dnes je 2.2.2023

Input:

Zasklení

2.8.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

10.3.4
Zasklení

SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Související právní předpisy

  • Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

  • Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

SOUVISEJÍCÍ NORMY

Související normy

  • ČSN EN 14351-1 +A1 Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1 : Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti

  • ČSN EN 12519 Okna a dveře – Terminologie

  • ČSN 73 0540-1 Tepelná ochrana budov – Část 1 : Terminologie

  • ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2 : Funkční požadavky

  • ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov – Část 3 : Návrhové hodnoty veličin

  • ČSN EN 572 Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla (všechny části)

  • ČSN EN 410 Sklo ve stavebnictví – Stanovení světelných a slunečních charakteristik zasklení

  • ČSN EN ISO 12543 Sklo ve stavebnictví – Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo (všechny části)

  • ČSN EN 1096 Sklo ve stavebnictví – Sklo s povlakem (všechny části)

  • ČSN EN 1863 Sklo ve stavebnictví – Tepelně zpevněné sodnovápenato-křemičité sklo (všechny části)

  • ČSN EN 12150 Sklo ve stavebnictví – Tepelně tvrzené sodnovápenato-křemičité bezpečnostní sklo (všechny části)

  • ČSN EN 14179 Sklo ve stavebnictví – Prohřívané (HST) tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo (všechny části)

  • ČSN EN 1279 Sklo ve stavebnictví – Izolační skla (všechny části)

  • ČSN 743305 Ochranná zábradlí

TERMINOLOGIE

Terminologie

Sklo float je obecně užívaný název pro základní tabulové plavené sklo. Vyrábí se ze sodnovápenatokřemičité skloviny získané roztavením směsi křemenného písku (70–72 %), sodného tavidla (14 %), stabilizátoru ve formě vápence (10 %) a oxidů kovů pro získání specifických vlastností. Tavenina se při teplotě okolo 1000 °C plaví po hladině roztaveného cínu, čímž se dosáhne dokonalé rovinnosti. Vychlazený pás skla se řeže na základní formát 6000 × 3210 mm (tzv. Jumbo).

Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo (Thermally toughened glass, Thermisch vorgespanntes Einscheibensicherheitsglas – ESG) nesprávně označovaná jako "kalené“, je popsáno normou ČSN EN 12150. Tepelně ztvrzené sklo se vyrábí z monolitického skla řízeným zahřátím na přibližně 620 °C a ochlazením, čímž se vyvolá trvalé povrchové tlakové napětí a zvýší se odolnost skla proti mechanickému a tepelnému namáhání.

Prohřívané tepelně tvrzené bezpečnostní sklo (HST – Heat Soak Test) je popsáno normou ČSN EN 14179-1. Tato technologie eliminuje samovolný lom (tzv. samoexplozi) tepelně tvrzeného skla, způsobený zvýšeným lokálním napětím v povrchové vrstvě skla. To způsobují inkluze sulfidu nikelnatého (NiS), jehož krystaly mají jinou tepelnou roztažnost než sklovina.

Tepelně zpevněné sklo (Heat strengthened glass, Teilvorgespanntesglas – TVG) nesprávně označované jako "polokalené“, je popsáno normou ČSN EN 1863-1. Vyrábí se z monolitického skla řízeným zahřátím na přibližně 620 °C a postupným ochlazením, čímž se vyvolá trvalé povrchové tlakové napětí a zvýší se odolnost skla proti mechanickému a tepelnému namáhání.

Tepelně zpevněné sklo nelze použít jako sklo bezpečnostní, protože v případě rozbití se láme stejně jako sklo chlazené (základní sklo) na velké ostré střepy.

Využívá se především do skel vrstvených bezpečnostních, kde se při rozbití chová jako sklo nezpevněné.

Vrstvené bezpečnostní sklo (nesprávně označovaná jako lepené, laminované nebo Connex®) je popsáno normou ČSN EN ISO 12543. Jedná se o kompozici dvou a více tabulí spojených v celé ploše mezivrstvou, která je z polyvinylbutyralové (PVB) nebo etylenvinylacetátové (EVA) fólie nebo z pryskyřice.

Absorpční sklo je probarvené ve hmotě příměsí oxidů kovů pro zvýšení ochrany proti slunečnímu záření. Zabarvení skla je možné do různých odstínů (zelený, šedý, modrý, hnědý). Ve dvojsklech se používá zásadně jako vnější tabule.

