Základní vady a poruchy pozemních staveb a způsoby prevence - 1. část

501

Základní vady a poruchy pozemních staveb a způsoby prevence - 1. část

Ing. Josef Ladra, Ing. Ludmila Zahradnická, CSc.

 NahoruVady a poruchy stavby

Účelem této kapitoly je upozornit na nejčastější vady, které se na stavbách vyskytují a poukázat na poruchy, které se v jejich důsledku projevují. Přitom budeme metodicky postupovat tak, že u jednotlivých funkčních dílů stavby uvedeme nejčastěji se vyskytující vady stavby a upozorníme na možné poruchy, které v důsledku uvedených vad vznikají. Stranou pozornosti zůstanou poruchy, které svou činností nemůže TDS ovlivnit, což jsou poruchy způsobené vadami v užívání staveb a jinými nepředpokládanými vlivy. Pokusme se nejprve definovat pojmy, s nimiž budeme dále pracovat.

 NahoruCo je to vada stavby?

Vadu stavby můžeme obecně definovat jako neshodu ve skutečném provedení určitého prvku stavby s provedením správným. Původ této neshody může spočívat ve vadném návrhu, tedy v projektu nebo ve vadném provedení.

Vady v projektu

Nejčastějšími vadami projektu jsou:

• volba nevhodného výrobku, který svými vlastnostmi neodpovídá potřebám jeho použití v konkrétní stavbě,

• nevhodná koncepce řešení stavby vycházející z nedostatečného průzkumu staveniště nebo objektu určeného k rekonstrukci,

• nevhodný návrh detailu pramenící z neznalosti nebo nezkušenosti projektanta,

• chyba ve výpočtu nebo použití nesprávné výpočtové metody.

Vady v provedení

Nejčastějšími vadami v provedení jsou:

• použití nevhodného technologického postupu,

• zabudování vadného výrobku,

• nedodržení parametrů stanovených projektem (nepovolená záměna materiálu, výrobků, nedodržení předepsaných rozměrů, tvaru, rovinnosti a svislosti aj.),

• nedostatečné respektování okamžitých klimatických a jiných konkrétních podmínek při realizaci stavby.

 NahoruCo je to porucha stavby?

Porucha stavby je obecně částečnou nebo úplnou ztrátou funkce, tvaru nebo vzhledu kteréhokoliv funkčního dílu stavby. Porucha se projevuje po dokončení stavby nebo její části buď ještě před uvedením do provozu, nebo za provozu stavby. Porucha může být zapříčiněna vadou stavby, (ať již se jedná o vadu projektu nebo provedení jak je popsáno výše), ale může být též zapříčiněna nesprávným užíváním stavby nebo jinými, zpravidla nepředpokládanými vlivy (například intenzita dopravy, zemětřesení, změna režimu spodních vod, vliv stavební aktivity v okolí apod.)

Při zjištění poruchy je prioritní zjistit její příčinu a podle povahy této příčiny zpravidla odstranit nejprve příčinu poruchy a teprve potom její následky, tj. viditelné nebo jinak zřetelné projevy poruchy.

V této souvislosti je třeba upozornit na nezastupitelnou úlohu vlastníka či provozovatele stavby, jehož povinností je řádně pečovat o pravidelnou údržbu stavby a bedlivě sledovat jakékoliv začínající projevy poruchy stavby (zpravidla trhlinky, zavlhající místa, obtížněji ovládaná okna či dveře, nerovnosti v podlahách apod.). Ne všechny vady se zřetelně a bezprostředně projeví následnou poruchou. U některých vad se může stát, že se zřetelně neprojeví signalizující poruchou, ale za určitý čas nastane selhání funkčního dílu. Tyto vady jsou samozřejmě zvláště nebezpečné.

 NahoruCo je to správné provedení?

Neshoda je pojem relativní, je vždy vztažena k určitému "kalibru" správného provedení. Máme-li posoudit, zda konkrétní provedení je vadné, musíme mít tedy především zcela jednoznačnou představu o tom, jaké provedení je správné. Zde vyvstává často významný problém, neboť v názorech zúčastněných partnerů při výstavbě – tj. stavebníka, projektanta a zhotovitele stavby – nebývá jednotný názor na to, jak má být dílo správně provedeno

Je proto třeba doporučit, aby zejména stavebník věnoval velkou pozornost smlouvě o dílo, kde by měla být jakost správně provedeného díla jasně definována. Je zde možno použít odkazu na ČSN, na projekt nebo na specifikaci, která je přílohou smlouvy.

Pokud není požadovaná jakost díla jednoznačně definována ve smlouvě, nastávají složité a dlouhotrvající spory, neboť obecně závazný kalibr jakosti pro stavby nemáme. Je možné se samozřejmě opřít o § 156 SZ, který v obecně rovině definuje požadavky na stavby, výrobky a materiály. V návaznosti pak na zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, který přesně upravuje pravidla pro posuzování shody u výrobků tzv. regulované sféry. Technické normy ČSN nejsou obecně pro konkrétní stavbu závazné, pokud jejich závaznost nevyplývá z jiného právního předpisu nebo není smluvně dohodnuta ve smlouvě o dílo. Významným právním předpisem, který řadu ustanovení ČSN činí pro stavby závaznými a stanoví četné požadavky na správné provedení stavby je vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

Tam, kde jakýkoliv kalibr správného provedení chybí, vycházejí znalci při posuzování shody z obecného názoru, že stavba by měla mít vlastnosti obvyklé, (tyto vlastnosti jsou pro řadu výrobků a prací uvedeny v platných ČSN), a dále vlastnosti velmi obecně předepsané v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 , kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Uvedená směrnice stanovila základní požadavky na stavby, které jsou dnes uvedeny v § 156 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., jež stanovuje:

Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby.

Tyto požadavky jsou zejména na:

• mechanickou odolnost a stabilitu,

• požární bezpečnost,

• hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí,

• bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby,

• ochranu proti hluku,

• úsporu energie a ochranu tepla.

Ustanovení § 156 odst. 2 pak zdůrazňuje, že výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů.

 NahoruVady pozemních staveb

V této kapitole budou popisovány následující vady pozemních staveb:

Vady hrubé stavby:

• základy vč. hydroizolací a suterénu,

• svislé konstrukce,

• vodorovné a šikmé konstrukce.

Další kapitola č. 6 pak bude popisovat:

Vady hrubé stavby:

• tepelné mosty,

Vady zastřešení a klempířských konstrukcí.

Vady stavebních dokončovacích prací:

• vnitřní a vnější povrchové úpravy,

• podhledy,

• podlahy a okapové chodníky.

Závěrečná kapitola č. 7 obsahuje:

Vady stavebních dokončovacích prací:

• výplně otvorů,

• podlahy a jejich povrchové úpravy.

Vady na technickém zařízení budov:

• vytápění a příprava teplé vody,

• klimatizace,

• silnoproudé elektroinstalace,

• výtahy a eskalátory,

• rozvody vody a zařízení ZT,

• kanalizace,

• rozvody plynu a plynové spotřebiče,

• vodohospodářské stavby.

 NahoruVady hrubé stavby

 NahoruZáklady včetně hydroizolací a suterénu

Nedodržení nezámrzné hloubky

Základová spára, která není v dostatečné tzv. nezámrzné hloubce, je ohrožena objemovými změnami, které mají za následek “zdvihání“ základu v mrazivém období a jeho…