11.2.2
Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.
Ing. Miloslav Netušil
NahoruObecná ustanovení
Zákon o účetnictví č. 563/1991
Sb., v § 1 stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví a
také požadavky na jeho průkaznost. Tento zákon se vztahuje na:
- -
právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
- -
zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo
provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
- -
organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,
- -
fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním
rejstříku,
- -
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich
obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této
daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl
za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od
prvního dne kalendářního roku,
- -
ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého
rozhodnutí – některé další subjekty.
NahoruPředmět účetnictví
V souladu s ustanoveními zákona účetní jednotky účtují o stavu a
pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a
výnosech a o výsledku hospodaření.
Zákon jasně stanoví, že účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o
skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto
skutečnosti časově a věcně souvisí. V účetním období účetní jednotky účtují o
uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (viz dále) a o všech
nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo
přijetí.
NahoruÚčetní období
Účetní období je dle § 3
odst. 2 zákona nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců,
není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se může shodovat s kalendářním
rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které
může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období
bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší
než uvedených dvanáct měsíců.
NahoruPovinnosti účetní jednotky
Povinnosti účetní jednotky při vedení účetnictví jsou specifikovány
v § 4 zákona. Dle
těchto ustanovení jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví ode dne svého
vzniku až do dne svého zániku. Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při
vedení účetnictví zejména směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek
účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek
a účetní metody. Prováděcí právní předpisy podle charakteru účetních jednotek a
jejich činnosti upraví:
-
rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
-
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a
jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,
-
uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a
výsledků hospodaření v účetní závěrce,
-
uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících
informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky
státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,
-
uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a
přehledu o změnách vlastního kapitálu,
-
směrnou účtovou osnovu,
-
účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití,
postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby
a použití rezerv,
-
metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence
podle zvláštního zákona na účetnictví,
-
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované
účetní závěrky,
-
metody konsolidace účetní závěrky,
-
postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,
-
vymezení vybraných účetních jednotek a stanovení, které z nich
předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamy
pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky
státu,
-
pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních
záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek,
-
požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů,
-
rozsah a četnost předávání účetních záznamů vybranými účetními
jednotkami do centrálního systému účetních informací státu,
-
rozsah a způsob sestavování účetních výkazů za Českou republiku
a za dílčí konsolidační celky státu,
-
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a
jiných aktiv a závazků a jiných pasiv v účetních výkazech za Českou republiku a
za dílčí konsolidační celky státu; u vybraných účetních jednotek je součástí
prováděcího předpisu závazný vzor částí účetní závěrky,
-
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek nákladů a
výnosů a peněžních toků v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí
konsolidační celky státu,
-
uspořádání, označování a obsahové vymezení vysvětlujících a
doplňujících informací v příloze účetních závěrek vybraných účetních jednotek a
v příloze v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky
státu,
-
metody konsolidace a jejich použití při sestavování účetních
výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,
-
požadavky na organizaci a způsob provedení inventarizace u
vybraných účetních jednotek,
-
metodu přeměny společnosti včetně úprav prováděných v rámci
přeměn společnosti k datu zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného
dne, metodu sestavení zahajovací rozvahy a úpravy při příhraniční přeměně,
vkladu nebo prodeji podniku.
NahoruÚčetní záznam
Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých
skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se
vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen
účetními záznamy.
NahoruSouhrnný účetní záznam
Jednotlivé účetní záznamy pak mohou být seskupovány do souhrnných
účetních záznamů; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní
zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní
závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy
vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
NahoruČeská měna i jazyk
Zákon stanoví, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v
peněžních jednotkách české měny. Dále doplňuje, že v případě pohledávek a
závazků, podílů na obchodních společnostech, cenných papírů a derivátů a také u
cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, stejně jako u cizích měn, jsou účetní
jednotky povinny použít současně i cizí měnu, a je proto logické, že se tato
povinnost vztahuje i na opravné položky, rezervy a technické rezervy v
případech, kdy jsou vyjádřeny v cizí měně.
