6.16.3
Jednotlivé případy soudních rozhodnutí II
JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
a) Stavební řízení: námitky, účastenství v
řízení
NahoruNámitky, účastenství v řízení
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2008,
č. j. 1 As 80/2008-68
Prejudikatura: č. 162/2004 Sb., NSS, č. 1602/2008 Sb. NSS a č.
1641/2008 Sb., NSS
I. Námitky uplatněné účastníky v řízeních dle stavebního zákona (§ 114 stavebního zákona z roku 2006) mají dvojí
povahu, jednak se v nich tvrdí skutečnosti, které zakládají dané osobě
postavení účastníka řízení, jednak představují věcné výtky směřované proti
záměru. Stavební úřad je povinen posoudit uplatněné námitky nejprve z toho
pohledu, zda zakládají účastenství v řízení (§
192 téhož zákona a § 27 odst. 2 správního řádu z roku
2004). Teprve, pokud je odpověď na tuto otázku kladná, projedná věcné námitky
proti záměru. Oba okruhy námitek přitom mohou být po obsahové stránce
shodné.
II. Podmínkou účastenství v řízení není vyhovění věcným námitkám
uplatněným účastníkem. Pro úspěšnost námitky vztahující se k účastenství
postačuje potence dotčení práva (§ 27
odst. 2 správního řádu z roku 2004).
b) Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o odvolání
proti územnímu souhlasu
Stavební řízení: povaha sdělení úřadu o neopodstatněnosti
námitek proti územnímu souhlasu
Přezkum rozhodnutí o odvolání proti územnímu
souhlasu
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009,
č. j. 1 As 92/2008-76
Prejudikatura: č. 1176/2007 Sb., NSS
Územní souhlas vydaný na základě § 96 stavebního zákona z roku 2006 je
rozhodnutím ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu z roku
2004, a proto je odvolání proti němu přípustné. Sdělení odvolacího orgánu,
kterým byly námitky vznesené proti územnímu souhlasu shledány neopodstatněnými,
je třeba považovat z materiálního hlediska za rozhodnutí o odvolání, které je
rozhodnutím ve smyslu § 65s. ř. s. (soudního řádu správního), a
není tedy vyloučeno ze soudního přezkumu dle § 70 písm. a) s. ř. s.
c) Stavební řízení: osoba, která má ke stavbě jiné
právo
Správní řízení: opomenutý účastník řízení, právní moc
rozhodnutí
NahoruOsoba, která má ke stavbě jiné právo
Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze
dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007-118
Prejudikatura: č. 64/2004 Sb., NSS, č. 612/2005 Sb., NSS a č.
985/2006 Sb., NSS
I. "Nájemcem bytu“, vyloučeným z účastenství ve stavebním řízení
ve smyslu § 59 odst. 4 stavebního zákona z
roku 1976 (§ 109 odst. 2 stavebního
zákona z roku 2006), není osoba, která má k takovému bytu právo
odpovídající věcnému břemeni (právo bydlení). Taková osoba má ke stavbě "jiné
právo“ ve smyslu § 59 odst. 1 písm. b) stavebního
zákona z roku 1976 [srov. také výslovně § 109 odst. 1 písm. d) stavebního
zákona z roku 2006], a je proto účastníkem stavebního
řízení.
II. I rozhodnutí správního orgánu, které nebylo formálně řádně
doručeno (oznámeno) účastníku řízení, může nabýt právní moci (§ 52 odst. 1
správního řádu z roku 1967, § 73 odst. 1 správního řádu z roku
2004), nastane-li fikce oznámení rozhodnutí.
III. Je-li účastník řízení, jehož práva, právem chráněné zájmy či
povinnosti byly rozhodnutím dotčeny (§ 14 odst. 1 správního řádu z roku 1967),
opomenut při oznámení rozhodnutí, nastane fikce oznámení rozhodnutí k okamžiku,
k němuž je bezpečně a bez rozumných pochyb zjištěno, že opomenutý účastník
seznal úplný obsah rozhodnutí co do jeho identifikačních znaků i věcného
obsahu, zásadně tedy rovnocenně tomu, jako by mu bylo rozhodnutí řádně
oznámeno.
Opomenutí účastníka při oznámení rozhodnutí je v takovém případě
procesní vadou zhojitelnou bez újmy na nastalé právní moci rozhodnutí jen za
předpokladu, že fikce oznámení rozhodnutí nastala natolik včas, že opomenutý
účastník mohl užít zákonných procesních prostředků na svou obranu ještě před
tím, než správní orgán měl rozhodnutí za pravomocné.