Sklo s povlakem je sklo jednostranně pokryté vrstvou kovu pyrolýzou nebo katodovým rozprašováním.

Pyrolýzou se vrstva kovu nanáší přímo v lince na výrobu plaveného skla (tzv. tvrdé pokovení). Tato vrstva je odolná proti klimatickým vlivům, zlepšuje protisluneční vlastnosti skla, zvyšuje reflexi. Sklo je možné použít v izolačním dvojskle jako vnější tabuli s pokovenou vrstvou na pozici 1 nebo 2.

Metodou katodového rozprašování ve vakuu se nanáší tenká vrstva kovového povlaku v magnetronu (tzv. měkké pokovení), čímž sklo získá nízkoemisivní vlastnosti. Tento kovový povlak není odolný vůči klimatickým podmínkám. Proto se sklo používá výhradně do izolačních skel (dvojskel a trojskel) pokovenou vrstvou do dutiny. Pozice povlaku nemá vliv na tepelně technické parametry izolačního skla a neovlivňuje jeho optické vlastnosti.

Izolační sklo je specifikováno evropskou normou ČSN EN 1279. Jedná se o výrobek sestávající ze dvou a více tabulí skla, oddělených distančním rámečkem a hermeticky utěsněných po obvodu.

Selektivní izolační sklo je takové, které dokáže díky účinnému nízkoemisivnímu povlaku významně snížit prostup tepelné energie ze slunečního záření a zároveň propustit maximum světla. Selektivita se vyjadřuje poměrem světelného činitele prostupu (LT) a celkového prostupu sluneční energie (g).

selektivita = Lt / g

Obecně platí: čím více se hodnota selektivity blíží 2, tím lépe.

S použitím nejmodernějších technologií nanášení selektivních vrstev jsou v současné době vyráběna skla s koeficientem selektivity > 2. Jedná se o sklo s parametry LT = 60 % a g = 28 % (selektivita = 2,14), které aktuálně nabízejí již minimálně 2 výrobci základního plaveného skla.

Selektivitu nelze v žádném případě posuzovat jako samostatný parametr.

CHARAKTERISTISKÉ VLASTNOSTI SKLA

Charakteristiské vlastnosti skla

Materiálové vlastnosti

 
Hustota skla: 2500 kg/m3
Pevnost v tlaku: 750–1000 MPa.
Pevnost v tahu za ohybu:
- sklo float: 40 MPa
- tepelně zpevněné sklo: 80–90 MPa
- tepelně tvrzené sklo: 120–200 MPa
Modul pružnosti: 70 GPa.
Koeficient tepelné roztažnosti: 9× 10-6 K-1

Značení světelných a energetických parametrů

     
Název Zkratka Označení Jednotka
Světelný činitel prostupu LT ôV %
Světelný činitel odrazu vnější tabule LREXT ρV ext %
Světelný činitel odrazu vnitřní tabule LRINT ρV int %
Činitel prostupu přímého slunečního záření DET ôe %
Činitel odrazu přímého slunečního záření ER ρe ext %
Činitel pohlcení přímého slunečního záření EA e %
Celkový činitel prostupu sluneční energie g SF – / %
Stínící koeficient SC
Součinitel prostupu teplaU W/m2.K
Vážená vzduchová neprůzvučnostRw dB

Tab. č. 1: Značení světelných a energetických parametrů

Světelné, tepelné a akustické parametry izolačních skel musí určit stavební projektant, protože návrh vhodného skla vychází z energetických výpočtů obálky budovy, z návrhu způsobu vytápění a ventilace, případně klimatizace, z akustické studie vlivu okolí stavby a studie osvětlení interiéru. Návrh vhodného typu skla je ovlivněn orientací konstrukce vůči slunci, použitým stínícím prvkům a způsobu využívání budovy.

Projektant by měl definovat požadované parametry a stanovit případně referenční výrobek.

IZOLAČNÍ SKLA

Izolační skla

Izolační skla mají své tepelně izolační a radiační vlastnosti zajištěny povlakem na některé z vrstev tabulí. Značení pozic je na obrázku 1.