Dále je striktně stanoveno, že účetní jednotky jsou povinny vést
účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být sice vyhotoveny v cizím
jazyce, ale jen v případech, kdy je splněna podmínka srozumitelnosti.
NahoruJen jedno účetnictví za jednu jednotku
Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní
jednotku jako celek a dále vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů;
přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového
vybavení.
NahoruOdpovědnost za vedení účetnictví
Odpovědnost za vedení účetnictví má vždy účetní jednotka. Zákon v § 5 stanoví, že účetní jednotky
mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
Rozhodně se ale tímto pověřením nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za
vedení účetnictví, a to se všemi možnými důsledky!
NahoruDalší povinnosti při vedení účetnictví
Zákon v §
6 stanoví, že účetní jednotky jsou povinny zachycovat
skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (v dalším textu jen "účetní
případy") účetními doklady. Dále jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat
účetní případy v účetních knihách (dále v textu jen "účetní zápisy") pouze na
základě účetních záznamů (viz výše). Také jsou účetní jednotky povinny
inventarizovat majetek a závazky podle §
29 a 30 zákona.
NahoruPovinnost sestavovat účetní závěrku
Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 zákona jako řádnou,
popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených
podle § 22 až 22b zákona
sestavují i konsolidovanou účetní závěrku.
NahoruVěrný a poctivý obraz předmětu účetnictví
Velkou pozornost budeme věnovat §
7 zákona. Ten jasně stanoví, že účetní jednotky jsou povinny
vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala
věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní
jednotky.
Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá
skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami,
jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona.
Poctivé zobrazení je, pokud jsou při něm použity účetní metody
způsobem, který vede k dosažení věrnosti.
Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky vždy uvést
informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod
s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky,
finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.
Správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné účetnictví
Účetní jednotky jsou dle §
8 zákona povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné,
srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní
jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním
předpisům ani neobchází jejich účel.
Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka
zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v
něm měla zaúčtovat.
Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny
účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné a účetní jednotka provedla
inventarizaci.
Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje
jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních
případů a obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v zákoně.
NahoruRozsah vedení účetnictví
Zákon v §
9 stanoví rozsah vedení účetnictví. Nabízí zde možnost vedení i
ve zjednodušeném rozsahu, ale z pohledu naší příručky to není aktuální, a proto
budeme dále uvažovat jen o plném rozsahu vedení účetnictví.
NahoruÚčetní doklady
Účetní doklady jsou dle § 11 zákona průkazné účetní záznamy,
které musí obsahovat:
-
označení účetního dokladu,
-
obsah účetního případu a jeho účastníky,
-
peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a
vyjádření množství,
-
okamžik vyhotovení účetního dokladu,
-
okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem
podle písmene d),
-
podpisový záznam podle §
33a odst. 4 zákona osoby odpovědné za účetní případ a podpisový
záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Zákon jednoznačně stanoví, že účetní jednotky jsou povinny
vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností,
které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého
jednotlivého účetního případu.
NahoruÚčetní zápisy
Účetní zápisy jsou účetní záznamy (§ 12 zákona), jejichž obsah je určen
ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih. Účetní jednotky jsou
povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního
dokladu takovým způsobem, který přitom neohrozí splnění požadavků rovněž jiných
právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být bezpodmínečně připojen podpisový
záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem
osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu. Je jasné, že účetní zápisy
nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.
Průběžné pořizování účetních zápisů pak umožňuje i kontrolu dalších
povinností – např. překročení limitu pro povinnou registrací jako pátce daně z
přidané hodnoty.
NahoruÚčetní knihy
Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak:
-
V deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska
časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v
účetním období, deník může být jeden, nebo jich může být více podle druhu
dokladů.
-
V hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska
věcného (systematicky). Hlavní kniha pak zahrnuje syntetické účty podle
účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace:
- -
zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,
- -
souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za
kalendářní měsíc, a
- -
zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní
závěrka.
- V knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní
zápisy hlavní knihy.
- V knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní
zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).
Také zde platí, že účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový
rozvrh a účetní knihy.
