dnes je 8.2.2023

Input:

Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

3.5.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.6
Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

Ing. Bohumír Číhal

Znalci nejsou podle stavebního zákona definováni jako hlavní účastníci výstavby, přesto se s jejich činností při projektování, přípravě a provádění staveb mnohdy setkáváme a jejich činnost do jednotlivých fází také přímo zasahuje. Je proto prospěšné znát, co tato činnost obnáší, kdo ji může vykonávat, jaká jsou práva a povinnosti znalců a v neposlední řadě jaká za tuto činnost přísluší odměna.

Do konce roku 2020 upravoval činnost znalců zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a č. 123/2015 Sb., která stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Tyto právní předpisy byly zrušeny a k 1. 1. 2021 nahrazeny novou právní úpravou, se kterou se seznámíme.

Zrušená právní úprava znalectví byla v posledních letech své existence velice kritizována za mnohé nedokonalosti, nesystémová řešení, zastaralost a řadu nedostatků, kterými trpěla. Především se jednalo o problematiku vzniku znaleckého oprávnění a zápisu do seznamu, odměňování, nedostatečnost sankčních mechanismů či absenci kontroly kvality a věcného přezkoumávání znaleckých posudků. Kritizována byla i samotná profese jako taková, k čemuž přispěla řada negativních mediálních kauz.

Zákon č. 36/1967 Sb. s účinnosti ode dne 1. ledna 2021 nahradil nový zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, společně s řadou prováděcích právních předpisů. Jednalo se, po strastiplné cestě zamítnutých návrhů, o nejvýznamnější změnu v této oblasti za posledních 30 let. Nová právní úprava znalectví významným způsobem nabyla též na objemu. Zákon č. 36/1967 Sb. měl při své publikaci ve Sbírce zákonů v roce 1967 celkem pět stran a jeho prováděcí vyhláška č. 37/1967 Sb. stran šest. Nový zákon č. 254/2019 Sb. má ve Sbírce celkem 20 stran a současná právní úprava výkonu znalecké činnosti je ve Sbírce zákonů publikována na celkem 89 stranách.

Výkon znalecké činnosti

Výkonem znalecké činnosti se podle ustanovení § 1 zákona rozumí provádění znaleckých úkonů, zejména zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení, a činnost, která bezprostředně k tomu směřuje.

Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. Platí to i v případě, že znaleckou činnost vykonává ve znalecké kanceláři.

Způsob výkonu znalecké činnosti

K výkonu znalecké činnosti jsou oprávněni znalci, znalecké ústavy a nově zavedená kategorie: znalecké kanceláře. Kategorie znaleckých ústavů je vyhrazena pouze pro subjekty typu vysoké školy, veřejné výzkumné instituce apod., které vykonávají vědeckovýzkumnou činnost. Ustanovení zákona o výkonu znalecké činnosti platí pro osobu znalce a také pro znaleckou kancelář a znalecký ústav.

Znalec může, podle ustanovení § 2 odst. 2, vykonávat znaleckou činnost samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. Znaleckou činnost může vykonávat samostatně rovněž jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře.

Příslušnost

Ve věcech výkonu znalecké činnosti a ve věcech žádostí o zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti.

Seznam znaleckých oborů stanovuje příloha zákona. Z našeho předmětu zájmu se jedná téměř výhradně o obory:

  • Stavebnictví

  • Projektování

  • Ekonomika

Seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů stanovuje vyhláška č. 505/2020 Sb.

Podmínky pro výkon znalecké činnosti

Novinkou zákona je zavedení právního nároku na vznik znaleckého oprávnění. Do 31. 12. 2020 bylo jmenování znalce v kompetenci ministra spravedlnosti, případně předsedy příslušného krajského soudu, a to bez právního nároku na toto jmenování.

Žadatel má právní nárok na zápis do seznamu znalců, pokud splní zákonem stanovené podmínky pro výkon znalecké činnosti uvedené v ustanovení § 5 zákona č. 254/2019 Sb.

Mezi tyto podmínky patří:

  • odborná způsobilost (vysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru, aktivní odborná praxe 5 let, osvědčení o odborné způsobilosti nebo absolvování specializačního studia, úspěšné složení vstupní zkoušky),

  • bezúhonnost, svéprávnost, beztrestnost,

  • žadatel nesmí být v úpadku,

  • žadatel musí mít kontaktní adresu na území ČR,

  • složení slibu znalce ("Slibuji, že při své znalecké činnosti budu dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl").

Vznik oprávnění vykonávat znaleckou činnost

Oprávnění vykonávat znaleckou činnost vzniká zápisem do seznamu znalců, ke "jmenování" již nedochází. Žádost o zápis do seznamu znalců podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede obor a odvětví a podle vlastního uvážení i specializaci, ve které chce vykonávat znaleckou činnost.

