nebezpečí.

Pojistky s tavnými vložkami, které mohou být vyměněny osobami jinými než poučenými (vnější vliv BA 4) nebo znalými (vnější vliv BA 5), mají být přednostně