dnes je 10.8.2022

Input:

Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

1.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.8
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

Ing. Bohumír Číhal

Na přelomu loňského a letošního roku zaměstnala Poslaneckou sněmovnu a Senát ČR neodkladná potřeba uvést stávající zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní potřeby do souladu s požadavky a předpisy EU.

Nová legislativa posuzování vlivů na životní prostředí je vedle služebního zákona jednou z podmínek, aby Evropská komise podepsala s ČR strategickou Dohodu o partnerství, která určuje, jakým způsobem bude Česko čerpat prostředky z evropských fondů v programovém období 2014 až 2020. Dohoda měla platit od 1. ledna 2015, Sněmovna ČR však její účinnost odsunula na 1. březen 2015. Na začátku března byla vláda stále optimistická. Jak informovala ministryně pro MR: „ Došlo k výraznému pokroku ve vyjednávání s Evropskou komisí o nových operačních programech. V minulém týdnu jsme se spolu s kolegy z jednotlivých řídících orgánů výrazně přiblížili ke schválení programů ze strany Evropské komise, které, doufám, proběhne brzy. Zatím jde vše tak, jak má, je to na nadějné cestě”.

Poslední změna zákona

Poslední změna zákona před současnou novelou zákonem č. 39/2015 Sb. byla vyhlášena v souvislosti s novelou stavebního zákona zákonem č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.

Zákonu č. 100/2001 Sb, je věnována Část dvanáctá. Upravuje především příslušnost předpisů a dotčených orgánů při posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí (novelizováno znovu zákonem č. 39/2015 Sb.)

Cíle novely zákona

Cílem novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je promptní zajištění kompatibility české právní úpravy s tzv. EIA směrnicí (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí). Novela proto zavádí např. závaznost výstupu z procesu EIA ve formě závazného stanoviska, mechanismus k ověření souladu žádosti o vydání povolení k záměru s požadavky uplatněnými v rámci procesu EIA, širší možnost konzultativní účasti dotčené veřejnosti na povolování záměrů, novou koncepci přístupu dotčené veřejnosti k soudní ochraně a některé další změny.

Diskuse o novele

Návrh připravované novely zákona schválila poslanecká sněmovna v prosinci 2014 ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Ministerstvo do návrhu zahrnulo též některá ustanovení (resp. jejich upravenou dikci), která Evropská komise nevyžaduje a která významně rozšíří byrokracii. Jedná se například o stanovení rozsahu staveb, které budou muset být zahrnuty do procesu posouzení podle zákona o EIA (například všechny průmyslové zóny, aniž by byla brána v potaz jejich rozloha, parkoviště, nákupní centra od zastavěné plochy 3 000 m2). Pro porovnání: v Rakousku se úprava dotýká pouze staveb o 150 000 m2, resp.1 500 parkovacích míst. Evropská komise žádné konkrétní hodnoty nepředepisuje. 

Dalším otevřeným problémem novely zákona je ustanovení, že žaloba, kterou může podat v zákoně nově definovaná dotčená veřejnost, má odkladný účinek. Tím se významně prodlouží a také prodraží schvalovací proces staveb. Je to pojímáno jako jednoznačný ústupek ekologickým aktivistům.

Nevládní organizace a „každý”

Novela dělí aktivisty prakticky na dva typy: nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí alespoň tři roky a organizace vzniklé k projektu samému, kterým k žalobní legitimaci postačí pouhých 200 neověřených podpisů. Organizace z první skupiny (mnohdy globální profesionálové, ale též nájemní ochránci různých představ a skupinových zájmů) má exkluzivní a privilegované postavení, aniž by musela přesvědčit seriózními argumenty veřejnost, občany žijící v daném místě, že skutečně zastupuje jejich zájmy. Žaloba podaná takovou iniciativou bude mít automatický odkladný účinek, aniž by byla možnost vzít v úvahu oprávněné názory a potřeby místních obyvatel. Toto, spolu s následně stanoveným postupem projednávání (případně opakovaně napadaným), může v podstatě jakýkoli stavební záměr zastavit na roky či desetiletí a významně tak ohrozit další vývoj stavebnictví v regionu i v celé ČR.

Kromě těchto několika uvedených, na první pohled viditelných změn, proběhla v novele bitva o nenápadná, v podstatě dobře míněná slovíčka. Nadále nás například nezajímají jen záměry a činnosti, které pouze mají negativní dopady na ..., ale které by mohly mít a zejména. Slova by mohly mít při „zejména správném uchopení” budou mít stejné negativní důsledky, jak uvádíme výše.