IV. Nastala-li fikce oznámení rozhodnutí teprve poté, co podle
mínění správního orgánu již rozhodnutí nabylo právní moci, počínají opomenutému
účastníku teprve touto fikcí běžet lhůty pro podání řádných či mimořádných
opravných prostředků. Pouhý fakt běhu času od vydání neoznámeného rozhodnutí
nemá na nabytí právní moci vliv.
d) Územní plánování: k pojmu "jiné opatření v území, jímž
se upravuje využití území“
Aplikace nařízení obce o stavební uzávěře
Jiné opatření v území, jímž se upravuje využití
území
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2007,
č. j. 1 Ao 3/2007-60
Prejudikatura: č. 360/2004 Sb., NSS, č. 740/2006 Sb., NSS, č.
968/2006 Sb., NSS, č. 1276/2007 Sb., NSS, nález Ústavního soudu č. 568/2004 Sb.
(sp. zn. Pl. ÚS 52/03)
I. Opatřením v území, jímž se upravuje využití území, jak má na
mysli § 97 odst. 1 stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), se rozumí jen akty,
které mají podle tohoto ustanovení ve vztahu k procesu rozhodování o případném
vydání územního opatření o stavební uzávěře patřičnou relevanci. Takovým
opatřením rozhodně nemůže být usnesení zastupitelstva, kterým je pouze
schváleno pořízení územního plánu města, ani usnesení, kterým zastupitelstvo
města na základě petice občanů schválilo své programové prohlášení.
II. Nařízení obce o stavební uzávěře vydaná do 31. 12. 2006,
nebyla-li v mezidobí výslovně zrušena, zůstávají platná a aplikovatelná i po 1.
1. 2007, tedy i po nabytí účinnosti zákona, jímž byl zrušen předpis obsahující
zmocňovací ustanovení k jeho vydání (stavební
zákon č. 50/1976 Sb.). Jiný výklad by byl v hrubém rozporu zejména s
konceptem rozumného uspořádání společenských vztahů, a to zejména za situace,
kdy stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) umožňuje příslušným orgánům vydat akt sice
po formální stránce odlišný (územní opatření o stavební uzávěře), jenž však v
procesu územního plánování plní shodné funkce.
e) Opatření obecné povahy: územní plány podle starého a
nového stavebního zákona
Územní plány podle starého a nového stavebního
zákona
Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2007,
č. j. 4 Ao 1/2007-43
Počínaje dnem 1. 1. 2007 jsou územní plány podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), vydávány formou opatření obecné
povahy (srov. § 43 odst. 4 citovaného zákona) a
lze je tedy přezkoumávat v řízení o zrušení opatření obecné povahy podle § 101a
a násl. s. ř. s. Územní plán vydaný před tímto datem však opatřením obecné
povahy navzdory svým materiálním znakům není, protože žádný zákon v té době
účinný nestanovil, že by územní plány měly a mohly být vydávány ve formě
opatření obecné povahy.
f) Územní plánování: vymezení zastavěného
území
Opatření obecné povahy: odůvodnění
Územní plány podle starého a nového stavebního
zákona
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008,
č. j. 1 Ao 3/2008-136
Prejudikatura: č. 740/2006 Sb., NSS, č. 968/2006 Sb., NSS
I. Podmínkou pro vymezení zastavěného území samostatným postupem
dle § 59 stavebního zákona z roku 2006 je
neexistence jakékoliv platné územně plánovací dokumentace typově odpovídající
územnímu plánu dle citovaného zákona řešící dotčené území.
II. Také v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést
důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil
při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů ( § 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního
řádu z roku 2004). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho
nepřezkoumatelnost.
g) Územní plánování: transparentnost a srozumitelnost
změn územního plánu
Opatření obecné povahy: rozhodnutí o
námitkách
NahoruTransparentnost a srozumitelnost změn územního plánu
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2008,
č. j. 9 Ao 2/2008-62
Prejudikatura: č. 740/2006 Sb., NSS a č. 968/2006 Sb., NSS
I. Pojmovým znakem opatření obecné povahy je jeho konkrétně
(individuálně) vymezený předmět, který musí být jednoznačně a srozumitelně
identifikován. Požadavku na konkrétně vymezený předmět opatření obecné povahy
nedostojí taková změna územního plánu (§ 55
odst. 2 a § 43 odst. 4 stavebního zákona č. 183/2006
Sb.), jejíž skutečný obsah neodpovídá navrženému zadání a z níž
nelze s určitostí seznat, které části dosavadního územního plánu a v jakém
rozsahu byly měněny.
II. Je povinností pořizovatele územního plánu nebo jeho změny
zpracovat věcný obsah návrhu zadání tak, aby skutečně odpovídal navrhovaným
změnám a umožňoval posouzení, zda bude nutné jej posoudit dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí, a to jako koncepci či záměr.
h)…