Obr. č. 1: Označení pozic u variant zasklení
 
Typ izolačního skla Složení
[mm]
Ug
[W/m2.K]
Jednoduchá tabule 6mm 6 5,7
Dvojsklo z čirých skel, plněné vzduchem 6 – 12 – 6 2,8
Dvojsklo s nízkoemisivním povlakem,
plněné vzduchem
6 – 15 – 6 1,4
Dvojsklo s nízkoemisivním povlakem,
plněné argonem 90 %
6 – 15 – 6 1,1–1,0
Dvojsklo s nízkoemisivním povlakem,
plněné kryptonem 90 %
6 – 10 – 6 0,9
Trojsklo s nízkoemisivním povlakem,
plněné argonem 90 %
8 – 10 – 6 – 10 – 6 0,6
Dvojsklo s meziskelní tepelnou fólií
plněné kryptonem 90 %
0,8–0,5

Tab. č. 2: Porovnání součinitele prostupu tepla

Na výslednou hodnotu součinitele prostupu tepla má vliv mnoho faktorů: emisivita jednotlivých vrstev (typ povlaku), šířka meziskelní dutiny a použitý plyn meziskelní dutiny (pro použití argonu je optimální 16–18 mm, pro použití kryptonu pouze 10–12 mm), poloha izolačního skla: hodnota součinitele prostupu tepla je platná pro sklo uložené svisle, pro šikmé zasklení v úhlu 45° se součinitel prostupu tepla zvyšuje (zhoršuje) až o 30 %.

poloha
zasklení
úhel

α [°]

6 – 16 Ar – 6 Low E
Ug [W/m2 K]
6 – 10 Kr – 6 Low E
Ug [W/m2 K]
6 low E – 16 Ar – 6 – 16 Ar – 6 Low E
Ug [W/m2 K]
vertikální 90° 1,1 1,0 0,6


75° 1,4 1,3 0,6
60° 1,5 1,4 0,7
45° 1,5 1,4 0,7
30° 1,6 1,5 0,8
15° 1,6 1,6 0,8
horizontální 1,7 1,6 0,9

Tab. č. 3: Závislost hodnoty Ug na úhlu zasklení izolačního skla

SKLO ZVYŠUJÍCÍ OCHRANU PROTI HLUKU

Sklo zvyšující ochranu proti hluku

Zvýšení vzduchové neprůzvučnosti skleněných výplní se dosáhne několika stupni podle požadovaného zvukového útlumu:

  • silnější sklo má vyšší útlum než slabší;

  • vrstvené sklo má díky pružné fólii vyšší útlum než sklo monolitické;

  • použití speciální pružnější "akustické“ fólie namísto běžné bezpečnostní;

  • použití výrazně rozdílných tlouštěk skleněných tabulí v izolačním dvojskle;

  • větší šířka dutiny izolačního dvojskla (pozor na účinnost inertního plynu z hlediska tepelné ochrany);

Z hlediska akustiky nemá žádný vliv

  • použití skla s povlakem;

  • použití tepelně tvrzeného skla;

  • použití inertního plynu v dutině;

  • pozice různých skel ve skladbě dvojskla.

Použití trojskla z hlediska akustiky není příliš výhodné, protože dochází k rezonancím.

Nepříliš rozšířenou technologií je použití pryskyřice ve vrstveném skle o tloušťce vrstvy přibližně 1mm.

Takto vrstvená skla však mají omezení ve způsobu použití kvůli kompatibilitě pryskyřice s ostatními tmelícími a těsnícími materiály.

                 
Vnější tabule Tloušťka Mezera Vnitřní tabule Tloušťka Rw Ctr
Float 530 –3
Float 4 16 Float 4 30 –3
Float 6 12 Float 6 31 –3
Float 6 15 Float 4 34 –4
Float 8 12 Float 5 36 –4
Vrstvené 6.6.236 –3
Float 10 12 Float 6 37 –3
Vrstvené s akustickou fólií 4.4.237 –3
Vrstvené s akustickou fólií 4.4.2 12 Float 4 39 –6
Float 6 15 Vrstvené s akustickou fólií 6.6.2 42 –5
Float 10 15 Vrstvené s akustickou fólií 4.4.1 44 –6
Vrstvené 8.8.2 15 Vrstvené 6.6.2 46 –5
Vrstvené s akustickou fólií 6.6.1 20 Vrstvené s akustickou fólií 4.4.1 50 –8

Tab. č. 4: Příklady laboratorní hodnoty vážené vzduchové neprůzvučnosti skleněných tabulí