Přijetí novely zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí v krajních případech znamená, že nebude téměř možné postavit novou průmyslovou zónu, ale ani obchvat, který by odklonil kamióny z centra obce. O občanech, kteří jsou svázáni se svým domovem, mají rozhodovat globální ekologičtí aktivisté, kteří v místě nežijí.

Schválení novely zákona

Poslaneckou sněmovnou postoupenou novelu zákona schválil Senát ČR na jednání dne 14. ledna 2015 ve znění svých pozměňovacích návrhů a vrátil ji k projednání Poslanecké sněmovně. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, schválila Poslanecká sněmovna dne 10. 2. 2015. Zákon č. 39/2015 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 4. 2015.

Předtím, než přistoupíme k praktickým postupům, vycházejícím ze zákona, je nezbytné vysvětlit, co (pro někoho) tajuplné označení proces EIA představuje a jaký smysl je mu přikládán. Omlouváme se předem, že při střetu se současnou realitou vztahů mohou některé citované řádky navozovat spíše idealizovanou představu než skutečnost.

Proces EIA/SEA

Smysl a cíl procesu

Cílem procesu posuzování vlivů záměru (EIA) anebo koncepcí (SEA) je dosažení vysokého stupně ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Samotné posuzování probíhá ještě před samotnou realizací záměru a je založeno na systematickém zkoumání všech relevantních vlivů na životní prostředí, resp. veřejné zdraví. Smyslem celého procesu je detailní prozkoumání všech možných potencionálních vlivů, jejich vyhodnocení a navržení nejoptimálnějšího řešení zmírňující nepříznivé vlivy realizace. Předmětem procesu posuzování je zkoumání celé řady vlivů například na faunu, flóru, půdu, ovzduší, vodu, krajinu, ale též na hmotný majetek a kulturní památky.

Proces posuzování EIA

Dotčený záměr

V rámci procesu EIA (Environmental Impact Assessment) jsou posuzovány stavby, činnosti a technologie, jejichž realizace většinou doprovází významné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Jedná se například o kafilerie, těžbu nerostných surovin, rozmanité stavby anebo výstavbu komunikací apod. Všechny dotčené záměry uvádí rozsáhlá (v novele diskutovaná) příloha č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., který řeší právní úpravu EIA/SEA v ČR. 

V rámci EIA se rozlišují dva typy záměrů:

  • vždy podléhající posouzení – jedná se o záměry, které představují značný zásah do životního prostředí;

  • vyžadující zjišťovací řízení – posuzuje se, zda bude nutné vypracovat kompletní dokumentaci či nikoliv.

Proces posuzování vlivu se může dotýkat také již existujících zařízení, pokud se plánuje významné navýšení jejich současné kapacity, nebo významná změna výrobní či jiné technologie, řízení provozu nebo způsob užívání stavby či zařízení.

Při zjišťovacím řízení příslušný úřad zjišťuje na základě dostupných podkladů a informací, zda a v jakém rozsahu může záměr vážně ovlivnit životní prostředí a veřejné zdraví, a v další fázi procesu se soustředí právě na tyto oblasti. Ve zjišťovacím procesu se využívají předem daná kritéria týkající se charakteristiky, umístění záměru a předpokládaných vlivů.

Strategické posuzování

Proces posuzování SEA

Proces SEA (Strategic Environmental Assessment), nebo-li tzv. strategická EIA, hodnotí oproti EIA vlivy tzv. koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví. Koncepcemi jsou myšleny například územní plány, krajské plány odpadového hospodářství, republikové politiky územního rozvoje apod.

Obdobně jako v případě EIA, tak i v případě SEA se rozlišují koncepce posuzované vždy a koncepce, kterým předchází zjišťovací řízení, které rozhodne o dalším postupu. Výstupem procesu posuzování v dané lokalitě je stanovení omezujících podmínek, opatření, limitů na které se zaměří kompetentní orgány státní správy a samosprávy, budou je sledovat a vyhodnocovat.

Právní úprava v ČR

Proces EIA/SEA je v ČR  právně upraven citovaným zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Zákon byl od svého vzniku mnohokrát novelizován vždy se záměrem, aby lépe přispíval k vyšší ochraně životního prostředí a ochraně veřejného zdraví, s důrazem na prevenci a snižování případných nákladů na odstraňování vzniklých škod.

Zákon č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

ve znění platném od 1. 4. 2015.

Zákon upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků při tomto posuzování. Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.

Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro řízení a vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů. Z našeho pohledu se jedná zejména o následující předpisy

  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

  • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon);

  • zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

  • zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon);

  • zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů;

  • zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve

Nahrávám...
Nahrávám...