NahoruSměrná účtová osnova a účtový rozvrh
Směrná účtová osnova (§
14 zákona) jednoznačně určuje uspořádání a označení účtových
tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a
pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a
výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení
účetní závěrky. Na podkladě této směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky
povinny sestavit účtový rozvrh, ve kterém uvedou účty potřebné k zaúčtování
všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.
NahoruOstatní ustanovení o účetních knihách
Zákon dále v § 16 stanoví, že peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat
příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k
nimž se tyto účty vedou. V knihách analytických účtů se užije vyjádření v
peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření
množství.
NahoruOtevírání a uzavírání účetních knih
Zásadní význam má §
17 zákona, který stanoví, že účetní jednotky otevírají účetní
knihy:
-
ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví,
-
k prvnímu dni účetního období,
-
ke dni vstupu do likvidace,
-
ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení
likvidačního zůstatku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o
naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů,
-
ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke
kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurz,
-
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení
konkurzu,
-
ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního
plánu,
-
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění
reorganizačního plánu,
-
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění
plánu oddlužení, nebo
-
ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní
právní předpis.
Obdobně (opět není-li dále stanoveno jinak) účetní jednotky
uzavírají účetní knihy:
-
ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,
-
k poslednímu dni účetního období,
-
ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,
-
ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo
družstev,
-
ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o
úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace
v konkurz,
-
ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkurzu,
-
ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení
reorganizačního plánu,
-
ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního
plánu,
-
ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení,
-
ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy.
nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.
NahoruÚčetní zápisy po závěrce
Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka v souladu s § 17, odst. 7 v žádném případě
přidávat další účetní zápisy později do uzavřených účetních knih s výjimkou
případů přeměny společnosti (zde neprobíráme). Do okamžiku schválení účetní
závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní
jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému
stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít, provést případnou opravu
účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní
závěrkou podle tohoto zákona.
NahoruÚčetní závěrka
Účetní závěrku upravuje § 18 zákona. Pečlivá příprava a precizní
vlastní zpracování účetní závěrky patří mezi nejdůležitější (a také nejtěžší)
úkoly společností. Velmi častá je zde i spolupráce s externími odborníky,
především auditory.
V souladu s ustanovením § 18 zákona tedy účetní jednotky sestavují v
případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je pak
nedílný celek a tvoří ji:
-
rozvaha (bilance),
-
výkaz zisku a ztráty; Fond národního majetku České republiky,
Pozemkový fond České republiky a státní fondy výkaz zisku a ztráty
nesestavují,
-
příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v
rozvaze a výkazu zisku a ztrát a další důležité informace.
Někdy může účetní závěrka zahrnovat i přehled o peněžních tocích
nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.
Účetní závěrka musí obsahovat:
-
jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky,
-
identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,
-
právní formu účetní jednotky,
-
předmět podnikání nebo jiné činnosti, popřípadě účel, pro který
byla zřízena,
-
rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka
sestavuje,
-
okamžik sestavení účetní závěrky a
-
musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu
účetní jednotky.
NahoruRozvahový den
Rozvahový den nám definuje §
19 zákona. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k
rozvahovému dni, kterým je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní
závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v
ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Účetní jednotky jsou
povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne;
to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému
dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
NahoruČlenění majetku a závazků na dlouhodobé a krátkodobé
Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a
krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba
použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu
je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé.
Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená
hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich
pořízení.
NahoruOvěřování účetní závěrky auditorem
Zákon stanoví v § 20 pro
některé účetní jednotky povinnost ověření účetní závěrky auditotem. Toto
ověření znamená kontrolu celého účetnictví a účetní závěrka je jen výstupem.
Zákon stanoví, že řádnou a mimořádnou účetní závěrku podle tohoto zákona (s
drobnými výjimkami) jsou povinny mít ověřenu auditorem:
-
akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního
období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně
předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených
kritérií:
-
aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro
účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o
položky podle § 26 odst.
3 zákona,
-
roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním
úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o
prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní
období, a vynásobená dvanácti,
-
průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního
období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního
předpisu,
- ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci
rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního
období bezprostředně…