NÁVRH SKLADBY A TLOUŠŤKY SKLA

Návrh skladby a tloušky skla

Při návrhu tloušťky skleněné tabule, případně tabulí ve dvojskle či trojskle je nutné zohlednit několik faktorů ovlivňujících výsledný návrh. Pomineme-li speciální skla protipožární nebo odolná proti průstřelu a výbuchu, u nichž je toto kritérium nadřazeno ostatním a jejichž formáty se odvíjí od vyzkoušených a certifikovaných konstrukcí, je možné při návrhu postupovat podle uvedeného pořadí:

  • statický návrh podle zatížení větrem, případně sněhem;

  • bezpečnost osob při užívání:

    • - u šikmých či vodorovných skel bude vždy spodní tabule z bezpečnostního vrstveného skla;
    • - zasklení plnící funkci zábradlí či zábradelní výplně musí být navrženo podle ČSN 743305 Ochranná zábradlí;
    • - okna s parapetem nižším než 850 mm musí být v souladu s čl. 5, § 26, vyhl. 268/2009 Sb., doplněna zábradlím nebo zasklena podle předchozího bodu a otvíravé prvky zajištěny proti plnému otevření;
    • - u skel zasahujících níže než 400 mm nad pochozí plochu bude tabule z bezpečnostního skla (podle vyhl. 398/2009 Sb., příloha 3);
    • - požadavek na bezpečnost proti ručně vedenému útoku podle ČSN EN 356 ;
  • akustické požadavky na skleněnou výplň;

  • spolupůsobení jednotlivých tabulí ve dvojskle a trojskle;

  • technologické možnosti výrobce (nízkoemisivní a protisluneční povlaky, barevnost skloviny, tepelné zpracování);

  • požadavky architektonické.

Pro správnou volbu bezpečnostního skla, která však není zakotvena v žádné legislativní nebo technické normě, je možné postupovat podle doporučení České komory lehkých obvodových plášťů.

Pro svislé zasklení ve výplních otvorů, lehkých obvodových pláštích a vnitřních prosklených příčkách je vhodné použít bezpečnostní sklo podle schématu na obrázku 2 (zdroj:britská norma BS 6262-4). Uvedená skla by měla být navržena a dimenzována podle požadavků ČSN EN 12600 .

Za svislé zasklení je považováno zasklení se sklonem ≤ 10°od svislice.

Šikmé zasklení, tedy se sklonem > 10°od svislice, již může v případě rozbití ohrožovat osoby pod ním se vyskytující. Proto je doporučeno, aby spodní tabule byla ze skla bezpečnostního vrstveného.

Pro sklon větší než 30°se doporučuje použít pro horní tabuli sklo tepelně tvrzené pro vyšší odolnost proti krupobití a proti zatížení údržbou a čištěním.

Obrázek č. 2 – Doporučené použití bezpečnostního skla

Více o použití bezpečnostních skel v článku "Bezpečnostní požadavky“ v kapitole 10/3.2.

HODNOCENÍ KVALITY SKLA

Hodnocení kvality skla

Rozměrové a optické vady tabulí skla float a vrstveného skla

Rozměrové a optické vady tabulí stavebního skla se posuzují podle norem ČSN EN 572-2 a ČSN EN ISO 12543–6 .

Konečné rozměry řezané tabule nesmí být větší než obdélník o jmenovitých rozměrech zvětšených o toleranci nebo menší než obdélník o jmenovitých rozměrech zmenšených o toleranci. Tyto obdélníky musí být soustředné a vymezují také toleranci pravoúhlosti. Tolerance pro všechny jmenovité rozměry je 5 mm.

Optické vady se posuzují proti matnému pozadí při osvětlení difuzním denním nebo odpovídajícím světlem. Sklo se posuzuje ze vzdálenosti 2 metry v kolmém směru. Vady, které při prohlídce ruší, musí být označeny. Bodové vady menší než 0,5 mm se neberou v úvahu, vady větší než 3 mm jsou nepřípustné, ostatní bodové vady se posuzují podle tabulky 5. Lineární vady kratší než 30 mm jsou dovoleny. Lineární vady delší než 30 mm jsou u tabulí menších než 5 m2 nepřípustné. Trhlinky zabíhající od hrany do skla jsou nepřípustné.

 
velikost vady [mm]0,5 < d ≤ 1,0 1,0 < d ≤ 3,0
Nahrávám...
Nahrávám...