Splnil-li žadatel podmínky pro výkon znalecké činnosti, zapíše jej Ministerstvo spravedlnosti do seznamu znalců do 10 pracovních dnů ode dne jejich splnění nebo ode dne složení slibu. Rozhodnutí o zápisu do seznamu znalců se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem znalce do seznamu znalců. Ministerstvo vydá znalci průkaz znalce a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí znalecké pečeti.

Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců, postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu znalecké pečeti stanoví vyhláška č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti.

Znalec je povinen oznámit ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou výkonu znalecké činnosti znalce, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

Pozastavení a zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost

Ministerstvo spravedlnosti pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost v případech výkonu trestního práva nebo na vlastní žádost, uvedených v ustanovení § 13 zákona č. 254/2019 Sb. Po dobu pozastavení oprávnění nesmí znalec vykonávat znaleckou činnost a je povinen bezodkladně o této skutečnosti informovat všechny své zadavatele dosud nerozpracovaných znaleckých posudků. Pozastavením oprávnění vykonávat znaleckou činnost však není dotčena povinnost dokončit již rozpracované znalecké posudky a doplnit nebo vysvětlit již podané znalecké posudky, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, musí znalec vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro zpracování znaleckého posudku.

Ministerstvo spravedlnosti rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud vznikly skutečnosti uvedené v ustanovení § 14. Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo znalce před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě. Oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaniká také smrtí znalce, zánikem znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu, oznámením o ukončení znalecké činnosti, nebo právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí znalec odevzdat znaleckou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu ministerstvu. Ministerstvo bez zbytečného odkladu zaznamená zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost do seznamu znalců. Ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku, musí tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.

Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalecké kanceláře

Znalecké kanceláře vznikly transformací většiny znaleckých ústavů zapsaných v I. oddílu znaleckých ústavů (podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. 1. 2021). Znalecká kancelář musí být obchodní korporací, která bude vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím alespoň dvou znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců. Požadavky na tuto korporaci stanoví ustanovení § 6.

Znalec může být zaměstnancem společníkem nebo členem pouze jedné znalecké kanceláře. Takový znalec není oprávněn vykonávat současně znaleckou činnost samostatně (§ 6 odst. 2).

Seznam znalců

Seznam znalců, upravený Hlavou III zákona, je informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, které do něj zapisuje znalce, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Zahrnuje, v této Hlavě vyjmenované, veřejné a neveřejné údaje a stanoví způsob nakládání s nimi. Znalec má právo nahlížet do seznamu znalců na všechny údaje, které jsou o něm zapsány.

Údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

K údajům označeným jako neveřejné má přístup Ministerstvo spravedlnosti, které na základě odůvodněné žádosti udělí přístup v nezbytném rozsahu rovněž jinému orgánu veřejné moci. V konkrétním případě lze využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Neveřejné údaje vymaže ministerstvo ze seznamu znalců po uplynutí 10 let od zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

Práva a povinnosti znalců

Vyloučení

Znalec nesmí provést znalecký úkon, lze-li mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci a zadavateli. Týká se to též orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal, provádí řízení nebo při jeho postupu má být znalecký posudek použit.

Jakmile se znalec dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést znalecký úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanovil-li znalce orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je znalec v dané věci z podání znaleckého posudku vyloučen.

Odmítnutí podání znaleckého úkonu

Znalec odmítne provést znalecký úkon, pokud

  • má pozastaveno oprávnění nebo nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo specializaci, ve kterých je potřebné úkon vykonat,

  • mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas,

  • vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře.

Uvedené důvody platí přiměřeně pro odmítnutí výkonu znalecké činnosti znaleckou kanceláří a znaleckým ústavem.

Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí znalec odmítnout vykonat znalecký úkon z jiného důvodu než z uvedených důvodů nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas, nebo tak stanoví jiný zákon.

Mlčenlivost

Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Tato povinnost se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. Mlčenlivosti může znalce a další osoby zprostit jen zadavatel.

Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití získaných informací přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být znalecký posudek použit a povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činností.

Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě, která vykonala znalecký úkon, nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.

Odpovědnost za výkon znalecké činnosti

Znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

Pojištění znalců

Znalec musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti po celou dobu výkonu znalecké činnosti tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat. Netýká se to osoby vykonávající jednorázově znaleckou činnost. Znalec je povinen doložit ministerstvu doklad o uzavřeném pojištění do konce kalendářního roku, který předchází roku, na nějž se pojištění vztahuje.

Znalecký ústav a znalec, který vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře, nemá povinnost být pojištěn.

Konzultant

Vyžaduje-li to povaha věci, je znalec oprávněn přibrat se

Nahrávám...
Nahrávám...